Hledači štěstí

Také hledáte štěstí? Zdraví? Slávu? Moc? Peníze? A jak? - Někdy si najdete odpověď sami, jindy potřebujete pomocníky. A hlavně potřebujete: jedno poznání.

Člověk je nátury podivné. Pořád něco chce. Nikdy není spokojen. S ničím. Ani sám se sebou.

Mezi nejrůznějšími nespokojenci pak obzvláště vyniká kategorie hledačů štěstí. Říkám jim tak. Svým způsobem už je poznám. A je zajímavé, že jsou to prakticky vždy stejné typy. Mohu posuzovat a porovnávat.

Jak a proč?

Přítel je masér. A občas, jednak aby možná rozšířil okruh klientů, jednak aby přišel na jiné myšlenky, aby navázal kontakty a prostě pro zpestření: účastní se tzv. ezoterických či mysl ozdravujících festivalů. Někdy v Praze, někdy mimo ni – naposledy třeba v Plzni.

A vždycky jde o nabídku cest poznání možností života.

Velmi často zprostředkovaně – pomocí nepřeberné řady přednášek, pomocí různých analytických „rekvizit“ (jako třeba vykládací karty nebo „odborná elektronika), mám-li to nějak střízlivě nazvat.

Pominu všechny ty zpostředkovatele zdraví a štěstí, ony „prodavače humoru“ – o ně nejde a o nich to není. Jsou mezi nimi tací, kteří se snaží upřímně ukazovat cestu nebo k tomu používají prostředky, aby vám „hledačům“ otevřeli oči.

Už jen názvy některých avizovaných přednášek (ano, hojně se zde lektoruje) hovoří samy za sebe. A tady máte mnou záměrně modifikovaná některá témata:

• Duchovní léčení a aktivace jeho sil
• Energetické čištění a harmonizace čaker
• Cesta ke štěstí
• Sebeláska
• Jak prodloužit mládí i zdraví
• Změňte svůj život

Někdy jsou k tomu použity zástupné prostředky:

• Šamanský buben - váš pomocník v životě
• Spontánní tanec – meditace pohybem
• Aromaterapie
• Potenciál numerologie
• Automatická kresba
• Joga smíchu a terapeutický dech srdce

Ti všichni vám nabízejí nekonečné možnosti, poznání, harmonizaci... neboli se vám snaží ukázat, jak změnit svůj život.

Ne, nejde mi tady o to propagovat ezoteriku, apod. Mám k tomu všemu spíše praktický přístup. A znovu zdůrazňuji: jde o způsoby jak vám ukázat cesty. Takže jsem k tomu všemu mírně skeptický. A realistický.

A co samotní hledači?

Jak říkám, poznám už je na první pohled. Většinou jsou to podobné typy. Až mi někdy splývají před očima. A naivně se někdy ptám, zda nebyli na podobné akci už třeba v Praze nebo jinde... Nebyli. Ale jsou jakoby klonovanou kopií sebe sama, jen v jiném čase a prostoru.

K těm dotazům mívám dostatek příležitosti, protože příteli dělám administrativního asistenta. Ten zde dělá tzv. ukázkovou masáž – vesměs krk, ramena, ruce – neboli to, co může dělat přes oblečení a v sedě. – On masíruje a já komunikuji, organizuji i eviduji. Takže vím, že stihl takto namasírovat 16 klientů po každý den v čase od 10 do 18 h.

Ale hlavně mluvím s těmito lidmi i o životě.

Asi vám nemusím popisovat, že večer vždy mám vymluvené hlasivky i hlavu.

Ale vždy je pro mne zajímavé pozorovat některé typy „hledačů“. O exoty není nouze. Co jsem viděl tentokrát?

• Bosý muž, který žije jako divoch na samotě (a také tak vypadá, včetně hazuky, sukovice, mošny přes rameno a na boso). Jen občas zavítá do civilizace. Znám jej i z jiných podobných akci jinde. Co zde nakupuje nevím; možná sem zajde jen pozdravit své známé žijící ještě v civilizaci.
• Stárnoucí diblík, všetečná čtyřicítka, barevně potetovaná, stejně jako byl její mírně ADHD, navíc piercingový přítel. Originální ovšem na tom bylo to, že diblík měl botoxem ústa z(de)formovaná do tvaru kačenky.
• Rázně zde za svým neurčitým cílem rázovala úřednice hraničně důchodového věku – v praktické džinové pytlovité šatovce, kterou doplnila: páskovými červenobilými botkami ala Anička z 1.A Na první pohled nevěděla, co chce, ale věděla, co nechce. Snad všechno.
• Originalitou je postarší hledačka, která kráčí stylem jak před 50 lety – coby šestnáctiletá, až jí pod vytahaným svetrem volná ňadra každým krokem nespoutaně povlávají... Inu, zapomněla vzít na vědomí svůj reálný věk.
• Jí úspěšně konkuruje drobná seniorka s mohutnými brýlemi. S brýlemi vypadá originálně, dokud si nevšimu, že jimi zakrývá velkého monokla, evidentě po nějakém pádu. To jí ale nebrání být plná života. Upovídaná, neodbytná – znáte ty typy.
• Nesmím zapomenout na několik playboyů. Někdy jsou to oni sami, kdo evidentně řídí rodinný rozpočet – jako u pobledlé štíhlé divy, která by tak ráda na masáž, ale playboyský manžel a otec dvou dětí rozhodl majetnicky jinak. Usmívala se toužebně na mne, kdykoli jsme se potkali. Masáž jí ale „osud“ nedopřál.
• U pár dalších playboyů nevím, zda nebyli na lovu nebo jen provětrat svoje ego. Jeden z nich neopomněl výstavní prostory párkrát proběhnout s jakýmsi čadícím dřívkem – pod záminkou, že nás tím oblažuje. Pokud jste si někdy spálili ohněm kůži – „vonělo“ to obdobně.
• Opakem playboye pak byl manžel, táhnoucí se zoufale za svojí akční manželkou stylem „proboha, kam že to ještě chce“.
• Početná byla skupina jednohrbých velbloudů – cilevědomých slídilů, kteří s baťohem na zádech vymetají jednotlivé vystavovatele a jejich stánky – povrchním stylem „co mi padne do oka“
• Opakem jsou pak sociálně slabí jednotlivci. Obracejí v kapse dvou/stokorunu a zoufale uvažují, do čeho ji „investovat“, aby si zlepšili život.
• A mezitím se pohybuje občas nějaká ta drobotina. „Open-minded“, neboli nespoutaně svobodomyslný přístup jejich rodičů k životu spočívá zejména v tom, že drobotina má zpravidla dlouhé vlasy. A při dnešní unisex módě si nejste jisti, které z pohlaví představuje. Tahle drobotina zatím nic nehledá. Na rozdíl od svých rodičů i ostatních přítomných si je stále ještě jista svým životem.

Ti zbylí – tedy oněch 90% hledačů – se zde pohybují prostory sem i tam, aby jim nic neuniklo. Většinou je to ale hledání jen povrchní. Pouze sotva polovina se opravdu zastaví u toho či onoho stánku a vyptává se. Snaží se proniknout hlouběji do nabízeného, případně se pokusit opravdu něco najít.

A závěr?

Při tom všem hledání je potřeba najít to nejdůležitější poznání: že pomoci si musíme pouze my sami. A vždycky platí pravidlo: začíná to od hlavy, neboli toho, co máme v hlavě a co nám hlavou probíhá. Je třeba začít změněním myšlení.

Nikdo jiný to za nás neudělá.