Roušku nebo nikáb? Aneb jak pracují média

Idnes si ve volném překladu článku z New York Times všímá údajně paradoxní situace: Zemí, kde je zakázáno náboženské zahalování obličeje a zároveň přikázána ochrana úst a nosu z důvodu epidemie koronaviru.

Média, jejichž prvotním úkolem je informovat o světovém dění, se stále častěji zcela nepokrytě snaží ono dění interpretovat a navádět čtenáře k tomu, co si o něm má myslet. Je-li tak činěno proti směru oficiální ideologie, jest to nazýváno dezinformacemi, fake news a prací všemožných trollů, nejčastěji ruských nebo čínských. Je-li tak ovšem činěno v souladu s oficiální ideologií, v tomto případě liberalismu a multikulturalismu, jest to nazýváno právem médií svobodně si volit svůj obsah a témata.

Obzvláštní výpovědní hodnotu má v tomto smyslu článek v The New York Times /2/, jehož poněkud zkrácenou a upravenou verzi přináší Idnes /1/.

Základ článku z The New York Times je prostý: V řadě evropských zemí platí zákaz náboženského zahalování obličeje, což nejčastěji dopadá na muslimské odění žen, tedy především burky a nikáby. Stejně tak ovšem v některých těchto zemích nyní platí různé stupně povinnosti nosit ochranu úst a nosu – tedy klasicky roušku – z důvodů epidemie koronaviru. Někde je třeba si obličej zahalit pouze v městské hromadné dopravě, jinde i na dalších místech.

Není překvapivé, že spolky muslimských žen v těchto zemích, které usilují o právo být kdekoli zahalené od hlavy až k patám (alespoň se definují jako spolky muslimských žen, které si to tak samy zvolily), nyní větří šanci patřičné zákony proti zahalování zvrátit ve svůj prospěch. Timesy citují jednu z takových žen, jakousi britskou muslimku:

„Zahalování tváře je dnes vnímáno jako společenské opatření na ochranu lidí. Přesto jsou nikáby stále považovány za něco antisociálního,“ /1/

Do očí bijící manipulace s fakty v tomto tvrzení musí být zřejmá každému: Rouška či jiná ochrana nosu a úst není žádné zahalování, nýbrž prostě mechanická zábrana k omezení vydechování kapének. Zde zahalení obličeje vůbec není účelem, to zahalení části obličeje je tu důsledkem a nutným zlem, protože jinak kapénkám z nosu a úst ve volném šíření zabránit nelze. Je snad "zahalováním" celotělový filtrační oblek lékaře či chemika? Je "zahalováním" potápěčský či kosmický skafandr? Přesto v současné situaci stejně nesmyslné srovnání Timesy nacházejí a prezentují. Hygienické opatření ve formě roušek bylo navíc přijato v mimořádné situaci a jak se postupně epidemiologická situace lepší, tak se od opatření ustupuje.

Naopak u náboženského zahalování tváří je původním a jediným účelem vyhovět dané ideologické doktríně, která takto diktuje ženám "cudnost" a "ochranu před cizími muži". Racionální důvody tu chybí a zároveň se jedná o dogmatický příkaz platný až do konce věků.

Timesy oslovují další a další „experty“, právníky a aktivisty, kteří se shodují na stejně manipulativním a irelevantním srovnání, jako je tvrzení té britské muslimky. Článek na mnoho způsobů prezentuje tentýž iracionální či spíše záměrně manipulativní názor, tedy že zákaz náboženského zahalování obličejů a současná hygienická opatření si protiřečí, protože prý mají společný základ v onom "zahalování". Přesto, že byli citováni různí aktivisté a „experti“ z různých zemí, nebyl citován jediný odpůrce daného názoru a prezentován jeho pohled na současnou situaci. Jediným náznakem v tomto směru bylo vyjádření francouzského ministerstva, že zákon proti zahalování zůstává i v tuto dobu platný a že pochopení daných rozdílů je věcí zdravého rozumu bez nutnosti právních definic.

Přímým podsouváním názoru čtenáři je už název článku v Timesech a jeho první věta:

Nadpis:

„Ukončí povinné obličejové masky zákazy burek?“

První věta:

„Jak se zakrývání obličejů stává na veřejných místech pravidlem, přístup k šátkům se může změnit“

Můžeme jen hádat, proč The New York Times zvolil tak do očí bijící nevyvážený přístup a ani Idnes se nepokusil článku dát vyváženější podobu a zbavit ho tak okatého podsouvání jediného názoru.

Můžeme však oba články mít na paměti, až nám bude zase někdy předkládáno cosi o dezinformacích a fake news, kterých se prý dopouštějí jen ta či ona média mimo mainstream, a jejichž odstrašující seznamy bývají občas publikovány.

Zdroje:

1. https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/evropa-koronavirus-zakaz-muslimskych-satku-burky-rousky-france-nizozemsko.A200520_093816_zahranicni_aha
2. https://www.nytimes.com/2020/05/19/style/face-mask-burqa-ban.html