Klepiš poslal Slavii do semifinále

Na hokej chodím 14 let nejméně na 15 až 20 zápasů ročně (byly roky, kdy jsem byla na stadionech i každý třetí denJ ) a stejně mě nikdy nepřestanou bavit ty chvíle, kdy o něco jde, nějak to nejde vybojovat, a pak se to podaří. Ta chvilička, kdy vidíte, že to tam padá, že to tam spadne, že jsme postoupili, vyhráli titul, vyhráli mistra světa, olympiádu. Dneska se žádné Nagano nekonalo, „pouze“ Slavia po boji postoupila do semifinále extraligy. Ale i tak… Trocha nepozornosti obránců, jediná Vojtkova ruka trochu „krátká“, a je po všem. Ti v sešívaném jásají, druhý tým ví, že mu právě nastaly prázdniny. Euforie a smutek, gejzíry radosti a gejzíry slz, a pak podle známé křivky šokuJ na poražené straně radost z prázdnin a na vítězné obavy z příštího soupeře.

Možná mě budete mít za blázna, ženská na hokeji, kdo to kdy viděl, za nějakou minoritu, protože přece na hokej chodí a o hokej se zajímá tak málo lidí (pokud zrovna není Nagano). Nemyslím, že bych byla tak úplný exot. Naprostá většina mého o okolí se o hokej zajímá, hokej hraje nebo nějakému týmu aktivně fandí. Ostatně i první kontakt s mým manželem proběhl před derby Sparta-Slavia, kdy jsem od něj kupovala vzácný lístekJ

Ale možná je hokejová extraliga opravdu doménou páru tisíc nadšenců a málokdo z čtenářů ví, o čem mluvím. Každopádně kdo to nikdy nezažil, tak nemůže rozumětJ Zažila jsem skoro všechny tituly se Vsetínem, vypjaté zápasy se zrovna neoblíbeným soupeřem, vyřazení v protivném play-off, kdy člověk nikdy neví, jak soupeř nečekaně vyroste ve výkonnosti a úplný outsider porazí jasného favorita, i když musí vyhrát 4x (např. zrovna Slavia-Liberec před pár lety, na zápasy najednou neočekávaně 3:3, Slavisti si byli jisti, že doma Tygry udělají, a ony jim šelmy nasypaly osmičku, ani nestačili mrkat, ne, fakt, to byl tenkrát masakrJ).

Čeští extraligoví fanoušci jsou speciální živočišný druh. Zapomeňte na násilí na stadionech nebo mimo ně, jak to známe z fotbalu. No, snad jen v Plzni nebo na Kladně vám může něco hrozit, abychom ze všech nedělali svatoušky. Jako příklad mírumilovnosti můžeme uvést případ, kdy Vsetíňáci přijeli na Slavii bez bubnů, před zápasem si jeden prostě vypůjčili od fanoušků soupeře, odbubnovali svůj zápas, a pak zas buben nepoškozený vrátili. Jistěže při fandění padají drsná slova na adresu soupeře a rozhodčích, ale na nože, boxery a skleněné láhve zapomeňte. Taky – kdo by tam jaké násilí vyráběl. Pohledem do kotle zjistíte, že se jedná o panoptikum individuí tvořené převážně z dětí předstírajících dospělost a drsnost a pak otců a matek od rodin, nad jejichž rádobychuligánstvím dávno zvítězila lenostJ.

Dneska to byl zase hrozný zápas. Třinec statečně kladl odpor, Vojtek v bráně střelcům odolával, Třinec dlouho o gól vedl, ale pak Slávisti vyrovnali a v prodloužení jim šťastnou ránou Jakub Klepiš vystřelil semifinále. Už se nikdo nemusí trmácet do Třince na další zápas, už je prostě po všem. Slavia jde na Liberec, Třinec na Kanáry ležet na pláži. Pravda, už to není jako před pár lety, kdy euforie z hokeje byla vedle vysokoškolského studia jedinou životní náplní, dneska už máme jiné zábavy, jako práci, hypotéky, rodiny a tak dále, ale i tak – takový pěkný postup v play-off taky potěší. Ovšem ten Duda, ten tam vyloženě chybí;)