Jak pokračuje mise Artemis - návrat na Měsíc

I když od prvního výletu lidské posádky na Měsíc uplynulo už 55 roků, zůstaly podobné projekty obrovskou výzvou. Jak pokračuje mise Artemis? (délka blogu 5 min.)

Optimistické futuristické vize, které naznačovaly, že v osmdesátých letech poletí lidská posádka na Mars a na přelomu tisíciletí už bude lidstvo stavět obří kosmické lodě, které se vydají na průzkum Sluneční soustavy - zůstaly jen vizemi. 

Poté, co USA zvítězily v prvním závodě o Měsíc, naopak veškeré úsilí stagnovalo. Po misi Apollo 11 sice následovala hrstka dalších misí s lidskou posádkou, projekt byl ale nakonec ukončen misí Apollo 17 v roce 1972. 

Dnes můžeme sledovat další závod o Měsíc, který se ovšem musí začít doslova od píky. Technologie, která byla využita v sedmdesátých letech je dnes samozřejmě už nepoužitelná, stejně jako dnes nepoužíváme tehdejší auta nebo třeba telefony. 

Raketu, která vynese k Měsíci dnešní mise, nestaví Wernher von Braun, ale firmy Boeing a Lockheed Martin. Systém dostal název SLS. Firma Airbus vyvíjí kapsli Orion, ve které mají přežít let na Měsíc astronauti - mezi nimi bude mimochodem také žena. 

Jiná firma (Axiom) pracuje na vývoji skafandrů, které by byly daleko skladnější a lehčí než byly jejich předchůdci v 70. letech. Výrobu přistávacího modulu přenesla NASA na soukromé firmy. 

Neúspěchy a zpoždění mise Artemis-2

Několik zúčastněných firem má bohužel problémy s dodržením časového harmonogramu. Mise, která má stát 93 miliardy dolarů se tedy zpožďuje. 

Už samotný vývoj nosné rakety trval déle, než se plánovalo. Ta ale už alespoň dokázala, že umí odstartovat ze Země a doletět k Měsíci (viz mise Artemis-1). 

Práce neustávají ani na projektu kapsle Orion. Při prvním letu obsahovala makety astronautů a velké množství senzorů, které sledovaly podmínky při kosmickém letu. Nyní se data, která mise nasbírala, vyhodnocují a využívají k potřebným změnám. Problémy se objevily při opětovném přistání na Zemi. Tepelný štít se částečně poškodil a bude nutné ho přepracovat. Daleko horší ale byla konstrukční chyba v systému, který zajišťuje přežití astronautů a fyzikální podmínky v obytné kapsli. Právě kvůli němu se prý mise zpožďuje a její druhá fáze, Artemis-2 (oblet Měsíce s lidskou posádkou) nebude odstartována letos, ale až v roce 2025. 

Problémy a zpoždění Artemis-3

Tím to ovšem nekončí. Ještě větší zpoždění bude mít nejspíš samotné přistání na Měsíci. Enormní problémy se splněním harmonogramu mají totiž soukromé firmy SpaceX a Axiom, kterým NASA přenechala vývoj lunárního přistávacího modulu a výrobu skafandrů. 

Skafandry

NASA se rozhodla, že u soukromníků koupí nejen hotový projekt, ale dokonce celý balík služeb. Má do něj patřit jak vývoj a testování skafandrů pro několik přistání na Měsíci - tak i údržba a opravy těchto skafandrů. Firmě Axiom Space za něj zaplatí 1,26 miliardy dolarů. Přitom se nebude jednat o výrobu jen pro potřeby NASA. Skafandry mohou zakoupit i jiní zákazníci, tedy jiné kosmické agentury. 

Zároveň se do vývoje skafandrů zapojila další firma - Collins Aerospace. Obě firmy pracují na nových modelech skafandrů. NASA se pak má rozhodnout, které projekty jí vyhovují lépe a pro které se rozhodne. 

Přistávací modul

Zatímco skafandry a zpoždění při jejich vývoji byly dlouho považovány za nejslabší článek projektu Artemis, mělo se postupně ukázat, že je jím spíše projekt přistávacího modulu, vyvíjený firmou SpaceX. 

Podle reklamy firmy se má jednat o projekt, který bude revoluční. Modul má mít výšku 50 metrů, průměr 9 metrů a má dopravit z oběžné dráhy nebo na oběžnou dráhu Měsíce až 100 astronautů. Zároveň má nalézt využití i na Marsu. To je sice hezké, ale jak se ukazuje, je to neudržitelně naddimenzované. Zbytečně megalomanský projekt má obrovské zpoždění. Víme, že proběhlo několik desítek pozemních testů, zatímco dva testovací starty skončily výbuchem. 

Skutečný problém ale spočívá v proveditelnosti projektu SpaceX. Stále větší pochybnosti totiž vyvolává samotný průběh mise - v případě, že by měl přistávací modul skutečně existovat a fungovat. 

Podle zpráv z NASA se musí počítat s minimálně 16 jednotlivými starty, aby mohla být s obřím modulem provedena jedna jediná měsíční přistávací mise. Už jen doprava potřebného množství paliva na oběžnou dráhu Země bude vyžadovat několik startů (o jejich počtu se informace různí). Není nutno zdůrazňovat, že tankování na oběžné dráze Země v podmínkách beztíže, let k Měsíci a následné přistání 50 metrů vysoké rakety na nevypočitatelném a možná i nerovném povrchu - také ještě nikdo nezkoušel. 

Na to, aby SpaceX dostala od NASA povolení k provozu, bude potřebovat několik bezchybných testovacích misí. Podle plánu měly být první tankovací testy mimochodem uskutečněny už v roce 2022. 

To vedlo k rozhodnutí, že přistávací modul pro misi Artemis bude paralelně vyvíjet další firma, Blue Origin. Jejího majitele jistě znáte - je jím Jeff Bezos, známý jiným svým úspěšným projektem - firmou Amazon. Zatím je ale účast přistávacích modulů Blue Moon naplánována až pro misi Artemis-5. 

Budoucnost projektu

NASA se teď věnuje misi Artemis-2, která by se měla konat na podzim roku 2025. Během ní by měla lidská posádka obletět Měsíc a vrátit se zpět na Zemi. K tomu naštěstí nebude megalomanský a neexistující přistávací modul potřebovat. 

Na podzim 2026 by se měla konat další mise - Artemis-3. Ta už by měla umožnit přistání lidské posádky poblíž jižního pólu Měsíce - pokud bude mít NASA s čím přistát. 

Dalším krokem by měla být instalace vesmírné kapsle na oběžné dráze Měsíce (projekt Gateway), která je naplánována na rok 2028. 

Další účastník v závodech na Měsíc - Čína - oznámil, že chce na Měsíci přistát s lidskou posádkou do roku 2030. Situace tedy zůstává napínavá. 

Zdroje:https://www.nasa.gov