Meteorit 2024 BX1 byl už nejspíš nalezen

Nedávno byl oznámen nález předpokládaných zbytků meteoritu 2024 BX1. Ten zazářil jako jasný bolid na noční obloze v noci z minulé soboty na neděli. (délka blogu 3 min.)

Na sociální síti X byl publikován dokonce jeho obrázek. Nalezený kámen se vejde do dlaně a vypadá že se skládá z malých, náhodně a poměrně rovnoměrně rozložených zrnek různých materiálů. 

Obrázek zde

Přesně takhle si představujeme původní materiál, ze kterého se kdysi tvořila Sluneční soustava a který se nestihl sdružit do velkých objektů jako jsou planety. 

Nález dělá čerstvý a neopotřebovaný dojem. Povrch kamene je hladký a lesklý. Mohl by patřit do skupiny meteoritů, kterým se říká aubrity. 

Aubrity

… patří do skupiny kamenných meteoritů. Jsou to tzv. achondrity, tedy tělesa, která sice vznikla stejně jako chondrity sdružením malých zrnek materiálu, ale následně byla navíc ještě pozměněna magmatickými procesy. Jen zhruba 7 procent všech nalezených meteoritů patří do skupiny achondritů. Jedním z prvních nalezených achondritů byl meteorit, který spadl blízko francouzského města Aubres. Podobné objekty dostávají od té doby název aubrity. 

Materiál aubritů je světlý a připomíná brekcii - rozdrcený materiál, který na Zemi nacházíme v místě pádu velkých meteoritů a který se znovu poskládal do typického minerálu. 

Aubrity tedy mohou pocházet buď z velkých meteoritů nebo dokonce z povrchů planet. U aubritů se nejčastěji jako místo původu odhaduje buď měsíční povrch nebo povrch Merkuru. 

Meteoroid a asteroid 

Těleso, které se srazilo se zemí a ze kterého nález pochází, mělo mít původně velikost zhruba jeden metr. Taková tělesa dostávají název meteoroid. 

U materiálu meteoroidu se přitom může jednat o malý kus původně většího asteroidu nebo komety. Pokud se jedná o odštěpený kus komety, skládá se z ledu, kamene, prachu a zmrzlého plynu. Při střetu se Zemí ze zbytku komety moc materiálu nezůstane - plyn roztaje při letu atmosférou a malé částečky prachu v ní shoří. Dobrou šanci na dopad až na povrch Země mají naopak tělesa, která se skládají z pevného materiálu - zbytky asteroidů. 

Lovci meteoritů z Polska

Meteorit nebo skupina menších meteoritů měla dopadnout na zem západně od braniborského města Nauen, několik desítek kilometrů západně od Berlína. První nálezy oznámil tým studentů z Polska. Médiím také sdělili, že chtějí meteorit prodat a financovat tím hledání dalších úlomků. 

Jiné fragmenty prý měli nalézt i vědci z muzea v Berlíně.

Přírodovědné muzeum v Berlíně 

… je největší podobné německé muzeum.  Nabízí návštěvníkům pohled na více než 30 milionů objektů. Původně bylo částí Humboldtovy univerzity v Berlíně. Nachází se v Invalidenstrasse, v okrese Berlín-střed a dá se k němu velice dobře dostat veřejnou dopravou, což z něj dělá často navštěvovaný cíl. Kromě obrovské sbírky minerálů se tu dá nalézt také neobyčejná sbírka meteoritů, kterým je vyděleno vrchní patro centrální haly. 

Jak poznáte že jste našli meteorit?

Jistotu budete mít až poté, co vnitřek meteoritu prozkoumají odborníci. Tyto objekty mají často velice typické složení, které je odlišné od pozemských hornin. 

Ledacos může napovědět ale také vnější dojem z nálezu. Pokud je objekt obzvláště těžký a v čerstvém stavu (krátce po dopadu) zároveň není rezavý, může se jednat o kovový meteorit. 

Nález by měl mít také hladký a matný povrch se stejnoměrně rozloženou barvou. Tuto vlastnost mají jak kovové tak kamenné meteority. Vysoké teploty při jejich dopadu a cestě atmosférou totiž povrch tělesa natavily. Často bývá povrch také tmavší než nitro nálezu. 

Materiál čerstvých ale i starších meteoritů může být slabě radioaktivní. Stejně tak může být magnetický - pokud obsahuje větší množství kovu. 

Pokud je nález rozbitý na menší části, dají se u meteoritů často pozorovat kruhové struktury v místě, kde se poškodil a rozštěpil. 

Další průzkum v laboratoři pak může zjistit přesné mineralogické složení nebo odhalit…

Widmanstättenovy obrazce 

To jsou charakteristické struktury v kovových meteoritech, které na první pohled sice nejsou vidět, ale dají se odhalit při leptání řezu materiálu kyselinou. Kovy, které meteorit tvoří, totiž reagují na leptání různou odolností. Díky tomu se zvýrazňuje krystalická struktura kovových slitin meteoritu. Krystaly mimochodem vznikají velice pomalým ochlazováním objektů v meziplanetárním prostředí a v moderních kovech, vyrobených na Zemi, se buď vůbec nevyskytují, nebo jsou tvořeny jinými kovy a vypadají jinak.