Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Oseto

- sice ještě zdaleka nemá žádný norský hospodář, ovšem o zemědělství můžeme psát i tak, čímž navazuji na předchozí článek.

Útlum zemědělství rozčiluje, ne-li až dohání k šílenství a k sousednímu hospodáři bývá kvůli vybydlování částí venkova daleko, proto si mnohdy nemají s kým o šlamastyce svého každodenního života bavit. Neštěstí zrovna nenapomáhá to, že v společnosti jako takové, vč. mezi politiky panuje o hospodářskému povolání a zemědělství široko daleko neznalost. Před více než deseti lety dokonce byla pro hospodáře zřízená tísňová linka, jak uvedl deník Tronder-Avisa.   

Někteří hospodáři se bezmála „ujíždějí“ k smrti na traktorech proto, že jejich statek zahrnuje polnosti a travnaté plochy, které jsou daleko od sebe. Podle článku zpravodajského serveru www.abcnyheter.no pracuje John Eikenas, západonorský hospodář, až 3500 hodin ročně (čili téměř jednou tolik co běžný norský pracující), z toho polovinu času tráví na traktorech mezi pozemky, aby rozptyloval hnůj, či obstarával senoseč. Pozemky předtím patřily dvanácti statkům a pro politiky a byrokraty má jedinou výzvu: „Než budete pokračovat se slučováním provozních jednotek, tak se podívejte na mapu, jakou máme zemi.“ 

Proč je to tak strašně těžké nejen tuto zemi milovat a obývat i ten venkov? Samotná láska pochopitelně nestačí, aby se lidé uživili, a jedním z následků chatrné finanční situace mnoha hospodářů je přibývající počet námezdních dělníků ze zemí střední a východní Evropy, jež nyní místo, aby na statku odlehčovali hospodářům jen během „shonu“ v sezóně stále více pracují celoročně a téměř nahradili Nory. Ovšem v posledních letech táhne a dokonce sílí „selská romantika:“ Rekordy trhá počet vyhledávání malostatků přes Internet (třeba na největším norském serveru www.finn.no na prodeje a nákupy) lidmi, jež nemají se zemědělstvím žádné zkušenosti. Mnozí, jež v městech žijí dlouho, se stýská po větším klidu a méně stresu, po tom, mít více prostoru, po tom, co je přirozené, po vřelejších vztazích se sousedy, po tom, aby si mohly jejich děti volně hrát bez dozoru a chtějí pěstovat vlastní zeleninu atd. Plány jsou ale těžko uskutečnitelné a představy a sny bývají mocnější než vůle je proměnit, jak uvedla norská televize TV2.

Bjorn Erik Oye, partner Prognosesentret, čili Centra předpovědí, se prostřednictvím deníku Aftenposten nechal slyšet, že toto ukazuje jak si Norové přejí něco jiného než to, co nakonec kupují, jinak by ceny malostatků prorážely jeden strop za druhým. Oddvar Nordli, bývalý norský premiér, prohlásil, že jestli budete hledat dost dlouho, tak najdete v duši každého Nora hospodáře. Podle Oyeho jsou Norové „nuceni“ žít v hustěji obývaných prostředích na stále menších plochách a stále výše.  

Jedna z překážek pro zájemce o koupi statku spočívá v tom, že kvůli prvorozenskému právu a povinnosti aktivně statek obhospodařovat probíhá nabírání nových provozovatelů statků především přebíráním statků příslušníky mladé generace téže rodiny. Ovšem nejsou-li stávající provozovatelé připravení/ochotní statek předat včas, když se to hodí těm mladším a ti mezitím zapustí kořeny jinde,tak se pak může vše zkomplikovat. K tomu tíží řadu statků břemena v podobě vysoké míry zadlužení hlavně kvůli požadavkům na udržitelnost provozu. Proto platí, že generace rodičů musí mít na to, aby to vzdali a ti mladší musí mít na to, aby převzali statek a zároveň spláceli dluh.  

Jak může být zvýšená soběstačnost úměrná stoupajícímu počtu obyvatel, jak se dušují autoři parlamentních zpráv o potravinářské politice tehdy, bude-li obhospodařovaného území dále ubývat? I rostoucí dovoz obilí na krmení a krmných koncentrátů, na němž norské zemědělství tolik stojí a padá, znamená soběstačnost klesající na historicky nejnižší úroveň, jak ukazují nová čísla Norského ústavu pro zemědělskohospodářský výzkum (Norsk institutt for landbruksokonomisk forskning). Podle Smabrukarlagetu, organizace norských drobných hospodářů, zabírá pěstování surovin na krmné koncentráty v dalších zemích 2,5 milionů dekarů.

Podle Oysteina Mortena, historika a autora knihy Norske odegarder - Historien om stedene vi forlot, čili Norské pusté (opuštěné) statky - Příběh míst, jež jsme opustili a zmíněného serveru www.abcnyheter.no má Norsko dnes stejně tolik neobývaných statků jako po černém moru v letech 1349-1350. Pro vaši ilustraci bylo jen za období mezi lety 1969 a 2009 zrušeno 75 až 94 % statků ve většině okresů na pobřeží západního Norska. V jiných částech Norska vývoj posledních desetiletí tak dramaticky neprobíhal, jelikož tam hromadné rušení provozních jednotek proběhl již dříve. Krajinný zeměpisec a fotograf Oskar Puschmann z Ústavu pro ekologické zemědělství tvrdil prostřednictvím několika norských masmédií, že v řadě okresů již nezbyla ani jedna kráva a hospodáři jsou na venkově v menšině. Paradoxně zemi „obývá“ stále více traktorů než zemědělců. Norský hospodář jich má v průměru pět velmi různého stáří na práci ve velice odlišných terénech.

Zarůstání je problém ve vztahu k lidem, aby se na dotyčných místech cítili dobře, jakožto i ve vztahu k biologické rozmanitosti, k tomu, jak se krajiny projevují a třeba cestovnímu ruchu, jenž kolikrát bil na poplach kvůli měnící se krajině. Kolikrát si noví nájemci půdy zvolí, že nechají ležet ladem více půdy, než sám majitel a zužitkují jen tu půdu, jež se snáze hospodařuje. A zbyl-li jediný hospodář v celé široké osadě mnohdy, není pak nikdo, aby to po něm převzal poté, co svou činnost vynechal a tím pádem je zrušena prakticky celá ta osada mnohdy najednou.

Puschmannovi schází jen to, aby se masmédia a veřejné diskuse zabývaly tím, co stojí za těmi velkými rozdíly mezi norskými velkostatky a malostatky. Abyste se jako hospodář uživil při všem tom megalomanství, kdy se musíte  kasat až do nebeských výšin, tak je diametrální rozdíl mezi jihovýchodem Norska, kde můžete mít na dosahu krátkých přesunů traktorem tisíce dekarů a většinou pobřeží, kde provoz přesahující 300 dekarů znamená pomalu „ujíždět“ se k smrti mezi malými poli. A kam se podělila debata o tom, kudy vede „práh“ bolestivosti, pokud jde o počet nezbytně nutných provozních jednotek na udržování výroby, profesionálního prostředí mezi hospodáři jakožto nositeli vědomosti a živého venkova? Prý nemá smysl hovořit o celostátním počtu statků, nýbrž je třeba se na to podívat z perspektivy krajiny a regionů ve vztahu k nuancím v rámci jednotlivých druhů krajin.

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Yngvar Brenna | středa 28.2.2024 20:50 | karma článku: 6,15 | přečteno: 132x
  • Další články autora

Yngvar Brenna

Nedoceňovaná norská nej-

Že by bylo Norsko přátelské k vašemu rozpočtu, to se obecně asi říct nedá, ale dokáže podle četných ohlasů z celého světa pobláznit i ty náročnější, vč. těch otrlejších cestovatelů a dobrodruhů.

19.5.2024 v 10:25 | Karma: 10,15 | Přečteno: 192x | Cestování

Yngvar Brenna

Norové vs. cestovní ruch

Norsko úchvatnými i neprávem opomíjenými místy přetéká, avšak cestovní ruch jen málokdy není pro starousedlíky na úkor něčeho, či bez obětí. U koho najde občan zastání, aby mocní neodsouvali na vedlejší kolej ty, jež tu žijí?

12.5.2024 v 23:42 | Karma: 12,57 | Přečteno: 337x | Cestování

Yngvar Brenna

Nejvyšší míra zdanění na světě

...aneb jinými slovy nejvyšší příjmy z daní jakožto podílu na hrubém národním produktu má podle norského Ministerstva financí a deníku Dagbladet právě Norsko.

8.5.2024 v 23:12 | Karma: 26,56 | Přečteno: 1918x | Politika

Yngvar Brenna

Převaha „prázdných nádob“ a hloupostí

Je rozšířené přesvědčení, že plošně každý dostává i kvůli jeho vyvádění nálož a svými rozhodnutími nás bere na hůl. I tak ho někdo má za velikého kormidelníka, aby náš koráb zvaný Norsko proplouval rozvířenými vodami a úskalími.

5.5.2024 v 12:39 | Karma: 13,56 | Přečteno: 289x | Politika

Yngvar Brenna

Vrchol zmaru aneb Norský bizár

Kudy že se to Norsko ubírá? Prý se jen sami střílíme do nohy, a proto směřujeme do záhuby. Než se nejednotný národ semkne, zabere to drahnou chvíli, ovšem pro důvody není třeba chodit daleko.

29.4.2024 v 23:00 | Karma: 24,25 | Přečteno: 569x | Politika
  • Nejčtenější

Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili

15. května 2024  14:56,  aktualizováno  17:56

Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...

Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce

15. května 2024  19:25,  aktualizováno  23:12

Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...

Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma

18. května 2024  12:02

Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...

Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini

16. května 2024  8:42,  aktualizováno  15:38

Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...

Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru

13. května 2024  18:48,  aktualizováno  14.5 22:25

Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...

Za Raísího truchlí Rusko i Hamás. My to nebyli, ujišťuje Izrael

20. května 2024  9:59,  aktualizováno  11:46

Do Íránu po smrti prezidenta Ebráhíma Raísího a ministra zahraničí Hosejna Amírabdolláhjána míří...

SPOLU zahájí hlavní část kampaně na nádraží pod heslem Pravda vítězí

20. května 2024  11:36

Pod zlaceným státním znakem první republiky s nápisem „Pravda vítězí“ ve zrekonstruovaném Fantově...

Místo pokuty 1 500 korun nutil hlídce bokem tisícovku, chtěl ušetřit na pivo

20. května 2024  11:31

Tisícikorunový úplatek nutil policistům opilý spolujezdec z vozu, jehož řidiče hlídka přistihla na...

Vláda nechce dodržet dohodu s lékaři, bojí se zdravotnické odbory

20. května 2024  11:27

Zástupci zdravotnických odborů a lékařů se vloni dohodli s premiérem Petrem Fialou na zvýšení platů...

  • Počet článků 20
  • Celková karma 13,80
  • Průměrná čtenost 423x
Norsko. Země kontrastů, konfliktů a rozporů, paradoxů, podivností, pikantností, extrémů a více, či méně neuvěřitelných prvenství - a to jak v dobrém, tak ve zlém. Jsem Nor žijící střídavě v České republice a Norsku. V ČR bydlím od roku 1993, studoval jsem zde dějiny umění, od té doby se živím překladatelstvím, tlumočením, prováděním Norů v ČR a Čechů Norskem. Co hýbe Norskem? Přináším komentáře ohledně dění v Norsku pro Českou televizi i Český rozhlas. Na svém blogu se budu zaměřovat hlavně na zpravodajství, politiku, kulturu, mentalitu, dějiny, přírodu, cestopisy a turistické zajímavosti. Převážně vážně, avšak někdy rovněž ironicky a satiricky, či se špetkou norského humoru. Zde na Idnes.cz tak navazuji na svůj dlouholetý blog na Aktuálně.cz. 

Seznam rubrik