Velikonoční pondělí – zkáza krásné tradice

Odmítám násilí v jakékoli formě. Agrese Ruska proti Ukrajině je pro mne jednoznačnou záležitostí. Násilí na ženách odmítám tím spíš.  A to i o Velikonocích…

Tradice je krásná věc. Jako dítko pražského sídliště jsem o velikonočním pondělí vyrážel s pomlázkou po bytech a domech svých spolužaček, kamarádek, známých. Byla to doba, kdy nebyli čokoládoví zajíčci, kdy se ve všech domácnostech natvrdo vařila vejce, ta se následně barvila, pracně se na ně nanášely nálepky, aby se to všechno pak namastilo kostičkou špeku a naskládalo do ošatky.

Holky seděly na zadku doma a pomáhaly maminkám hýčkat v troubě skopové. Čas od času doběhly ke dveřím, otevřely je podobnému přiblblíku, jakým jsem byl já, vyslechly pitomoučkou koledu, nechaly si demonstrativně naložit něco málo na zadeček, odevzdaly vejce…

Všechno ale někam spěje. Dnešní velikonoční pondělí, a já doufám, že jenom u nás (že třeba na Moravě, někde na vsi, to vypadá jinak…), je zkázou této nádherné tradice.

Svojí ženu jsem dnes ráno jako každoročně decentně poplácal po zadnici. Jenom symbolicky… léta už pomlázku nekupuju, natož abych někde plenil vrbu, na ta tři pohlazení po prdelce své paní používám vařečku. Samozřejmě jí opentlím mašlemi, které jsem si rafinovaně schoval z vánočních balíčků. A tím to z mé strany končí.

Nekončí to ale u nás doma, kam dorazí sousedé (což beru…), vyjma nich ale i tací, které jsme v životě nepotkali, neviděli je, neznáme se s nimi.

A mezi nimi 50 % bab!

Mladých, starých, ale žen. Nechápu… emancipace by měla mít, zvlášť o Velikonocích, svoje hranice a ty tady dnes zjevně chybí.

Protože sousedův synek běžel do chalupy vedle vyplatit kamarádku. Doma jí nenašel, stála totiž před našimi dveřmi a plácala pomlázkou po zadečku moji babičku.

Chudák kluk…  

Co si myslíte Vy? Krásné Velikonoce