Přidám i něco vedlejšího. Vedla jsem dceru do školy. Bylo poslední zvonění a studenti u gymnázia sháněli drobné. Kromě jiného, třeba houslistky, měli u dveří stolek s nápisem "Polibek za 5 Kč" samozřejmě jsem toho škodolibě využila. "Tak kdo mi dá tu pusu?" Dostala jsem pusu na tvář od kluka, který se červenal až po špičky noh Samozřejmě dostal přes 50, všechno, co jsem v tu chvíli měla v peněžence.

Nevím, jestli by to dnes nabídli a já jsem o asi 15 let starší, asi bych k políbení nabídka ruku a stálo by mě to víc, ale při takové příležitosti ráda vysypu peněženku

Oprava: veselejšího

Dnes si musíme dávat mnohem větší pozor na to co děláme a říkáme.

Nedávno jsem četla rozhovor s dlouholetým skautským vedoucím. Před lety měli s chlapci mnohem bližší vztahy. Dřív, když viděl, že se někdo trápí, šel s ním na procházku k řece, tam si o samotě povídali. Mohl ho vzít kolem ramen a nikdo za tím neviděl nic nečistého. Ti kluci se mu svěřovali i s tím, co by rodičům říct nechtěli. Byl pro ně jako druhý táta (pro některé jediný mužský vzor). Dnes už je podezřelé, kdyby s někým chtěl jít sám navečer na procházku. Tak vodíme děti k psychologům nebo v tom zůstanou samy.