Poprvé - a naposledy (kometa C/2022 E3 ZTF)

Koncem měsíce se můžete (poprvé a naposledy) pokochat kometou, která navštěvuje vnitřní Sluneční soustavu jen extrémně zřídka. Co je zač a čím je zajímavá? (délka blogu 3 min.) 

Neznámé těleso, které mířilo směrem k Zemi, objevili astronomové před necelým rokem. Nyní, když se dostává do perihelu, ho můžete vidět na nebi s trochou štěstí i pouhým okem - i když se nachází na hranici viditelnosti. Kometu budete pozorovat naposledy, protože se ke Slunci vydává jen zhruba jednou za 50 000 roků. V Evropě se na ni dívali naposledy… Neandrtálci. 

Zelená barva

Stejně jako její kolegyně, se skládá ze zmrzlého plynu a prachu. Odhaduje se, že má průměr zhruba kilometr. Její koma má nazelenalou barvu. To je nejspíše způsobeno interakcí jejího materiálu se slunečním větrem. V blízkosti Slunce se vypařuje část organického materiálu, ze kterého se kometa skládá. Vysoce energetické částice slunečního větru tento materiál rozkládají. Přitom vzniká ze dvou atomů uhlíku nestabilní molekula C2. Pozorujeme pak emitované světlo s vlnovou délkou 518 nm, které vnímáme jako zelené. 

V prachovém ohonu komety se mimochodem tato molekula už nenachází, je totiž nestálá a rozpadá se už po dvou dnech, dříve, než se do něj dostane. Proto je ohon klasicky bílý, což je dobře vidět i na snímcích komety. 

V hledáčku astronomů

Objevena byla v březnu 2022 díky Zwicky Transient Facility (ZTF), což je projekt teleskopu Samuela Oschina na Palomarské observatoři v Kalifornii. V té době kometa zrovna míjela Jupiter a dostala se do oblasti, ve které má Slunce natolik intenzivní vliv, že se u komet začínají vyvíjet typické ohony. 

Poslední dobou byly její kolegyně, prolétající v blízkosti Slunce, spíše nevýrazné. Na rozdíl od nich bude ale možná C/2022 E3 (ZTF) pozorovatelná pouhým okem - i když dalekohled bude asi lepším řešením. Nejlepší podmínky k pozorování budou na severní polokouli. Nyní je vidět na ranní obloze, postupně se ale posune do blízkosti hvězdy Polárky. 

Nejjasnější by měla být koncem ledna a počátkem února. Pozorování bude po 20. lednu bohužel rušit poměrně jasný Měsíc, který se blíží k novu a kometu tak lehce přesvítí. Naposledy ji uvidíte v polovině února.  

Přísluním vlastně už prošla. 12. ledna se přiblížila ke Slunci na vzdálenost o něco větší než je vzdálenost Země-Slunce. Naší vlastní planetě bude nejblíže 1. února, kdy se jí přiblíží jen na třetinu této vzdálenosti. 10. února bude mimochodem prolétat blízko Marsu. 

Charakteristiky C/2022 E3 (ZTF)

Předpokládá se, že i tato kometa pochází (podobně jako její kolegyně) z Oortova oblaku, který obklopuje vnější Sluneční soustavu. 

Její průměr - kolem jednoho kilometru - z ní dělá spíše menší kometu. Pro srovnání: kometa Neowise, kterou jsme mohli pozorovat v roce 2020, byla pětkrát větší. Hale-Bopp měla dokonce průměr kolem 60 km. 

I malá kometa je ale pro vědce zajímavá. Podle toho, jak se chová v přísluní, jaký má ohon a tzv. komu a jak se v průběhu času mění, mohou totiž zjistit, z jakého materiálu se skládá. Nemusí tak posílat nákladné sondy do oblastí, odkud komety pocházejí - vzorky tamního materiálu k nim vlastně čas od času přilétají samy. 

Konkrétně tato kometa vyvinula už tři různé iontové ohony, které jsou tvořeny materiálem, který reagoval se slunečním větrem - zatímco její prachový ohon je vidět jen z části. Ten totiž směřuje směrem k Zemi a splývá nám s komou komety. 

Zajímavá dráha 

C/2022 E3 (ZTF) tráví většinu svého času v opravdu vzdálených částech Sluneční soustavy. Dráha komety je silně eliptická. Momentálně jí vědci připisují excentricitu 1,00027. To znamená, že je její dráha otevřená, hyperbolická. V praxi to znamená, že se těleso na takové dráze ke Slunci už nikdy nevrátí, protože Sluneční soustavu opustí. 

Situace je ale komplikovanější. Na kometu nemají totiž vliv jen Slunce nebo Země. Gravitačně na ni působí také ostatní planety. Jsou to právě obří planety Jupiter a Saturn, které později převedou naši hlavní hrdinku na “správnou” a uzavřenou dráhu, která ji donutí ve Sluneční soustavě zůstat. 

Bude samozřejmě ještě záležet na aktuálním stavu jádra komety, na tom, kolik materiálu se z něj uvolní, jakým způsobem dojde k výronům hmoty, apod. … vědci ovšem počítají s tím, že v roce 2050 by měla mít excentricitu 0,99993 a nacházet se na extrémně protálné eliptické dráze, která ji nakonec zavede do vzdálenosti téměř 32 000 astronomických jednotek (vzdáleností Země-Slunce). Tato oblast pořád ještě patří do vlivu Slunce a nachází se v naší vlastní soustavě (pro srovnání, hvězda Proxima Centauri je desetkrát vzdálenější). 

Příští návrat ke Slunci se uskuteční nejspíše až za 63 000 roků. 

Užívejte si tedy aktuálního pohledu na kometu, díváte se na ni poprvé a naposledy.