Vstoupil jsem do strany: jaké to je?

Volby klepají na dveře, a tak se s vámi rád podělím o čerstvé zkušenosti, jak jsem vstoupil do jedné politické strany. Jaké to je? Splnila se má očekávání? Měli bychom při volbách rozlišovat mezi politickými stranami a hnutími?

Úvodem bych chtěl říci, že svého rozhodnutí vstoupit do politické strany v žádném případě nelituji. Mnozí přátelé byli zpočátku skeptičtí. Já se jim ani nedivím, neboť historie naučila Čechy velké skepsi. Za dob totalitních režimů byli členové mnohých politických stran pronásledováni. Naopak členové komunistické strany v době normalizace byli často vnímáni jako bezpáteřní prospěcháři. To je ale minulost. V dnešní demokracii jsou politické strany velice důležité pro budování našeho města, našeho kraje i našeho státu. Kdo touží po lepším státě, měl by opravdu zvážit vstup do jedné z politických stran. Proč to říkám?

Hromada obětavých lidí

Hned když jsem vstoupil do strany, neskutečně mě ohromilo, kolik obětavých lidí jsem tam potkal. Otcové a matky od rodin, kteří by místo aktivní činnosti v různých komisích mohli trávit čas s dětmi na chalupě nebo na pohovce u televize. Jsem na ně hrdý, jak všechno zvládají. Jak je pro ně důležité, aby jejich děti vyrůstaly v co nejlepším světě a nemusely se falešně přetvařovat nebo hrbit. Ve světě s budoucností.

Důležité informace o městě

Díky členství ve straně se rovněž dozvídám řadu užitečných informací o mém městě a jeho fungování. Řada mých spolustraníků aktivně pracuje v městských a krajských komisích a rádi informují ostatní o aktuálním dění. Každý se může zeptat na detaily. Každý může sdělit svůj názor. Každý se může nabídnout, že pomůže. Každý může vnést do vlastního města či vesnice nové impulsy. Změnit svět k lepšímu.

Na druhou stranu byste si neměli představovat politickou stranu jako nějaké tajné bratrstvo. Nevyměňujeme si spolu žádné tajné informace. Nekujeme pikle. Ale je velice přínosné, jako ve všech oblastech lidského života, že spolu komunikujeme a vzájemně si rozšiřujeme obzory. Možná namítáte, že skoro všechny informace se dneska dají najít na internetu. Máte pravdu. Ale kdo vám lépe vyfiltruje ty pro vás nejdůležitější informace než váš soused – spolustraník?

Transparentní výběr kandidátů do voleb

Velmi mile jsem byl překvapen, jak transparentně a věcně byli v mé straně vybíráni kandidáti do letošních voleb. Byl jsem přes internet přítomen jednání krajského výboru, když rozhodoval o nominacích. Po představení kandidátů každý člen krajského výběru vysvětlil, které kandidáty by nominoval a hlavně i důvody pro jejich nominaci. Opravdu jsem byl příjemně překvapen, jak věcná a kvalitní diskuze probíhala.

Černé ovce jsou všude

Řada lidí politickými stranami opovrhuje, protože se v nich občas objeví nějaká černá ovce. Já jen kroutím hlavou. Není veřejnost až přehnaně kritická? Přeci už ve školce, škole i na gymnáziu se vždy vyskytla nějaká černá ovce. Někdo, kdo podváděl. Někdo, kdo šikanoval. Někdo, kdo zneužíval situace. Proč tedy řada lidí zavrhuje politické strany, když v nich mezi tolika výbornými lidmi zahlédne jednu černou ovci?

Byl jsem mile překvapen, že i černé ovce v mé straně jsou schopné sebereflexe a okamžitého odstoupení ze svých funkcí, aby nepoškozovaly stranu. V tomto ohledu mám velký respekt k Dominiku Ferimu, který okamžitě rezignoval. I když ani dnes nevíme, jak se všechno přesně událo, bez váhání dokázal upřednostnit stranu před svým poslaneckým mandátem. To samé bohužel nelze říci o politických hnutích jako ANO, kde trestní stíhání (Babiš, Faltýnek) je snad bráno spíše jako vyznamenání než důvod k rezignaci.

Strana versus hnutí

Jaký je rozdíl mezi politickou stranou a hnutím? Zákon sice žádný rozdíl nezná, ale nenechme se zmýlit. Politická strana reprezentuje pevný systém hodnot (např. solidarita, rovnost podmínek pro všechny, morální hodnoty), které se snaží dlouhodobě prosazovat. Naproti tomu politická hnutí reagují na okamžitou náladu ve společnosti a mnohdy nemají pevně dané hodnoty. Například ANO původně cílilo na liberální a protikorupční voliče, aby nakonec totálně změnilo orientaci na seniory. Osobně se mi na politických hnutích jako ANO a Přísaha nelíbí, že udržují své voliče v neustálém strachu. Jednou jsou to migranti. Když migranti přestanou být dobrým tématem, tak je vytvářena atmosféra strachu, že všichni chtějí zničit Babiše. Že nás Babiš musí před něčím bránit až do roztrhání těla. Přísaha není jiná. Stačí se podívat na jejich internetovou stránku a hned narazíte na aktualitu „Objednali likvidaci Šlachty“. Chceme žít ve strachu? Chceme si neustále vytvářet vnějšího nepřítele? Nebo chceme žít ve světě, který budeme nadšeně budovat na základě morálních hodnot? Ve světě úcty a důvěry? Ve světě pozitivního myšlení?

Myslím si, že klasické politické strany mají i kvalitnější kandidáty než politická hnutí, protože většinou existují mnohem déle a jsou v nich lidé, co se dlouhodobě chtějí angažovat. Lidé, co mají pevný cíl a odhodlání. Navíc, čím déle jsem ve straně, tím lépe mě znají mí spolustraníci a můžou lépe rozhodnout, zda jsem hoden kandidovat do nějaké funkce. Probíhá tak přirozená filtrace černých ovcí. Jak víme, že politická hnutí budovaná na zelené louce mají kvalitní kandidáty? Nevím, žádná odpověď mě nenapadá.

Nebojte se mě následovat

Byl bych rád, kdyby můj článek přiměl alespoň některé z vás mě následovat a vstoupit do politické strany. Vystoupit z šedého davu někdy není jednoduché, ale žijeme přeci jenom jednou. Samozřejmě nejlepší je má strana (TOP 09) v mém rodném městě, ale určitě jsou i srovnatelně kvalitní místní organizace v ostatních stranách. Každý, kdo vstoupí do jakékoliv strany, aby se podílel na budování našeho státu, má můj velký respekt. Tleskám i každému z vás, kdo se rozhodne volit jednu z klasických politických stran a upřednostní tím systém hodnot před využíváním momentální společenské nálady. Rozhodněme se pro budoucnost a proti strachu.