Polemika s levicovým programem TOP 09, část druhá

V první části polemiky jsem se pokusil vylíčit, jak ideologové TOP 09 dychtí po neliberálních zásazích státu do každodenního života jednotlivce a jak ve svých stanovách vycházejí z konceptu centrálního plánování dobra pro všechny. Ve druhé části se zaměřuji na Evropskou unii, hospodářství, státní správu a politickou kulturu.

Budeme top v EU
TOP 09 sice v hodnotovém desateru prohlašuje, že chce vést co nejširší politickou debatu bez předsudků, ale jakmile dojde na téma evropské integrace, má jasno: Dodržování závazků, které pro nás plynou ze členství v EU i ze členství v NATO pokládáme za samozřejmost, která garantuje především naši prosperitu a bezpečí (např. povinné přimíchávání biopaliv do PHM nebo regulace toho, kolik, kde a jak se čeho smí vyrábět a jak se to smí jmenovat nám rozhodně přináší prosperitu).

Nepanují žádné pochybnosti ani o společné evropské měně, a to přes všechny neúspěchy, přes hospodářský propad a extrémní nezaměstnanost, přes nové a nové „záchranné balíčky“ pro krachující země, přes konfiskaci úspor na Kypru… Jsme navíc přesvědčeni, že pro dlouhodobou stabilitu a prosperitu české ekonomiky je přijetí eura krokem, který přinese více užitku než nákladů. TOP 09 bude prosazovat, aby pevný termín přijetí eura byl stanoven ještě v tomto volebním období. Za vhodný okamžik přijetí eura považujeme z dnešního pohledu roky 2018–2020 (Zde bych zdůraznil, že tak jako všechny strany toužící po euru, ani TOP 09 se v programu neobtěžuje nějakou podrobnější analýzou onoho „užitku“ přechodu na novou měnu a spokojuje se s pouhým „přesvědčením“. O tom, že jednou z „výhod“ po přijetí eura, o které se v předchozím volebním období zasadila, bude povinnost přispívat do tzv. Evropského stabilizačního mechanismu, se v programu raději vůbec nehovoří. Je příznačné, že původní argumentace TOP 09 pro schválení ESM byla „vždyť euro nemáme, tak o nic nejde“. Brzy začne.)

V TOP 09 si v přímém souladu s dlouhodobou politikou EU všímají také „zelené problematiky“ (které v programu věnují samostatnou kapitolu, jež obsahuje přísliby dotací všemu tzv. ekologickému a regulací průmyslu a dopravy). Na úrovni Evropy a světa se strana ...hlásí ke svému podílu na odpovědnosti při řešení naléhavých globálních problémů, jako jsou ochrana biodiverzity nebo zmírnění dopadů změny klimatu (čili pokračuje v započatém kurzu, kdy se ve jménu řešení údajných globálních problémů vytvářejí problémy nové, lokální, například v podobě budování dotovaných solárních elektráren, pěstování řepky a omezování rozvoje). Program TOP 09 přitom stran EU neobsahuje jedinou výtku (a českému voliči nabízí pouze bezobsažný příslib, že u evropského stolu budou hájit výhradně české zájmy), což lze vysvětlit jedině naprostou ideologickou zaslepeností.

Naše státní správa a hospodářství bude top
V této oblasti se TOP 09 snaží vystupovat mimořádně sebevědomě: jako strana, která úspěšnou fiskální politikou vyléčila Česko z krize a odvrátila katastrofu. Nevysvětluje však, jak je možné, že „Kalouskova složenka“, kterou TOP 09 strašila občany před minulými parlamentními volbami, se za „vlády rozpočtové odpovědnosti“ za pouhé dva roky navýšila o čtvrtinu, ani se nechlubí tím, že „úspěchu“ bylo dosaženo za cenu enormního zvyšování daní, které má za následek vlekoucí se krizi.

Z programu je jasné, že žádného reálného šetření se pod taktovkou TOP 09 nedočkáme ani v období následujícím: Úspor ve výdajích státu chceme dosáhnout především zvyšováním jejich efektivity a důsledným systémem jejich kontroly (přeloženo do češtiny to znamená, že budou zřizovány úřady kontrolující efektivitu jiných úřadů, ty budou auditovány a dozorovány zase jinými úřady, počet korupčních příležitostí a státních zaměstnanců bude utěšeně růst a daňoví poplatníci se jim složí na tabulkové platy – měřit efektivitu úředníka totiž není z principu možné –, aniž by se na reálných službách poskytovaných občanovi státem cokoli změnilo). Ani výdaje státu se omezovat nebudou: Díky úspěšné stabilizaci je možné v následujícím období bezpečně investovat do prorůstových programů (hovořit o tzv. prorůstových opatřeních je v současnosti velmi populární, jedná se však o ryze levicový krok stojící na premise, že stát dokáže zajistit prosperitu lépe než soukromníci, a proto je oprávněn vysoce danit a poté moudře přerozdělovat. Zatím to sice nikdy nefungovalo, ale proč to nezkoušet dál…).

Výdaje také porostou o mzdy, které TOP 09 na mnoha místech programu slibuje různým skupinám navýšit. Ovšem, kdo by nechtěl dostat přidáno? Málokterý státní zaměstnanec je ovšem schopen si uvědomit, že cenu práce nelze měnit arbitrárně a pětistovka na jeho výplatní pásce navíc musela být někde sebrána (pravděpodobně formou daně), a o tuto daň se tudíž zvedne cena za nějakou službu nebo zboží. S daněmi souvisí také další perlička: Chceme dosáhnout dohody, jak tuto zátěž (míněno přímé odvody) částečně převést na jiné, pro ekonomický vývoj méně škodlivé daně. Je úsměvná představa etatistova, že je efektivní a ekonomické danit jednu oblast více a jinou méně – výši daňové sazby v TOP 09 prý měnit nehodlají (ale kdo ví, v programu z roku 2010 taky stojí: Vláda nechce daně zvyšovat...) a její restrukturalizace může vést buď k tomu, že lidé budou mít na výplatní pásce o něco víc, ale některé služby či zboží se adekvátně zdraží (což je populistické a vůči postiženým druhům byznysů diskriminační), anebo to může znamenat tichou přípravu na případnou spolupráci s ČSSD a připuštění potenciálního souhlasu s progresivním zdaněním.

A politická kultura bude taky top
Tohle téma sice již moc nesouvisí s pravolevým politickým spektrem, ale v programu TOP 09 je zhusta zmiňováno, proto si zaslouží krátký komentář. TOP 09 podpoří všechny kroky, které povedou ke zvýšení veřejné kontroly financování provozu stran a jejich volebních kampaní: to je hezký trik, ale o efektivitě státní kontroly jsme již vyslovili své pochybnosti a hlavně nezmizí nejpalčivější problém: i nadále budeme z daní financovat strany, které nevolíme a nesouhlasíme s nimi. Jediným spravedlivým řešením by bylo státní příspěvky politickým stranám zrušit. Budeme usilovat o přijetí takového zákona o státní službě, který by zajistil personální stabilitu a transparentní a kvalitní výběr zaměstnanců státních úřadů. Cílem přijetí tohoto zákona je výrazně omezit politický vliv na výkon státní správy: to asi znamená, že v současnosti jsou zaměstnanci státních úřadů ze zákona vybíráni nekvalitně a teprve nový zákon to změní. Přesné znění navrhovaného zákona neznám, ale čistě intuitivně mi připadá, že stát je řízen politicky a výkon státní správy je aplikací této politiky. Nerozumím proto volání po depolitizaci – kdo jiný by se měl starat o věci veřejné (mají-li být vůbec jaké), než lidé, které si občané zvolili ve volbách?

Depolitizaci bezpečnostních složek, zejména těch, které vedou tzv. boj proti korupci, si TOP 09 připisuje jako zásluhu a hodlá v tomto trendu pokračovat: Policii a státnímu zastupitelství byl dán volný prostor je (trestní řízení proti tzv. korupčníkům) vést. To je nepochybně zásluhou naší vlády, která zbavila represivní složky politických tlaků. Každá strana cílící na prostého voliče musí slibovat, že zatočí s korupcí, a proto zefektivní policii (tj. budeme platit víc policistů, svážeme životy více zákony, které každý padouch stejně obejde, povolíme více odposlechů, kamer a sledování). Žádná nenabízí řešení, které je nasnadě: nemají-li být veřejné prostředky předmětem rozkrádání a plýtvání, musí jich být co nejméně. To zahrnuje rušení úřadů, privatizaci státních podniků a mnoha odvětví, do nichž stát zasahuje – to však žádný příznivec sociálního státu nemůže dopustit a z programu TOP 09 jasně vyplývá, že tato strana žádnému zeštíhlování nakloněna není.

Závěr
Bylo by nefér nezmínit, že program TOP 09 skutečně obsahuje položky, které by se daly definovat jako pravicové zásady: volání po zjednodušení byrokracie a právní stabilitě nebo konstatování, že skutečnou prosperitu a vznik pracovních míst mohou zajistit pouze soukromníci. Tyto chvályhodné iniciativy však nejsou podrobně rozpracovány a netvoří jádro programu, spíš se jedná o lákadlo pro nerozhodnuté voliče, kteří nemají konzistentní politické přesvědčení, ale tíhnout mírně napravo.

V protikladu k několika stéblům je zde však ústřední levicový proud, který dokola opakuje jediné: regulovat, přerozdělovat, kontrolovat. Strana Karla Schwarzenberga usiluje o mocný stát, který bude určovat pravidla pro stále více oblastí soukromého života, bude občanovi vnucovat správný světonázor a aby svou činnost mohl zaplatit, bude nucen mu sahat stále hlouběji do kapes. Mnoho podstatnějších témat bude upozaděno zbytečným lidskoprávním a kulturním akcentem a Česká republika se bude nadále poslušně podřizovat všemu, co si v Bruselu vymyslí. Tradici, odpovědnost i prosperitu raději hledejme jinde.