Etika pouličních prodejců – před nemocnici ne!

V poslední době musím bohužel častěji než jindy docházet k lékaři. Vyprávění o tom, že v březnu zavoláte k lékaři, že vás bolí noha, zda by se vám na to nemrknul a on řekne Jasně, nejbližší termín máme v červenci, teď opominu. Ale má to souvislost – když se v tom březnu objednáte na červenec, tak máte dvě možnosti – buď vás bolest přejde, nebo se zhorší natolik, že pak lékař na vás křičí Proč jste nepřišla dřív?? Jsem případ něco mezi – noha bolela tak příšerně, že jsem nevyčkala do termínu objednání, ale šla na pohotovost už v květnu… Dřív jsem nepřišla proto, že jaksi nebylo kam, leda na tu pohotovost, že ano. A tak tam pak musíte furt, protože stav se za těch pár měsíců dost zhoršil. No, ale takový je systém.

Poliklinika na Budějovické v Praze 4, kam „patřím“ (protože to není jen tak, přijít, kam „nepatříte“, to na vás koukají jako na vetřelce, a tak chodím tam, kam „patřím“) se momentálně přestavuje. Příchod ke vchodu do budovy se proto smrsknul z poměrně rozlehlého náměstíčka na poněkud užší koridor.

Pouliční prodejce potkáváme všude. Nejčastěji na výlezech z metra a jiných frekventovaných místech. Koncentrují se tam, kde je nejvíc lidí, to chápu. Hodně lidí je i před vstupem na polikliniku, to se taky dá chápat. Co mi ale hlava nebere je to, že i před polikliniku, kde lze očekávat lidi nemocné, nemohoucí, stižené bolestí a jinak limitované, se pouliční prodejci nacpou a vůbec jim to nepřijde hloupé.

Protože jsem dřív k doktorům nějak výrazně nechodila, nikdy jsem si toho nevšimla. Až teď. Ještě před tím měsícem před „mojí“ poliklinikou postávaly dvě slečny a naháněly pacienty do programu IZIP, elektronická karta pacienta. No, nechala jsem se ukecat. Přišla mi obálka se vstupními kódy, v mojí elektronické kartě není ani čárka. Když jsem se ptala lékaře, zda by tam teda něco psal, tak řekl, že na to nemá čas. Smysl projektu mi tak uniká. Ale budiž, slečny před poliklinikou souvisí se zdravotní péčí, takže jejich přítomnost jsem schopná tolerovat. Sice mi skáčou na krk pokaždé, když tam jdu, ale už předem křičím, že registraci už mám, tak mi dají pokoj.

Co mi ovšem přijde fakt brutální, jsou prodejci pojištění, telefonních tarifů, nádobí a ovčích dek, kteří se v úzkém prostoru taky houfují. Nemáte šanci před nimi utéct, protože prostě není kam. Plazíte se o berlích, málem brečíte, jak vás ta mizerná pazoura bolí, a do cesty vám skočí nagelovaný týpek v obleku a se širokým úsměvem se zeptá, zda už jste se zaregistrovali do slosování o nádobí pro zdravé vaření bez tuku. Odpovíte, že ne a že nechcete. A plazíte se dál. Týpek jde vedle vás a přednáší o tom, jak je nádobí úžasné. Řeknete důrazně, že opravdu nechcete. Tak dá pokoj. Ovšem hned je u vás druhý týpek s dotazem, jestli chcete ušetřit za volání mobilem. Řeknete, že nemáte zájem. Týpek jde vedle vás a vyjmenovává výhody tarifů od všech operátorů. To už se vám vaří krev ve spancích, bolest v noze se tepem zvětšuje a vy řeknete o něco více nahlas, že FAKT NE. Týpek se tedy stáhne. Nicméně další vám opět zatarasí cestu a začne hlaholit, že je dobré se pojistit proti úrazu a jestli máte už pojistku…

Musím se přiznat, že jsem asi béčko, ale včera mě ta noha tak šíleně bolela, že jsem k tomuto třetímu týpkovi zvedla uslzené oči, zůstala viset na berlích a zeptala se ho, jestli si opravdu myslí, že mám momentálně náladu na uzavírání pojistky. Týpek žoviálně pronesl, že nikdy není na nic pozdě, stále se širokým úsměvem. Řekla jsem S dovolením a plížila se dál. Ještě na mě něco volal, ale už nevím co.

Kamarádka mi říkala, že u nich na poliklinice prodávají přímo na chodbě kravaťáci důchodcům masážní křesla. Je mi naprostou záhadou, kdo, kdo je aspoň trochu při smyslech, tyhle akce v těchto prostorách povoluje.

Řekl někdo něco těm lidem o etice? O tom, že zneužívat lidi, kteří jsou aktuálně hendikepovaní, je fakt nechutné? Já jsem ještě měla natolik všech pět pohromadě, že jsem všecky odmítla, ale viděla jsem tam staroušky, kteří už podepisovali nějaké papíry. Pak přijdou domů a pochopí, že budou něco platit, co nechtěli. A budou plakat a volat do Černých ovcí, ať jim pomůžou.

Je možné, že prostor před poliklinikou je veřejný prostor jako každý jiný, takže i prodejci nádobí na něm mohou prodávat lidem o berlích hrnce? Opravdu na to nemá vedení polikliniky vliv? Nebo má, ale toleruje to, nebo dokonce s tím souhlasí??

Po ulicích taky chodí nemocní lidé, pochopitelně. Ale stahovat se jako prodejce záměrně tam, kde lze předpokládat lidi POUZE nemocné, mi přijde jako do nebe volající neetické opovrženíhodné  chování. Čekat jako největší vyčíhovák na nějakého chudáka na vozíku, o berlích, se zavázaným okem a já nevím čím, abych mu vnutil smlouvu na deky/hrnce/telefon/pojistku, to by snad mělo být trestné.

Napsala jsem na vedení společnosti Mediconas, která aktuálně polikliniku vlastní, dotaz. Tak uvidíme, co se dozvím.