Co mají společného Joe Biden a film Bílá paní?

Stále ještě si nepřiznáváte, co všechno vám vlastně média předkládají upravené, překroucené nebo „interpretované“?

Titul nezískala, léčila se na zraněné zápěstí ... tenista Zverev vypadl, hrál se zabandážovaným kolenem... (zdroj ČT24)

Nenapadá vás při těchto „zprávách“ nic?

Mají jedno společné: jak „okecat“ neúspěch a prodat to pokud možno jako „vítězství“ a úspěch.

A přesně to se děje se starým dobrým Joe. Tedy současným prezidentem USA, Joe Bidenem, který „náhle“ změnil rozhodnutí a vzdal kandidaturu na příštího prezidenta USA.

Slovo „vzdal“ je pochopitelně často nahrazováno narativy typu „odstoupil“, „zvážil“, apod. I když se najdou i odvážnější.

A současně věrní věřící spustili smršť oslavných prohlášení, jaký že je ten Joe vlastně skvělý chlapík a co všechno vykonal a jak nadřazuje národní zájmy... a... a...

Nic proti. Vykonal mnoho. V minulosti.

A dle současných komentářů by mu za to měli postavit přinejmenším pomník.

Logicky jej aktuálně nahradila Kamala Harris, protože těžko lze tak na honem najít (respektive mediálně „vyrobit“) někoho, kdo by se mohl postavit ex-prezidentu Donaldu Trumpovi. (Rozhodně osobně nepatřím mezi ty, kteří si myslí, že díky tomu to má „Doník“ v kapse.)

DNES tedy ještě média pějí ódy na Joe Bidena.

Americké úřady si pospíšily s prohlášením, že Joe Biden dokončí svůj prezidentský mandát. Čímž pochopitelně chtějí zdůraznit (přeloženo „zamlžit“), že Mr. Biden ještě není tolik starý... a nemají s tím nic společného ani pády na schodech letadla, ani oslovení Želenského jménem jeho protivníka. Ostatně, vláda a média vypustili již předem pár záchranných balónků s prohlášením, že „Biden má lehký covid“. A všimněte si i slova „lehký“...

DNEŠEK také bude plný ohlasů na to, jaké je to vlastně hrdinství, že Biden odstoupil z kandidatury.

ZÍTRA to bude ještě zajímat pár komentátorů, kteří si potřebují přivydělat sloupkem v novinách.

POZÍTŘÍ to nějaký snaživý novinář slabě zmíní v rámci kontextu.

Tak co? Ještě se necháváte opít mediálním rohlíkem?

Rád bych vám nejen v tomto směru připomněl větu z filmu Bílá paní (1965). Stranický soudruh Ilja Prachař vysvětluje lehce pomýlenému Josefu Bekovi:

• „Ty přece dnes už jasně víš, že nejde o to, co je a co není. Důležitý přece je
• to správně vidět,
• jak to správně zhodnotit
• a jak na to správně reagovat.“

Tak na to nezapomínejte a hezký mediální den!