Když řeknete kamenec, myslíte nejspíš jen jeden z nich. Kamenců je totiž větší množství. Co všechno umí kamenec a na co ho používáte právě vy? (délka blogu 20 min.)
Kamence
Liší se od sebe svým chemickým složením, vždy jsou to ale složené sírany, tedy soli kyseliny sírové, obsahující hned dva různé kationty, vázané na síranové anionty. Můžeme si je představit jako sloučeniny s pomyslným chemickým vzorcem M+M+++(SO4)2·12 H2O (kde M+ je kationt s jedním kladným nábojem a M+++ kationt se třemi kladnými náboji).
Nejrozšířenější z nich (ten, který máme na mysli, když vyslovíme pojem kamenec), obsahuje ionty draslíku (K+) a hliníku (Al+++).
V praxi se rád vyskytuje ve spojení s dvanácti molekulami vody (takové sloučenině se říká dodekahydrát). Voda je zabudovaná do volných pozic v krystalu kamence.
Kamenec má nejen zajímavé složení, ale také vlastnosti. Právě díky nim ho lidstvo zná a používá už po několik tisíciletí.
K čemu všemu se používá kamenec?
Nejspíš ho budete znát coby krátkou ...
...tyčinku, kterou se dá zastavit krvácení.
Sice to značně štípe, ale troška bolesti se vyplatí vždy tam, kde opravdu nechcete nosit náplast, která by ránu chránila. Například při říznutí v obličeji. Dobrou službu poskytne kamenec těm z nás, kdo má narušenou srážlivost krve. Když se v ní nevyskytuje dost krevních destiček, které by krvácení zastavily, zastoupí je (alespoň při povrchových zraněních) kamenec. Jak to udělá? Vysvětlení je jednoduché: když se dostane kamenec do vodního roztoku, rozpouští se, rozdělí se tedy na své základní složky. Ty pak způsobují srážení bílkoviny v organické hmotě - což zastaví krvácení i bez účasti krevních destiček.
Stejným způsobem (ve formě tyčinky, tentokrát už s pohodlně silnějším průměrem) se dá kamenec použít jako…
… přírodní deodorant.
Ten využívá schopnosti ničit bakterie, způsobující tělesný zápach při rozkládání potu. Navíc také stahuje póry kůže.
V minulosti byl tento deodorant střídavě oblíbený a zatracovaný. Špatnou pověst má zvláště od chvíle, když začalo být jasné, že hliník našemu zdraví moc neprospívá. (Připomeňme si, že kamenec je smíšený síran obsahující hliník a draslík.)
Věc ale není vůbec tak jednoduchá jak se může zdát. Jako tak často - záleží na koncentraci hliníku. Špetka této látky, se kterou se občas dostanete do styku, rozhodně neškodí. Nic se ale nemá přehánět. A tak se dnes kosmetický průmysl snaží nabízet hlavně deodoranty bez hliníku - a bez kamence.
Kamenec je také oblíbenou součástí hračky, se kterou si děti mohou doma…
... pěstovat krystaly.
Ta se objevuje na trhu ve dvou verzích - v jedné se používá kuchyňská sůl, která je považována za méně nebezpečnou. Kamenec má přece jen určité vlastnosti, díky kterým nepatří do rukou úplně malým dětem, nebo dětem bez dozoru dospělých. Zato vás ale odmění daleko lepším výsledkem než roztok kuchyňské soli.
Kamenec tvoří bezbarvé krystaly s krychlovou konfigurací. Při 20 °C se ve 100 ml vody rozpustí zhruba 6 gramů, při 40 stupních už je to dvojnásobek a při 60°C jsou to 33,4 gramu. Pokud roztok zahřejete na 80 stupňů, rozpustí se ve 100 ml vody dokonce 72 gramů kamence. To znamená, že při opětovném ochlazení může ze sta mililitrů roztoku vykrystalizovat zhruba 65 gramů látky. 65 gramů odpovídá 325 karátům - a to už je pořádný kus krystalu.
Už staří Egypťané používali kamenec na…
… ochranu dřeva před požárem.
V dobách, kdy byly stavěny lidské příbytky z hořlavých materiálů, byla nehořlavost jistě důležitá vlastnost. Nejstarší nalezené předměty, napuštěné kamencem, prý pocházejí z roku 450 před naším letopočtem. Znali ho také staří Římané. Plinius navíc ve své knize uvádí, že ho používali jako deodorant.
Ochrana před požárem spočívá v tom, že se při požáru dřevo, napuštěné kamencovým roztokem, “potí”. Vylučuje vodu, které (viz nahoře) může být v kamenci chemicky navázáno relativně hodně. “Pocení” následuje po zahřátí na více než 95 °C.
Vedlejším účinkem při použití v architektuře je také fakt, že dřevo, napuštěné kamencem, nechutná hmyzu ani třeba šnekům.
Další využití našel kamenec v některých …
… očkovacích látkách.
Ukázalo se totiž, že zvyšuje jejich účinnost, takže se v nich už nemusí používat například celé viry, ale jen jejich neaktivní “mrtvé” části (virus není ve skutečnosti naživu, nemůže být tedy ani mrtvý - proto uvozovky).
V padesátých letech se přidával (a to vás možná překvapí) do …
… pomády na vlasy.
Dnes ho pro změnu naleznete v některých …
… modelínách, zubních pastách nebo zesvětlovačích kůže (jak lidské tak zvířecí).
I tady se využívá výše zmíněná schopnost kamence - schopnost srážet bílkoviny. Když se vetře (při jejím zpracovávání) do zvířecí kožky, způsobuje stažení vláken bílkoviny, čímž se zvýší pevnost materiálu. Paralelně pak probíhá zesvětlení kůže. Při následném barvení koženého materiálu je výsledný barevný tón u světlé kůže jasnější, což je samozřejmě pozitivní a žádané.
Dobrou službu prokazuje kamenec při …
… pájení kovů.
Odstraňuje zbytky tavidel (čističů povrchu pájeného materiálu) i stopy po oxidaci.
To ale není všechno - na barvení se kamenec podílí ještě jinak - využívá se k …
… výrobě barviv a jako ustalovač při barvení látek.
Proces, při kterém se látky vaří s odstátou močí, kamencem a jinými přísadami, byl známý už ve starém Římě. Umožňuje barvit látky organickými barvivy, které by jinak na vláknech nedržely a smyly by se.
Všeuměl kamenec ale také umožňuje výrobu barvy, kterou se dají natřít různé předměty, tedy barvy, která má “tělo” a dá se roztírat.
Roztok kamence se smísí s potaší a sodným louhem. Vznikne jemná hmota, která je schopna absorbovat tekuté pigmenty. Spolu s nimi pak tvoří roztíratelnou “hmotnou” barvu.
Kamenec můžete využít také v kuchyni - nevěříte? Už dlouho se používá jako …
… přísada do jídla.
Je to na první pohled neuvěřitelné, ale kamenec se opravdu dá použít i na přípravu jídla. Byl použit také ve vaší večeři? Můžete se o tom přesvědčit na informačním štítku hotové potraviny. Jako přísada v jídle má označení E522 a E521.
Kamenec se používá k nakládání zeleniny, vajec a vybraného ovoce, například třešní. Požaduje se po něm, aby svým působením “stáhl’ povrch potraviny díky koagulaci bílkovin. Jedná se o stejný princip, jakým kamenec zastavuje krvácení. Při koagulaci se zpevní povrch a zavařované ovoce a zelenina dostanou tolik žádanou “křupavost”.
Už v 18. století se kamenec používal na bělení chleba. Dnes už to samozřejmě pekaři provádějí jinak - pomocí enzymů.
Nejen jídlo - kamencem se dá upravit také voda.
Čištění vody k pití…
probíhá tak, že se ve vodě rozpustí trocha kamence. Ten na sebe napojí nečistoty, jemné a rozpuštěné minerály a částice, které se ve vodě nacházejí a znehodnocují ji. Sraženina pak klesá ke dnu nádoby, kde vytvoří gelovitou hmotu. Kamenec ovšem vodu nejen čistí, částečně se také může postarat o zničení bakterií. Přesto by se měla voda k pití samozřejmě před použitím převařit, protože antibakteriální působení není stoprocentní.
Pro někoho možná nečekané využití nachází kamenec v zahradnictví. Používá se totiž k …
… barvení hortenzií.
Původně růžové květy se při pohnojení kamencem mění a modrají.
A k čemu používate kamenec vy? Na příklady se těším v diskuzi.
