Norové vs. cestovní ruch

Norsko úchvatnými i neprávem opomíjenými místy přetéká, avšak cestovní ruch jen málokdy není pro starousedlíky na úkor něčeho, či bez obětí. U koho najde občan zastání, aby mocní neodsouvali na vedlejší kolej ty, jež tu žijí?

Takhle Norsko rozhodně neznáte: Stany si podle deníku Lofotposten bez uzardění postaví i na hřbitůvku, či dokonce na vaší zahrádce a na notnou hygienu či na zbavení si odpadků chodí do okolí, či „obsadí“ záchody čerpacích stanic, či místních domů kultury. Na hřbitovech vztyčit značky „Kempování zakázáno“ by mělo být zbytečné, sdělil zpravodajskému serveru www.nrk.no místní obyvatel Tore Holmen.

To je ještě slabota. Při konfrontaci tváří v tvář s turisty ubytovanými na hřbitovech, jdete-li tam přivázat k náhrobku věnec, nasadit květiny, či z jiného důvodu, tak vám to kolikrát neurvale vrátí.

Odkud se vzala? S bludnou představou, že mohou cokoli, a ještě jim to projde došla místním trpělivost. Jak káže zákon si můžete postavit stan minimálně 150 metrů od obydleného domu nebo chaty a nechat ho tam postavený až dva dny. Chcete-li tábořit na tomtéž místě déle, musíte získat souhlas majitele pozemku. To ale neplatí v horách, či v řídce osídlených oblastech. Tento zákon má v Norsku i mimo něj silný zvuk a bývá zneužíván. Za táboření, jež místní, či veřejnost obecně pohoršovalo a měly za rušivé, na újmu, či pro ně nevýhodné již byly uloženy pokuty, připomíná server www.nrk.no.

Někteří místní i bez zvláštního povolení vztyčili značku vzkazující, že v souladu se zákonem povolený pobyt, pohyb, koupání, či sbírání plodů je zakázán. Najdou se i tací, jež na tento samovolný zákaz dokonce dohlížejí svou (namátkovou) přítomností a vymáhají si ho slovními potyčkami.

Ale proč o tom píšu? Protože tuto problematiku skrze masmédia pravděpodobně již znáte z Benátek, Chorvatska či třeba některých ze španělských ostrovů, ovšem tušili byste vůbec, že se s ní potýkají i na souostroví Lofotech, rozlohou nepatrně větším, než je chráněná krajinná oblast Beskydy? Lofoty mají necelých 25 000 obyvatel a ročně na ně zavítá bezmála milion turistů. Nutno dodat, že velkou část území zabírají kopce a hory a cestovní ruch je proto vesměs soustředěn na úzkém pásmu rovinatého, či alespoň méně náročného terénu.

Místní s ním mají i další zkušenosti a mezi sebou sem tam utrousí a snaží se ulevit (místo, aby se opovažovali obout přímo do turistů), že dělají nepřístojnosti a /aby z toho nebylo málo/ že z nich nemají větší výnosy (s čím kontrastuje i skutečnost, že některé z nejvíce turisticky rušných lofotských okresů dokonce patří k nejchudším v Norsku), neboť sebou vozí až na výjimky vše, co potřebují pro svůj pobyt a ve své destinaci proto utrácí jen minimum. Třeba za pohonné hmoty, sem tam nějaký ten chléb, či suvenýr. Kape z nich jen určitým a většinou těm samým prodejcům. Zato další pro to mají i přes současný výhodný kurz norské koruny kvůli obecné drahotě /jež mají „v krvi“ jak tuzemští i přespolní/ bezbřehé pochopení. Do způsobů místních je mnohdy obtížné pro přespolní proniknout, nicméně přílišná měkkota a nekonfliktnost příliš dlouhou dobu vedly k tomu, že kývnou i na neuctivé projevy, po nichž by si nejspíše potřebovali „zchladit žáhu“.

Není toho trochu moc? Jenže, že úzké silnice jsou přeplněny obytnými a dalšími vozy šourajícími se uprostřed silnice třeba 30 až 40 km za hodinu tam, kde je rychlostní limit 60 až 80 /jelikož je toho na kochání se tolik/, jejichž řidiči se nedívají do zpětného zrcátka a pro nepřehlednost a hrozbu vzniku nebezpečných situací si je bojíte předjet. Anebo parkují životně nebezpečně na okrajích silnic, či na odpočivadlech určených řidičům kamionů.

Nerespektují váš soukromý pozemek, kde vám, dejme tomu, zrovna třicet lidí sáňkuje na svahu, sedávají si na schodech, ba se pokusí dobýt se k vám, jak uvedl mj. server www.itromso.no. Či naplní mrazicí boxy svých vozů nezřídka daleko více ulovenými rybami, než smí z Norska vyvést. A aby nezůstávaly lidské výkaly tam, kde nemají být na Lofotech turistům dokonce rozdávali pytlíčky, aby vykonali potřebu do nich místo do volného prostranství.

Pud objevovat u některých „překonává milníky“ slušného a obezřetného chování: Užít si a vydovádět se potřebují i v náručí přírody třeba větší skupiny zahraničních turistů, jenže nezřídka po nich zbyde smršť a kolikrát jsou škody nevyčíslitelné a dokonce nenapravitelné.

Poněkud jinak je to se Severním mysem /Nordkappem/, nesprávně označovaným za nejsevernější bod Evropy (v skutečnosti jím je jedině pěšky dostupný mys Knivskjellodden západně od Nordkappu). Ročně navštíví tento cíl na parkování kapacitně někdy na hraně okolo 250 000 turistů. Hotelový řetězec Scandic bude podle www.nrk.no po letech opět požadovat, aby turisté uhradili poplatek za návštěvu dominanty, jež ale nevlastní. Žádal o to okres a v žádosti předesílá, že výše poplatku může být navýšena, a to kvůli chystané údržbě a dalším investicím. Řetězec spor o Severní mysl již třikrát prohrál a bylo mu vyčítáno, že vyzráli na vymáhání poplatku, na nějž nemá nárok.

Utlouct se mohou turisté také se po pokojích v hotelech, či dalších ubytovacích zařízeních, jenže komu se chce dotáhnout zavedení turistické daně, či „návštěvnických příspěvků“, jak kdysi dotčeným okresům rýsovala jedna vláda? Sice se o tom sdělovací prostředky šířily jak v souvislosti s Lofoty, tak s městem Tromsø, tak i dalšími městy, vč. Osla. Utržené peníze měly podle www.nrk.no putovat na nové záchody, odpadkové koše, zakládání nových stezek a vyhlídkových bodů. Politici chtěli po hoteliérech, aby byly o turistickou daň navýšeny účty za ubytování, což hoteliéři odmítli s tím, že za prvé je Norsko již nějakou dobu dražší než další cíle a další výdaje jen dále naruší konkurenceschopnost. Dále hotely již za své hosty platí komunální poplatky, a navíc se bojí dopadu na tuzemské hosty, jež jsou přece jen jejich hlavní. Jinak tu podle deníku Stavanger Aftenblad, div se světe, padl návrh na vymáhání turistické daně od vlastních obyvatel poté, co se z dovolené vrátí do vlasti.

Po některých turistických lákadlech se jen zapráší - a takový Bergen může být podle deníku Dagsavisen některé letní dny tak narvaný, že se nelze v některých částech města pohybovat. Připadáte si jako v pravé turistické pasti a přejete si jen, aby vás někdo odtamtud dostal pryč.

Další atrakcí, jež ale ročně přivábí daleko více lidí, jsou fjordy. Zamilujete se do výletních lodí a jejich vymožeností a nechcete si nechat ujít místa a scenérie, jež budete mít během plavby na dlani. Jenže právě kolem těchto lodí se delší dobu vede složitý spor, a to jednak kvůli znečišťování fosilním palivem, jednak kvůli tomu, že místní živnostníci nejen cestovního ruchu kolikrát nevydělají ani korunu, zato příroda je opotřebovávána a někdy doslova rozervávána na kusy. Výletní lodě kotví u břehů a převážejí turisty na malé okolní ostrůvky a kopce. Tam se vydají na cestu za poznáním, než je přivedou zpět na loď a cestující povečeří.

Cestovní ruch může paradoxně proměnit v něco bezhodnotného právě to, co se pokouší turistům prodávat. Někteří, jako třeba lidé z osad jako je Flåm s 350 obyvateli, jež navštěvuje přes 1,5 milionů turistů ročně, proto prostřednictvím masmédií volají po zastropení cestovního ruchu a zaměřování se více na ty, jež setrvají déle a utratí více peněz ku prospěchu místních. Rovněž je prý pravděpodobné, že se bude pro zachování svébytnosti norských destinací více omezovat dostupnost autem či autobusem a ruch se bude více zakládat na tom, že se návštěvníci dopraví buď po svých, či na jízdním kole.

Pro zkvalitnění zážitkové hodnoty toho, co si odnesou turisté i vylepšení zkušeností místních s turisty je podle www.nrk.no apod. naprosto zásadní lepší komunikace a spolupráce s místními na dopravních prostředcích a produktech, jež nabízí konkrétní destinace. Nakonec nejedna lokalita má své „chodící encyklopedie“, jež návštěvníky ohromí vyprávěním historek, jež jen těžko mohou znát průvodci odjinud.

Třeba i vám poté, co i českou oblohu v průběhu silné geomagnetické bouře vybarvila a ozdobila polární záře dodala chuť navštívit jednu ze zemi, kde je tento přírodní úkaz domácí? Anebo se snad po tom, co jsem tu dnes napsal, raději vyhnete Norsku obloukem?