Co jste možná nevěděli - o Halleyově kometě (2)

Nejslavnější kometa brzy nastoupí novou cestu do přísluní. Perihelu (tedy největšího přiblížení ke Slunci) dosáhne 27. července 2061. Co zjistily sondy v roce 1986? (délka blogu 5 min

Nejslavnější kometa

Ukázalo se, že jádro měří zhruba 8 × 8 × 15 km. Má hustotu pouze 0,2-0,5 g/cm3, což znamená, že se uvnitř komety musí nacházet dutiny. 

Jádro komety se tedy dá přirovnat k volně spojené hromadě trosek a suti, držené pohromadě ledem, zjistili vědci. Poté, co se led v blízkosti Slunce odpaří, seskupení se rozpadne. To také odpovídá pozorováním blízkozemních asteroidů a bývalých komet. 

Během pozorování pozemskými sondami v roce 1986 ztrácelo jádro 18,6 tun materiálu za sekundu. Na pevný materiál přitom připadalo 15,5 tuny a zbytek tvořil led. 

Kometa má magnetické pole o síle 60 nT. Dá se detekovat a rozeznat až do vzdálenosti 100 000 km. 

Halleyova kometa je jedním z nejtmavších objektů ve Sluneční soustavě. Má albedo 0,03, to znamená, že odráží pouze 3 % světla, které na ni dopadá.

To ovšem není jediná zajímavost. Kometa obíhá kolem Slunce retrográdně - tedy opačným směrem, než Země a ostatní planety. Její rovina oběhu je skloněna oproti ekliptice o 18 stupňů. 

Takový zpětný nebo retrográdní pohyb je u podobných krátkoperiodických komet poměrně neobvyklý. Stejně tak neobvyklé je afélium - největší vzdálenost od Slunce. To se totiž nachází až za oběžnou dráhou Neptunu.

Jeden oběh kolem Slunce trvá nejznámější kometě v průměru 76 pozemských let. To odpovídá délce oběžné dráhy zhruba 12,2 miliardy kilometrů.

Oběžná doba se postupem času mění díky gravitačnímu vlivu velkých planet. Zaznamenány jsou poměrné krátké doby oběhu kolem 74 roků (v letech 1835 - 1910) ale i delší periody, konkrétně přes 79 roků v letech 451 - 530. 

K největšímu přiblížení komety k Zemi došlo v roce 837. Kolem naší planety tehdy prolétla ve vzdálenosti méně než 5 milionů kilometrů. Vědci vypočítali, že 10. dubna 837 měla mít Halleyova kometa zdánlivou jasnost kolem -3,5 magnitudy. To odpovídá dnešní jasnosti Venuše. 

V roce 1986 se kometa naopak přiblížila k Zemi na vzdálenost celých 63 milionů kilometrů. Byla tehdy jen o něco jasnější než severní hvězda Polárka. Zato její rychlost byla úctyhodná. V aféliu se kometa pohybovala rychlostí 0,91 km/s, zatímco v perihéliu měla 9. února 1986 rychlost 54,55 km/s. 

Je známo, že při každém oběhu kolem Slunce ztrácí kometa část svého materiálu. Jedná se o vrstvu silnou kolem 1 - 3 metrů. Čím starší je kometa, tím tmavší je její povrch, což vysvětluje její nízké albedo (odrazivost) zmíněné výše. 

Budoucnost Halleyovy komety

Vědci vypočítali, že průměrná periodická kometa zažije jen asi 1000 obletů kolem Slunce. Halleyova kometa se na své současné oběžné dráze nachází už nejméně 16 000 let, ale ve svých zaznamenaných podobách nevykazuje žádné zjevné známky stárnutí nebo optických změn. Naši potomci se mohou tedy těšit na nesčetné další návštěvy této kometární první dámy.