Zavedli jsme si novou krásnou tradici - setkání u některého z osmi domků naší uličky. Na Nový rok, na Mikuláše i na Velikonoční pondělí. Nechodí se s pomlázkou, ani s mikulášskou nadílkou po jednotlivých domech. Hospodyňky přinesou na setkání něco dobrého, "kluci" něco na přípitek. Škoda, že nemohu poslat fotku, bývá to velká paráda pro dospělé i pro děti.

Moje bývalá manželka z jižní Moravy Velikonoce nenáviděla - říkala, že ji jako mladou holku zmlátili ožralí starší chlapi někde na ulici, až bolestí brečela.

Ano, nedivím se, říkám, že je ten svátek ničemnej. Lze ho - nebo nikoli svátek sám, ale jeho tradice - tolerovat v případě, že jde o jakýsi symbolický výprask.

A mně se příčí i to.

Nejhorší nakládačku jsem dostala asi v patnácti u šumuvaské babičky. Parta asi o dva roky starších kluků k nám vyrazila. A dostala jsem přes nohy a zadek, až jsem měla modřiny. Nejsurověji mě zbil kluk, který se mi opravdu líbil, ale od té nakládačky, jsem ho už nechtěla ani vidět. Byl to můj první a poslední výprask v životě.

Milá Ivano,

to je přesně to, s čím se já nikdy neztotožním. Mělo by se to odbývat v jakési symbolické rovině.

Bydlím v Krkonoších a zde chodí po pomlázce děti (kluci i holky).

Na Úpicku, Malé Svatoňovice, Rtyně v Podkrkonoší i Náchodsko, tam týden před Velikonocemi chodí po pomlázce dívky (někdy i ženy), ale tam se to nejmenuje pomlázka, ale litování, protože litují, že ony nemohou chodit po pomlázce.

Přitom říkají básničku

Líto líto nesu,

až se celá třesu,

ráno jsem nic nesnídala

abych něco dostala.

Buď nosí pomlázku, ale většinou se chodí se smrkovou větvičkou ozdobenou pentlemi.

Dávají se jim většinou bonbony a nebo čokoláda.Ženám nějaký sladký likér.

Nádherný...

... moc děkuju za příspěvek.

U nás na vsi ta tradice stále přetrvává, jen dva roky vlivem Covidu se nějak zarazila, ale dnes to opět ráno propuklo a naštěstí jsme byli připraveni.

Petře,

já tiše závidím...

... zažil jsem kdysi v obci Dalešice (nedaleko Mladé Boleslavi) velikonoční pondělí, kde se sebrali chlapi, teenageři i malí kluci a společně prošli vsí. Od chalupy k chalupě. Ti mladší posbírali spoustu vajíček, ti věkovitější na tom byli o poznání hůř, neb o vejce nestáli, dali si po veselém kalíšku. Samozřejmě se to lišilo chalupu od chalupy, tuhle to byl rum, vedle zelená, támhle zase vodka. Značně ojíněn jsem vydržel zhruba do půl dvanácté, pak jsem zbaběle prchnul. Tchán se švagrem vydrželi do konce - šváru jsme na zahradě našli pod jedním stromem (a do večera už nepromluvil...), tchán ulehl na dlaždicích před záchodem - tak rafinovaně, že zbytek rodiny potřebu vykonával na záhony.