Pronudili jsme se k půlnoci

Jsme poměrně disciplinovaná rodina. Aniž bychom se cítili jakkoli nesvobodně, vládní nařízení (ať si o nich myslíme cokoli) dodržujeme. Jsme dokonce tak pomýlení, že se klidně necháme očkovat.

V posledních letech jsme silvestrovskou noc trávívali mimo domov. Ve společnosti přátel a známých, u dobrého jídla a dobrého pití, při country muzice servírované nám po celý večer či celou noc ryze amatérským uskupením. Byla to od nás rafinovanost, protože jsme se po oslavách příchodu nového roku vraceli do uklizeného bytu – a hlavně: skutečně jsme se vždycky dobře bavili, nenudili jsme se.

Silvestr je zkrátka jen jednou za rok a k zábavě je přímo stvořený!

Vyvedly nás z toho pořady silvestrovské televize. Máme asi patnáct kanálů a skutečně se nedalo dívat na jediný z nich. To v době, kdy jsou naši umělci díky pandemii bez práce. Vypnout televizi a jít spát nám tuto noc připadalo tak trochu nepatřičné. Pronudili jsme se tedy k půlnoci, kdy jsme s napětím sledovali nejpodařenější program večera (dobře tři minuty tikající hodiny odpočítávající poslední chvíle starého roku), abychom si připili, televizor vypnuli a šli spát.

Pevně věříme tomu, že za rok tuhle otřesnou zkušenost nebudeme muset opakovat. Ne snad, že bychom si mysleli, že naše televize přijdou s něčím alespoň o trochu slušnějším, ale proto, že budeme mít možnost nechat náš přijímač vypnutý a půjdeme se bavit jinam a jinak. Lépe.