Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Potřebujeme vesmírné lety s lidskou posádkou? (2)

 Úvahy o tom, zda se člověk opravdu musí do vesmíru vypravit osobně. Co si o tématu myslíte vy? Napište svůj názor do diskuze. (délka blogu 3 min.) 

Je člověk ve výzkumu vesmíru (nebo Sluneční soustavy) skutečně nezastupitelný? 

V době, kdy lidstvo podnikalo první kroky na oběžnou dráhu Země, se nikdo podobnými otázkami nezabýval. Tehdejší technologie nebyla moc vyvinutá a člověka nemohla nahradit. Dlouho jsme žili s pocitem, že jsou výpravy lidí do vesmíru jednoduše dalším stupínkem našeho vývoje a nemají žádnou alternativu. 

Dnes se ale situace změnila. Připomeňme si umělou inteligenci, která umí (víceméně dobře) řídit auto - nebo malovat obrázky tak, že laik prakticky nemá šanci zjistit, že umělecké dílo nevytvořil člověk. Umělá inteligence dnes umí hrát šachy nebo psát romány a ani v přímém rozhovoru se její chování téměř neliší od reakcí živého člověka. Je možné, že nás jednou zcela nahradí i při letech do vesmíru?

Už dnes se dá totiž provádět velké množství výzkumných úkolů pomocí automatů levněji než kdyby je plnili lidé. Výhoda pilotovaných kosmických letů se projeví až tehdy, když je nutno reagovat na nějakou kritickou situaci. Člověk se stává nutný při odstraňování závad nebo při opravách. Připomeňme si vesmírný Hubblův teleskop, který by byl bez opravných misí od samého počátku ztracen. Jeho zrcadlo vykazovalo chybu, kterou bylo nutno opravit “brýlemi”. 

Přítomnost živých lidí přímo na oběžné dráze je tedy dnes neoddiskutovatelně nutná. 

Jak tomu ale bude ve vzdálenější budoucnosti? Jaké budou cíle lidstva a jakou roli v nich budou hrát automaty? 

Vzdálená budoucnost

Když budeme uvažovat opravdu dlouhodobě, čeká naši civilizaci jen jediný cíl - opustit planetu, která se postupně stane neobyvatelnou - a najít ve vesmíru nové místo, kde by se dalo žít. 

Nejprve to jistě bude některá ze vzdálenějších planet naší vlastní planetární soustavy nebo jeden z jejích měsíců. Vědci odhadují, že během 800 miliónů roků dojde k situaci, kdy se Země stane neobyvatelná. Slunce zvýší svůj výkon a Země se stane horkou pouští. V té době budou jistě lepší podmínky pro život na Marsu nebo dokonce na některém větším měsíci obřích planet. Musíme tedy uvažovat o založení kolonií ve Sluneční soustavě - přitom je poměrně lhostejné, jestli půjde o kolonie na umělých nebo přirozených tělesech. Co se týká opravdu hodně vzdálené budoucnosti, je tedy jasné, že se člověk do vesmíru vypraví osobně - nic jiného mu totiž nezbude. 

Osídlení Marsu nebo Měsíce bude mít pro naši civilizaci ještě další zásadní výhodu. Ve srovnání se Zemí panuje na těchto vesmírných tělesech nižší gravitace. Starty k dalším a daleko vzdálenějším cílům odsud budou ekonomičtější a méně náročné. Můžeme tedy počítat s tím, že tato dvě tělesa budou lidmi osídlena jako první. 

Nepříliš vzdálená budoucnost

Výpravy do vesmíru se budou moci zařadit do čtyřech kategorií: 

1 - osídlení oběžné dráhy Země

2 - osídlení oběžné dráhy Měsíce

3 - osídlení oběžné dráhy Marsu

4 - osídlení asteroidů nebo jiných malých těles, která se nacházejí ve Sluneční soustavě

První krok už lidstvo učinilo. Další nás čekají v budoucnosti. Připomeňme si situaci, ve které se právě nacházíme. Možná nám napoví, jakým směrem by se mohl ubírat další vývoj. 

Oběžná dráha Země kdysi …

Nejprve se lidstvo věnovalo samozřejmě osídlení oběžné dráhy vlastní planety. Zpočátku šlo jen o to, dosáhnout dalších a dalších rekordů v délce pobytu lidí nebo automatů. Později šlo o zdokonalování technologie, například spojení dvou modulů. Laboratorní pokusy, pokud se vůbec děly, měly napomáhat právě těmto cílům.

Skutečný vědecký výzkum začal na oběžné dráze Země až v období, kdy pracovala americká stanice Skylab. Sovětský Svaz měl sice v té době na oběžné dráze stanici Saljut, ta byla ale vojenským objektem, takže se věnovala vojenským cílům, o kterých nemáme moc informací. 

Později přišel na řadu projekt Space Shuttle. Raketoplán byl komplexnější a na oběžnou dráhu se mohl znovu a znovu vracet s různými posádkami. Na vědu to ovšem nemělo příliš velký vliv. Rozsah vědeckých experimentů se tím nerozšířil - ale kupodivu se zúžil. NASA přestala například s provozováním astronomických studií, protože se ukázalo, že citlivé teleskopy se nesnášejí s nosiči podobného typu - jsou příliš rušeny pohybem lidí na palubě. K podobnému závěru před nedávnem dospěla například také Čína - a vzdala se projektu teleskopu, který by byl připevněn na čínské orbitální stanici Tianwen. Čínský teleskop podobný Hubbleovu teleskopu sice bude v budoucnosti na oběžné dráze pracovat, bude ale samostatný a Tianwen s ním bude mít jen občasný kontakt v případě, kdy bude doplňovat jeho palivo nebo doplňovat a opravovat přístroje teleskopu. 

Také pozorování povrchu Země je z automatických sond jednodušší. Na palubě raketoplánu kdysi převládalo studium člověka nebo zvířat v podmínkách beztíže. Posádka se také věnovala studiu různých materiálů. Určitou dobu lidé dokonce věřili, že se podaří ve vesmíru vyrábět materiály s exotickými vlastnostmi. Pak by se nejspíše jejich výroba na oběžné dráze vyplatila. 

Co přesně se v té době zkoumalo na sovětských stanicích není známo. Pokud budeme vycházet z toho, že ani dnes není počet vědeckých experimentů na ruské části ISS zrovna převratný  - nejspíš se mnoho vědeckých pokusů nekonalo ani stanicích Saljut.

… a dnes

A tak dnes umíme zajistit, že se po delším pobytu ve vesmíru vrátí astronauti na Zemi v daleko lepší kondici, než tomu bylo kdysi, v podstatě se ale výzkum na oběžné dráze od předešlých dob moc nezměnil. Týká se průzkumu lidského organismu a jeho reakcí, zvířat a různých typů materiálů. 

Provoz ISS je dnes financován různými státy. DLR (německá státní agentura) dokonce pomáhá zájemcům i s vývojem projektů. NASA pracuje podobně. Většina vědeckých experimentů pochází z různých univerzit, které za ně nic neplatí. Na ISS se takto dostávají dokonce i projekty, které nemají s výzkumem vesmíru nic společného a mohly by se dát provést stejně tak dobře na Zemi s pomocí různých jiných technologií. Kdyby měli zadavatelé (například různé univerzity) za pokusy na ISS platit, byla by nejspíš její vědecká sekce prázdná. 

Zdá se, že pobyt lidí na oběžné dráze Země nás připravuje na budoucí lety do vesmíru. Dnes není využíván ani tak k vědecké práci samotné, jako spíše k přípravě na tu budoucí. Přesto se ho dnes nemůžeme vzdát. 

 

Příště: pobyt lidí na Měsíci a Marsu

 

Autor: Dana Tenzler | čtvrtek 29.12.2022 8:00 | karma článku: 18,86 | přečteno: 288x
  • Další články autora

Dana Tenzler

Modrý pigment - ftalocyanin mědi - PB 15

Ftalocyanin mědi je komplex mědi a ftalocyaninu. Je to nejvýznamnější moderní modrý pigment, který známe už asi 100 roků. (délka blogu 4 min.)

13.6.2024 v 8:00 | Karma: 13,07 | Přečteno: 116x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Mayská modř - PB 8

Dalším zajímavou malířskou barvou, se kterou se stojí za to seznámit, je starodávná, blankytně modrá, mayská modř. Možná ji znáte pod zkratkou PB 8 (pigment blue 8).

10.6.2024 v 8:00 | Karma: 16,70 | Přečteno: 211x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Proč rozkrojené jablko na řezu hnědne

Rozkrojené jablko ale také třeba hruška hnědnou v místě řezu. Na vině je, a vy to tušíte, chemie. Jak se dá tomuto jevu předejít? (délka blogu 3 min.)

6.6.2024 v 8:00 | Karma: 18,03 | Přečteno: 269x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Čínská sonda Chang-e 6 a její mise na Měsíci

Vesmírná sonda Chang-e 6 je další čínský přístroj, která se zabývá výzkumem Měsíce. O víkendu přistál na odvrácené straně Měsíce. Má dovézt zpět na Zemi vzorky tamní horniny.

3.6.2024 v 8:00 | Karma: 17,68 | Přečteno: 193x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Egyptská modř

Seriál (o malířských barvách) se bude zabývat zajímavostmi ze světa pigmentů. Čím nejlépe začít? Jedním z nejstarších, lidmi uměle vyrobených pigmentů. Umělci ho používali už před několika tisíciletími.

30.5.2024 v 8:00 | Karma: 18,07 | Přečteno: 228x | Diskuse| Věda
  • Nejčtenější

Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince

8. června 2024  23:01,  aktualizováno  9.6 12:41

Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...

V Turecku zemřela česká zpěvačka Victoria. Zavraždil ji její vlastní manžel

14. června 2024  8:59,  aktualizováno  11:23

Česká zpěvačka Victoria byla zavražděna v Ankaře. Podle tureckého portálu Hürriyet ji zabil její...

„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ

11. června 2024  19:21

Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...

Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři

10. června 2024

Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...

Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti

9. června 2024  20:29,  aktualizováno  10.6

Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...

USA tvrdí, že zničily sedm radarů Húsíů umožňujících zaměřovat lodě

15. června 2024  7:10

Americká armáda za posledních 24 hodin zničila v Jemenu sedm radarů Húsíů. Radary jim umožňovaly...

Ramaphosa byl opět zvolen prezidentem JAR, země se potýká s velkými nerovnostmi

15. června 2024  6:58

Cyril Ramaphosa byl v pátek zvolen prezidentem Jihoafrické republiky na druhé funkční období. Při...

Nej skluzavka, echt Divoký západ, exkurze do Bayernu... Krok za krokem zemí EURA

15. června 2024

Premium Od spolupracovnice MF DNES v Německu EURO je Německo. EURO si dělá z Německa, kde fotbal je národní sport, něco jako svoji výkladní...

Chtěl bych Turka v Česku, říká Macinka. Antibabiše má za nejhloupější program

15. června 2024

Premium V uplynulých dnech oslavil 16 let po boku Václava Klause. Ještě na Hradě dělal tehdejšímu...

  • Počet článků 984
  • Celková karma 17,91
  • Průměrná čtenost 1283x
Pokud vás blog pobaví nebo se v něm dočtete něco zajímavého - je jeho účel splněn. Přijďte si popovídat do diskuze, často je ještě zajímavější než blog sám, díky milým a znalým návštěvníkům.