V (ne)dobrovolném zajetí hraček
Tu část dětství, která je spojená s hračkami, jsem prožila v komunismu, takže výběr a nabídka nic moc. Pak jsem roky neměla důvod do obchodů s hračkami chodit. A teď nestačím zírat. Nedávno jsme s manželem strávili ve velkém hračkářství jistě hodinu a nenudili jsme se. Mnoho hraček by neurazilo ani dospělého. Kriminální laboratoř, sada na pěstování krystalů, všelijaké výmysly na tvorbu šperků a náramků, model lidského těla s vnitřnostmi (na dotek velice realistické), promyšlené stavebnice, nápadité společenské hry… Kdeco mluví, je interaktivní nebo alespoň na dálkové ovládání. Vyřádili jsme se a museli jsme se držet, abychom nekupovali zbytečnosti. Ovšem problém je rozlišit, co to ta zbytečnost vlastně je.
Kolik hraček děti potřebují? A které? Kolik je tak akorát. Na to samozřejmě odpovědi nejsou. Je nesmysl zavalit je vším, stejně jako nedopřát jim nic. Většina věcí pro děti je cenově dostupná, nebo existují v různých variantách lišících se cenou. Auto na dálkové ovládání může stát pět set i pět tisíc korun. Kočárek i s panenkou a výbavou taktéž. Jak se zorientovat v takové nabídce? Co je dostatečně kvalitní? Vyplatí se kupovat drahé značkové hračky? Vydrží skutečně víc než ty levné? Těžko se rozhodnout.
Vytvořili jsme si několik kritérií, s jejichž dodržováním však sami bojujeme. Jednak se snažíme kupovat hračky trvalejší hodnoty (tj. že je jednou budou moci v ideálním případě využít třeba i děti našich dětí – viz LEGO či Merkur). Preferujeme knihy před pasivními formami zábavy a taky se snažíme kupovat co nejvíce hraček ze dřeva. To je ovšem všechno poměrně drahý špás. Ale zase to člověka přiměje zredukovat množství kupovaných hraček. Také se vyhýbáme hračkám, které jsou cenově lákavé, ale zavání nízkou kvalitou (o nejisté zdravotní nezávadnosti nemluvě). Někdy stejně neodolám, a pak si nadávám, jaký jsem konzument.
Tu a tam zahlédnu nějakou hračku a vzpomenu si, jak bych ji v dětství ocenila, jak bych si s ní vyhrála. Nebo si vybavím, že jsem kdysi po něčem podobném toužila. To mě pak svrbí peněženka a mám pocit, že zrovna tohle moje děti musí mít. Uvědomila jsem si, že spoustu věcí jim kupujeme ještě dřív, než sami dozrají do odpovídajícího věku, v němž tu či onu věc skutečně užijí. Než vůbec sami stihnou začít po něčem toužit, než si to mohou začít přát. A tím je okrádáme o těšení se, snění.
Vynahrazujeme si nedostatek (hraček) ve svém dětství, který možná ani reálně nebyl? Nebo si teď jen dodatečně plníme dětská přání? Jak to tak sleduji u známých s dětmi, je to většinou podobné – dětské pokojíčky po pár letech praskají ve švech a řeší se uskladnění starších hraček (pokud přežijí). Problém je byť jen roztřídit, které hračky vyřadit nebo dočasně odklidit, aby dětem nezevšedněly. Najednou se mi zdá, že žádnou nemůžu odložit stranou. Každá má nějakou funkci - jedna rozvíjí motoriku, další je šikovná dřevěná vkládačka, maňásek by se taky mohl hodit, dřevěné kostky přece na půdu nedám, puzzle je potřeba, panenka a všechny propriety nesmí chybět, lékařský kufřík se stetoskopem a dalšími udělátky jsou oblíbená kratochvíle…
Někdy záhadně vyhřeznou hračky ze všech přihrádek, až o ně zakopáváme. Pomalu není kam šlápnout, podlaha vykvete a mě popadá chuť vzít obří vysavač a vyluxovat všechen ten binec. Nezapomenu na užaslý výraz své dcery, když jsem poprvé jednu z hraček, které tvrdohlavě odmítala uklidit, vyhodila z okna. Nevěřícně čučela s otevřenou pusou… a jak jí pak kmitaly ručičky, aby ostatní stihla poskládat dřív, než je dostane do spárů zlá maminka a taky vyexpeduje (jsem měkká, zatím to bylo jen na zahradu).
Říkám si, že jsem šťastný člověk, pokud si mohu dopřát luxus zabývat se takovými pseudoproblémy. Nebojím se, že by moje děti neměly co jíst, co pít, kde spát… Řeším paradoxně jak jim nedat příliš mnoho hraček. Jak se orientovat v jejich přínosu dětem. Není to životně důležitá otázka, ale ráda bych si v tom udělala jasno. Čekají nás totiž ještě roky nakupování dárků k svátkům, narozeninám, Vánocům, k všemožným příležitostem – za odměnu, coby bolestné nebo jen tak pro radost… Ale jsem si jistá, že v tom nejsme sami. Ještě jsem nenarazila na nikoho, kdo by to měl tak zmáklé, že by doma neměl žádné přebytky.
Klára Budilová
Novoroční zázrak – někdo ze mě nechce vymlátit co nejvíc peněz

Brněnské nakladatelství, od kterého jsem si před pár dny objednala přes internet knihu, mi vyrazilo dech. Zvyklá na nejrůznější fígly internetových (i jiných) prodejců, jak ze zákazníka vytáhnout co nejvíce peněz, čekám od všech obchodníků spíše to horší. V tomto případě mě zaskočila hned dvě překvapení. A obě byla pozitivní! Což je vlastně překvapení třetí.
Klára Budilová
Elektronické knihy – nic pro čtenáře sběratele

Moc ráda čtu. Je to vášeň. Seznam knih, které ještě nutně potřebuji přečíst (ať už pro radost nebo kvůli dalšímu sebevzdělávání), stále roste. Na první pohled jsem ideálním kandidátem na koupi čtečky knih. A mně se skutečně moc líbí, jsou praktické, knihy stažené do nich jsou dokonce levnější, okamžitě po ruce, skladné a lehké. Jenže...
Klára Budilová
Toužící po lásce a volící nevhodné partnery - hrdinka Tajné knihy

Většina lidí píšících deníky si bedlivě střeží jejich obsah. Zaznamenávají v nich nejen nejintimnější zážitky, ale i myšlenky a pocity, za které se někdy stydí i sami před sebou. Musí si je definovat, pojmenovat, vypořádat se s nimi. Proto je většinou nežádoucí, aby si je pročítal kdokoli další. Tu a tam někdo vydá svůj deník (autentický, zcenzurovaný či fiktivní) coby svědectví o prožitém - intimita je přebita nutkáním zveřejnit příběh. V případě Tajné knihy Ireny Obermannové má čtenář možnost přečíst si zároveň s příběhem i zápisky o niterném životě hrdinky. Stěžejní je vylíčení milostného vztahu, ale mě zaujaly spíše duševní prožitky pisatelky deníku (ať už je to postava fiktivní, nebo totožná s autorkou).
Klára Budilová
Óda na mateřskou (strunu) aneb Zásobníček hřejivých okamžiků I

Často si v duchu umiňuju, že právě tenhle okamžik, úsměv, tohle kouknutí či srandovní slovíčko si musím zapamatovat (někdy bych naopak některé věci radši neviděla, neslyšela). Pokouším se zaznamenat si pár chvil jednoho běžného dne s malými dětmi. Prý na to budu jednou hrozně ráda vzpomínat. Ale já si to užívám už teď (hrozně).
Klára Budilová
Svoboda po našem – letní gumy v zimě a kouření v restauraci

Stát nás chce vodit za ručičku například ohledně spoření na stáří - když vidíme, jak si dnešní důchodci užívají, tak by nám nemuselo dojít, že se o sebe nakonec budeme muset postarat sami. Proč si ale nezahraje na přísného rodiče v případě otázek, ve kterých jde (minimálně) o zdraví? Co má znamenat anabáze kolem zákona o povinném používání zimních pneumatik nebo stále neúspěšné prosazování zákazu kouření v restauracích?
Další články autora |
Turek jel rychlostí přes 200 km/h a fotil se u toho. Policie věc prošetřuje
Europoslanec Filip Turek (Motoristé sobě) se na svém účtu na Instagramu pochlubil fotkou, ze které...
Po rychlé jízdě zemřel řidič v hořícím autě. Turek spekuluje o krvi na rukou médií
Hasiči v Brně v pondělí našli v hořícím voze mrtvého muže. Podle prvotních informací jel vůz po...
Jednání o míru jsou v kritické fázi, řekl Trump. Rubio rovnou naznačil konec
Sledujeme online Americký prezident Donald Trump v pátek naznačil, že USA zastaví mírové rozhovory, pokud Rusko nebo...
Papež František zemřel. Bojoval s nemocemi, bylo mu 88 let
Papež František v pondělí ráno zemřel. „Drazí bratři a sestry, s hlubokým smutkem musím oznámit...
Američané zadrželi na letišti mladé německé turistky. Musely se svléknout
Americká pohraniční stráž zadržela na Havaji dvě mladé německé turistky, protože neměly vybrané...
ANO dá trestní oznámení kvůli zpackané digitalizaci stavebního řízení
Přímý přenos Poslanci jednají na mimořádné schůzi o digitalizaci stavebního řízení, kterou nechalo svolat ANO....
Nedorazil ani jeden ministr. Skandální, pohrdáte opozicí, zlobil se Králíček
Poslanci měli ve čtvrtek ráno projednávat pravidelné interpelace na členy vlády. Měli, ale ani...
Student ve Francii zabil nožem spolužačku. Tvrdil, že miluje Hitlera
Na střední škole u západofrancouzského města Nantes ve čtvrtek jeden ze studentů zaútočil nožem a...
Protiválečnou malbu nahradili Végh a Vémola, Anděl ozdobil mural k jejich duelu
Organizace smíšených bojových umění Oktagon MMA představila o víkendu v pražském Smíchově nový...

Prodej, byt 3+1, Jablonec nad Nisou, ul. Prosečská
Prosečská, Jablonec nad Nisou - Proseč nad Nisou
4 800 000 Kč
- Počet článků 16
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1898x
Seznam rubrik
Oblíbené knihy
- G. R. R. Martin - Střet králů
- J. Čapek, M. Čapková - Pozitivní výchova sourozenců v rodině
- Z. Mahler - Nokturno
- P. Soukupová - K moři
- R. Saviano - Gomora
- Bouřky. Příběh Karoliny Světlé a Jana Nerudy
- G. R. R. Martin - Bouře mečů
- J. Nesbo - Lovci hlav
- J. Šiklová - Deník staré paní
- K. Fossum - Indická nevěsta
- G. R. R. Martin - Hostina pro vrány
- U. Eco - Pražský hřbitov