Nejdražší papír - bankovky
V minulém blogy byl zmíněn papír, který se zatím moc neprosadil. Pojďme se teď pro změnu věnovat papíru, který zná každý - bankovkám.
Ceninový papír
Tzv. ceninový papír musí být extrémně odolný. Liší se od obyčejného papíru jak svým složením, tak odolností. Bankovka projde během svého života rukama velkého množství lidí. Občas bývá různě skládána, někdo ji omylem vypere nebo dokonce (tentokrát už schválně) … vyžehlí. Není divu, že běžná eurobankovka vydrží takové zacházení jen odhadem deset měsíců až pět let. Pak musí být vyměněna za novou.
Aby vydržel takové zacházení, musí se bankovkový papír skládat ze speciální kombinace materiálů. Nejčastěji to bývá 90 % bavlny, doplněné jinými rostlinnými nebo umělými vlákny.
Ceninové papíry (papír na výrobu pasů, šeků, cenných papírů, známek, atd.), které nejsou vystaveny takovému intenzivnímu namáhání jako bankovky, se mohou skládat z bělené a zušlechtěné celulózy.
Ceninový papír i bankovky se vyrábějí tak, aby byl materiál chemicky neutrální nebo dokonce lehce zásaditý - viz jeden z minulých blogů o stárnutí papíru. Díky tomu je takový papír vůči působení tepla, vlhka a světla odolnější než jeho běžný kolega.
Bankovky se dají dokonce i impregnovat. Povrch bankovky bývá opatřený vrstvou, která odpuzuje nečistoty. Přitom takovou vrstvu ani nezaregistrujete, tloušťka papíru nebo jeho struktura se impregnací nemění.
Kromě toho existují extrémně odolné materiály bankovek, které jsou kombinací papíru a plastu. Pokud jsou v materiálu bankovky použita umělá vlákna, prodlužuje to její životnost na dvojnásobek. Syntetická vlákna jsou totiž delší a pružnější než vlákna bavlny, jsou tedy odolnější.
Bankovky z exotických materiálů
Kromě cenin, vyrobených z papíru, existují také bankovky vyrobené z polymerů. Jsou ještě odolnější než výše zmiňované materiály. Používají se převážně v tropických zemích s extrémním počasím. Jejich výroba je ovšem dražší a některé jejich vlastnosti vás mohou překvapit.
Při vysokých teplotách (nad 120 °C) se mohou poškodit - srážejí se. Pokud tedy takovou bankovku vyžehlíte, dočkáte se nemilého překvapení - výrazně se zmenší.
V Evropě byly takové bankovky poprvé použity v Rumunsku. Dnes se s nimi dá setkat hlavně mimo Evropskou Unii. Používají je exotické země s teplým klimatem - jako například Austrálie, Nový Zéland, Papua Nová Guinea, Brunej, Vietnam, ale také třeba Kanada. V některých zemích jsou z tohoto materiálu vyrobeny jen některé nominální hodnoty bankovek.
Historie bankovek
Už staří Egypťané prý používali k placení drahé kovy (zlato a stříbro). První peníze tedy existovaly už před téměř pěti tisíci roků. Papírová podoba se ale objevila až mnohem později. Nejspíš nikoho neudiví, že první papírové bankovky používala stará Čína - země, která začala s výrobou papíru jako první. První papírová bankovka byla zavedena v 11. století. Byla o něco větší než dnešní běžný papír formátu A4. V roce 1276 o čínských papírových penězích poprvé informoval cestovatel Marco Polo.
Na svou první oficiální bankovku musela Evropa ale ještě několik staletí čekat. Poprvé byly uvedeny papírové peníze do oběhu ve Švédsku v roce 1661.
Předtím se ve Švédsku platilo měděnými pláty, jejichž nominální hodnota odpovídala obsahu mědi. Jistě si umíte představit, že byly takové peníze díky své velikosti a váze velmi neskladné a nepraktické. Největší “mince” vážila přes 20 kilogramů. Není divu, že se hledala skladnější alternativa. Byl to bankéř Johan Palmstruch, kdo přišel s návrhem papírových peněz. V roce 1656 pak získal povolení založit Stockholmskou banku a vydávat papírové bankovky.
První emise pocházela z roku 1661, do dnešních dnů se z ní ale neuchoval ani jediný exemplář. Dnes můžeme obdivovat jen vydání z roku 1666.
Už dávní Číňané se mimochodem snažili bankovky chránit proti padělání. Moc úspěchu ale neměli. Na penězích byly jen umělecké ozdoby, které měly být špatně napodobitelné. Navíc byl na papírových penězích nápis “kdo tyto peníze falšuje, přijde o hlavu”. První švédské peníze z roku 1666 pak chránil v té době moderní prvek - vodoznak.
Největší sbírka bankovek na světě v Mnichově
Giesecke+Devrient (G+D)... je mezinárodní firma se sídlem v Prinzregentenstrasse v Mnichově. Zabývá se výrobou bankovek, substrátů, strojů na zpracování bankovek, cenných papírů, občanských průkazů a pasů, platebních karet, apod. |
Celosvětově největší sbírku bankovek můžete obdivovat v Mnichově. Patří firmě Giesecke+Devrient. Nachází se v ní kolem 300 000 exemplářů bankovek. Dají se tu shlédnout čínské bankovky ze 14. století ale i ty nejnovější, pocházející z celého světa. Firma sbírku postupně digitalizuje, takže se na jejích webových stránkách můžete seznámit s některými opravdu vzácnými historickými exempláři papírových peněz.
Sbírku můžete navštívit také online na adrese německé digitální knihovny:
https://www.deutsche-digitale-bibliothek.de/organization/2VBT7RZS6WZBNKMABEJELCIT2IIJYWYW.
Momentálně se tu nachází obrázky 4715 exponátů.
Zdroje:https://www.geldscheinsammlung.de,https://www.deutsche-digitale-bibliothek.de
Dana Tenzler
Vznik Merkuru

Merkur je nejmenší a Slunci nejbližší planeta. Má neobvyklé složení – od ostatních planet se její nitro trochu liší. Nová teorie jeho vzniku je založena na počítačových simulacích.
Dana Tenzler
Mise Gaia a nové znalosti o stavu Mléčné dráhy

Mise Gaia je projekt, který vytváří velice detailní mapu naší galaxie – Mléčné dráhy. Dnes díky němu máme daleko víc znalostí o tom, jak se hvězdy v galaxii pohybují, jaké mají vlastnosti a jak se Galaxie vyvíjí. (délka 3 min.)
Dana Tenzler
Druhá Slunci nejbližší hvězda má čtyři malé planety

O existenci planet naší druhé nejbližší hvězdné sousedky se spekulovalo už od roku 2018. Původně měla mít minimálně jednu obří planetu, ukázalo se ovšem, že je situace daleko zajímavější.
Dana Tenzler
Jak by vypadala Země, kdyby se z Jupiteru stala hvězda?

Sluneční soustava má jen jednu centrální hvězdu – Slunce. Co by se však stalo, kdyby kdysi vzniklo jeho menší dvojče z planety Jupiter? Jaké by byly podmínky pro život na Zemi a jak by se nám žilo na takové planetě?
Dana Tenzler
Nové vysvětlení barvy planety Marsu

Marsu se říká také rudá planeta. Jeho zabarvení fascinuje lidstvo už po staletí. Vědci dlouho předpokládali, že Mars za svou typickou barvu vděčí hematitu, minerálu železa, který se nachází na jeho povrchu.
Další články autora |
Připravte si zásoby jídla na 72 hodin, vyzývá Evropská unie v nové strategii
Občané Evropské unie by si měli připravit zásoby jídla, které jim v případě nouze vydrží nejméně 72...
Proč se to zvrtlo? Trump čekal boxerský pás, ale Zelenskyj ukázal fotky se zajatci
Američtí představitelé začali věřit ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi, ačkoliv jejich...
Bombové hrozby v Praze. Policie evakuovala tisíce lidí, odklonila dopravu
V Praze se ve čtvrtek večer uskutečnily masové evakuace kvůli nahlášeným bombám v pražské Lucerně a...
Táhněte do pr****! řve gynekoložka ve videu na pacientku. Teď jí hrozí trest
Gynekoložka ze středočeských Líbeznic čelí kritice poté, co vulgárně napadla jednu ze svých...
Daňové přiznání za rok 2024: využijte formuláře pro internetové podání
Jako každý rok i letos musí mnoho podnikatelů, drobných živnostníků i další osoby samostatně...
Výpadek zabezpečení ETCS zpomalil vlaky. Na koridoru u Pardubic nabíraly zpoždění
Provoz vlaků na železničním koridoru u Pardubic ve čtvrtek večer komplikovaly výpadky...
Spustí kauza Motol nové kontroly nemocnic? Válek představí další postup
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v pátek okomentuje další postup v přímo řízených...
ANO jasně vede, Motoristé už předhonili SPD, říká nový volební model
Hnutí ANO může jasně vyhrát volby do Sněmovny se 33,5 procenty hlasů, říká nový volební model...
Příšera pod postelí strašila malého chlapce. Chůva tam objevila neznámého muže
Chůva ve středoamerickém státě Kansas chtěla uklidnit dítě, které se bálo příšery pod postelí. Když...
- Počet článků 1066
- Celková karma 20,82
- Průměrná čtenost 1269x