Čínská sonda Chang-e 6 a její mise na Měsíci

Vesmírná sonda Chang-e 6 je další čínský přístroj, která se zabývá výzkumem Měsíce. O víkendu přistál na odvrácené straně Měsíce. Má dovézt zpět na Zemi vzorky tamní horniny.

Stejně jako Chang-e 5, její předchůdce, se sonda Chang-e 6 skládá ze čtyř hlavních komponent – orbiteru, měsíčního landeru a vzletového modulu a návratového modulu s přistávacím modulem pro vstup do zemské atmosféry a hladké přistání na Zemi. Stejně tak se podobá průběh mise. Poté, co se sonda dostala na měsíční oběžnou dráhu, se rozdělily její komponenty na dvě části. Orbiter a návratový modul zůstal na oběžné dráze, zatímco přistávací modul a vzletový modul, který donese vzorky zpět na oběžnou dráhu, přistály na povrchu Měsíce.

Po měkkém přistání uvede přistávací modul do chodu mechanické rameno a vrtáky, které se budou účastnit sběru vzorků.

Vzletový modul se následně spolu se vzorky měsíční horniny vydá na oběžnou dráhu, spojí se s návratovým modulem, přenese výše zmiňované vzorky do přistávací kapsle, která je po dosažení oběžné dráhy Země dopraví na povrch planety.

Mise tedy není úplnou novinkou - podobný úkol už se podařilo splnit jak USA, tak bývalému SSSR nebo Číně. Prvenství spočívá v tom, že se tentokrát bude poprvé jednat o vzorky z odvrácené strany Měsíce.

Sonda Chang-e 6 odstartovala ze Země 3. května a vstoupila na lunární oběžnou dráhu zhruba o pět dní později. Přistání Chang-e 6 proběhlo včera, v neděli 2. června čínského času, což odpovídá noci ze soboty na neděli evropského času. Mise má nyní strávit tři dny studiem svého okolí a shromažďováním vzorků. Pokud proběhne všechno podle plánu, přistane návratová kapsle na Zemi 25. června 2024.

Získané vzorky budou převezeny do laboratoře v Pekingu, kde se budou zkoumat. Čínská kosmická agentura CNSA chce výsledky svého výzkumu zveřejnit a podělit se o ně s celosvětovou vědeckou komunitou. Už u vzorků, které přinesla na Zemi Chang-e 5, zpřístupnila Čína mimochodem zhruba 17 g měsíčního materiálu celkem 13 institucím, které je mohly dále zkoumat.

Oblast, kde sonda přistála

Sonda přistála nedaleko oblasti jižního pólu Měsíce, na odvrácené straně Měsíce, v té části pánve jménem Aitken, které se říká kráter Apollo. Jedná se o největší a nejstarší pánev, vzniklou na Měsíci díky nárazu jiného tělesa.

Kromě samotného odběru vzorků se má mise věnovat také průzkumu svého okolí. Panoramatická kamera bude použita k fotografování terénu. Sonda má na palubě také ještě radar, který bude použit k prozkoumání geologické struktury Měsíce.

Sonda se při výrobě elektrické energie spoléhá na solární panely. To je častá volba - solární panely jsou levnou a efektivní variantou zásobování přístrojů energií. Den na Měsíci trvá 14 pozemských dní, takže se sonda nemusí bát dlouhé chladné noci.

Vzorky z Měsíce

Chang-e 6 by měla přinést na Zemi asi 2 kilogramy vzácného měsíčního materiálu z odvrácené strany Měsíce. Tajemná odvrácená strana byla poprvé vyfotografována sovětskou sondou Luna 3 v roce 1959. Kupodivu se opticky vůbec nepodobá přivrácené straně. Téměř na ní neexistují tmavé planiny, kterým říkáme „moře“.

Vědci se už dlouho zabývají otázkou, proč má Měsíc dvě různé polokoule, které zjevně prošly trochu odlišným vývojem.

Mohlo by to být způsobeno například různou tloušťkou měsíční kůry. Na odvrácené straně Měsíce je zhruba o 20 km silnější než na straně přivrácené. To by pak mohlo mít zajímavý následek. Magma - tedy roztavená hornina, která pochází z nitra měsíce, má na odvrácené straně delší cestu na povrch. Tam, kde je kůra tenčí, se pak lépe prolomí - což by mohlo mít za následek existenci tmavých oblastí, které pozorujeme na přivrácené straně Měsíce ze Země i pouhým okem.

Jiná teorie se týká množství radioaktivních izotopů různých těžkých prvků. Na Zemi přivrácené straně by mohly mít vyšší koncentraci, což by mělo za následek vyšší teplotu ve spodní části pláště tělesa. To by mohlo vést k častějším výronům lávy na povrch.

Komunikace s odvrácenou stranou Měsíce

Zvláštností této mise je přistání na odvrácené straně Měsíce. Úkol přitom ztěžuje fakt, že se s takovou sondou, který se na ní nachází, nedá komunikovat. Čínská vesmírná agentura tento problém vyřešila díky satelitu, který obíhá po velice protáhlé oběžné dráze.

Letos v březnu byla úspěšně vypuštěna komunikační družice Čchüe-čchiao-2. Ta bude hrát roli retranslační stanice, která bude zprostředkovávat kontakt sondy a Země během doby, kdy se bude sonda nacházet na odvrácené straně Měsíce - a bude tedy nedostupná pro přímý kontakt ze Země.

Satelit, který váží kolem 1200 kilogramů nese parabolickou anténu o průměru 4,2 metru a má být využit i v budoucích čínských misích - například při budování obydlené lunární základny. Čchüe-čchiao-2 se nachází na oběžné dráze se sklonem 55 stupňů.

I přesto (když se retranslační stanice nachází nad přivrácenou stranou Měsíce) zůstává přistávací modul vždy na několik hodin zcela osamocený a odkázaný sám na sebe. Držme mu palce, aby svou nelehkou misi splnil bez problémů.

^{Zdroje: https://spacenews.com/china-launches-queqiao-2-relay-satellite-to-support-moon-missions/ https://web.archive.org/web/20240429161905/https://www.cnsa.gov.cn/english/n6465652/n6465653/c10461985/content.html,https://www.nature.com/articles/s41550-023-02038-1.pdf}