Nesnídám, nesvačím - já to prostě nestačím
S manželem jsme mívali naklizeno. Oba máme rádi pořádek, oba uklízíme, když je potřeba. Nepořádek mě dříve natolik znervózňoval, že abych si vůbec mohla jen tak číst, musela jsem si nejdříve uklidit celou místnost. Tak z toho jsem vyléčená. Nepořádek mi sice vadí i nadále, jen jsem si musela zvyknout. V našem domě ovšem není smradlavý a špinavý nepořádek, kde se štítíte čehokoliv dotknout. Spíš to v některých okamžicích vypadá, že věci vyhřezly do prostoru a není síly, která by je nacpala zpět. Výrazným faktorem je přítomnost hraček rozesetých po podlaze. Nemůžu přece bránit dítěti v nácviku uchopování a následného uvolnění předmětu, přestože to nacvičuje na krabici plné kostiček lega. Navíc během svého přemisťování zároveň vytírá podlahu. Jak moc je potřeba vyluxovat poznám jednoduše, zkontroluji stupeň znečištění kolínek.
Když bylo dceři pár týdnů, kladla mi manželova teta (pracující jako sestřička u pediatra) na srdce, abych nezapomínala jíst. Tehdy to ještě nebylo aktuální, ale jak se dcerka začala pohybovat a neustále něco požadovat a zároveň přemisťovat a vytahovat…, tak jsem pochopila, co měla teta na mysli. Přestože teď mi přijde, že jsem kolem jednoho dítěte nemohla mít tolik práce, tenkrát jsem toho měla plný kecky. A stále mám, jen už jsou ty děti dvě. A v tomhle mumraji se mi opravdu stává, že se nestihnu najíst (nebo si dojít na záchod), přestože mám oběd připravený na stole.
Nejméně je v domácnosti vidět ta práce, kterou děláte nejčastěji a která zabere nejvíc času. Není vidět, co se za den udělalo, ale to, co se nestihlo. Zjistila jsem, že cokoli začnu dělat, tak už je vlastně pozdě. I když začnu s předstihem, stále mě někdo popohání. Patlám páté přes deváté, hlavně aby už bylo papáníčko nebo pitíčko naservírované. Celý den je sled povinností, které je rychle potřeba udělat a které mají poměrně přesný harmonogram. Když se snažím pochopit, proč mám někdy nervy na pochodu, uvědomím si, že to není ani tak z dětí, jako z toho chaosu, který panuje kolem.
Moje štěstí spočívá v tom, že můj manžel chápe, jak je to náročné, a dokáže ocenit, pokud je zrovna (výjimečně) uklizeno. Protože většinou není. Ne že by nebyla snaha. Snaha je, ale není to priorita. Samotné obstarání základních potřeb dětí od ranního čištění zoubků, oblékání, krmení, přebalování, krmení, hraní, krmení, utírání zadečků, miliontého krmení (musí ty děti furt jíst?), přebalování (a musí furt čůrat a kakat?), převlíkání, mazlení, zpívání, čtení až po večerní mytí a ukládání ke spánku je dostačující celodenní program. Jak po sobě uklidit kuchyni, když bezprostředně po přípravě jídla musím nakrmit dítě, pak přebalit, pak uložit a zároveň si s druhým jít hrát do jiné místnosti a zajistit tomu prvnímu klid na odpočinek?
Stále před sebou tlačím kupu věcí, které je potřeba pokud možno co nejdříve udělat. A nedaří se. Vyhazuji něco do koše a všimnu si, že spodní strana víka navlhla a plesniví, všimnu si, že je potřeba vyčistit odkapávací plochu u dřezu, že je potřeba doplnit toaletní papír, že je ušmudlané okno (zevnitř od dětí, zvenku od psa), vykramařený botník (od dětí), lepkavá podlaha (autor neznámý), zaprášený parapet, vysypaná hlína z květináče (od chlapečka), nezalitá kytka a milion dalších věcí. Jen nemám čas všechno udělat. Když pak dáme holčičku na hlídání k prarodičům a naplánujeme si, že uděláme velký úklid, většinou za chvíli ztratíme elán a raději si odpočineme a nabereme síly. Tedy spíš já, manžel má větší výdrž. Takže když jsem nedávno odjela s dětmi na pár dnů na návštěvu, uklidil kompletně celý dům. To mě dojímá téměř k slzám (protože já bych pár dní klidu strávila s nohama na stole).
Kolikrát se musím nad svým zoufalstvím a snahou zvládnout více věcí najednou začít smát. Chytnu se za hlavu, zhluboka dýchám a raději si uvařím kávu nebo přečtu kousek novin. Snažím se ale dodělat nějakou drobnost během přípravy kávy (a využít těch pár vteřin planého postávání), takže káva mi nakonec ještě přeteče. Spolehlivě mi uleví, když si o svých nejnovějších zážitcích z domácí fronty promluvím s kamarádkami. Ovšem musí to být takové kamarádky, které buď prožívají podobné rodičovské radosti, nebo které neztratily paměť a jsou empatické (jinak to člověku jen přitíží). Potěšila mě jedna, která když mě jednou zastihla v úplně absolutním chaosu, prohlásila: „Předtím jste to tu měli jako v expozici IKEA, teď je poznat, že se tady žije.“
A ještě pro jistotu na vysvětlenou – to celé není myšleno jako stížnost na úděl matky na rodičovské dovolené, to je jen konstatování, že takhle to vypadá u nás. Kvůli nablýskané podlaze a stále uklizené kuchyni totiž nejsem ochotná vypustit duši a přijít o nervy. Takže zdravím všechny spolubojovnice a přeji více nadhledu (jim i sobě).
Klára Budilová
Novoroční zázrak – někdo ze mě nechce vymlátit co nejvíc peněz
Brněnské nakladatelství, od kterého jsem si před pár dny objednala přes internet knihu, mi vyrazilo dech. Zvyklá na nejrůznější fígly internetových (i jiných) prodejců, jak ze zákazníka vytáhnout co nejvíce peněz, čekám od všech obchodníků spíše to horší. V tomto případě mě zaskočila hned dvě překvapení. A obě byla pozitivní! Což je vlastně překvapení třetí.
Klára Budilová
Elektronické knihy – nic pro čtenáře sběratele
Moc ráda čtu. Je to vášeň. Seznam knih, které ještě nutně potřebuji přečíst (ať už pro radost nebo kvůli dalšímu sebevzdělávání), stále roste. Na první pohled jsem ideálním kandidátem na koupi čtečky knih. A mně se skutečně moc líbí, jsou praktické, knihy stažené do nich jsou dokonce levnější, okamžitě po ruce, skladné a lehké. Jenže...
Klára Budilová
Toužící po lásce a volící nevhodné partnery - hrdinka Tajné knihy
Většina lidí píšících deníky si bedlivě střeží jejich obsah. Zaznamenávají v nich nejen nejintimnější zážitky, ale i myšlenky a pocity, za které se někdy stydí i sami před sebou. Musí si je definovat, pojmenovat, vypořádat se s nimi. Proto je většinou nežádoucí, aby si je pročítal kdokoli další. Tu a tam někdo vydá svůj deník (autentický, zcenzurovaný či fiktivní) coby svědectví o prožitém - intimita je přebita nutkáním zveřejnit příběh. V případě Tajné knihy Ireny Obermannové má čtenář možnost přečíst si zároveň s příběhem i zápisky o niterném životě hrdinky. Stěžejní je vylíčení milostného vztahu, ale mě zaujaly spíše duševní prožitky pisatelky deníku (ať už je to postava fiktivní, nebo totožná s autorkou).
Klára Budilová
Óda na mateřskou (strunu) aneb Zásobníček hřejivých okamžiků I
Často si v duchu umiňuju, že právě tenhle okamžik, úsměv, tohle kouknutí či srandovní slovíčko si musím zapamatovat (někdy bych naopak některé věci radši neviděla, neslyšela). Pokouším se zaznamenat si pár chvil jednoho běžného dne s malými dětmi. Prý na to budu jednou hrozně ráda vzpomínat. Ale já si to užívám už teď (hrozně).
Klára Budilová
V (ne)dobrovolném zajetí hraček
Začalo šílenství kolem shánění vánočních dárků. Ježíšek našim dvěma mazlíčkům nadělí další porci hraček. A ještě předtím oslavíme jejich (1. a 3.) narozeniny. Za své krátké životy již stihli být obdarováni velkým množstvím hraček. Tímto tempem se jimi za pár let budeme brodit. Je to dvojsečné – na jedné straně kulíme oči, co všechno pro děti existuje, chceme jim dopřát krásné hračky i radost z nich, na druhé straně je nechceme rozmazlit a zavalit nepotřebnými věcmi. Jak to ukočírovat?
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Antivax fanatik rozhodne. Kennedy je klíčem k volbám, uškodit může všem
Premium Robert F. Kennedy Jr. je přehlíženým kandidátem v boji o Bílý dům. Syn někdejšího senátora a...
I na čarodějnice padaly rekordy. Nejtepleji bylo severně od Prahy
V poslední den měsíce dubna se na řadě míst koná tradiční pálení čarodějnic. Středočeský kraj však...
Fin, který ukradl desítky tisíc záznamů z psychoterapie, půjde do vězení
Finský soud v úterý odsoudil 26letého muže k šesti letům a třem měsícům vězení za to, že se...
Největší klimatické nesmysly přijala současná vláda, míní europoslanec ANO
Byla to právě vláda premiéra Petra Fialy z ODS a evropské předsednictví České republiky, kdy se...
- Počet článků 16
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1895x
Seznam rubrik
Oblíbené knihy
- G. R. R. Martin - Střet králů
- I. Obermannová - Tajná kniha
- J. Čapek, M. Čapková - Pozitivní výchova sourozenců v rodině
- Z. Mahler - Nokturno
- P. Soukupová - K moři
- R. Saviano - Gomora
- Bouřky. Příběh Karoliny Světlé a Jana Nerudy
- G. R. R. Martin - Bouře mečů
- J. Nesbo - Lovci hlav
- J. Šiklová - Deník staré paní
- K. Fossum - Indická nevěsta
- G. R. R. Martin - Hostina pro vrány
- U. Eco - Pražský hřbitov
Co právě poslouchám
- Harry Potter a Vězeň z Azkabanu
- Harry Potter a Ohnivý pohár
- R. H. v. Gulik - Vraždy na čínském jezeře