Nedoceňovaná norská nej-

Že by bylo Norsko přátelské k vašemu rozpočtu, to se obecně asi říct nedá, ale dokáže podle četných ohlasů z celého světa pobláznit i ty náročnější, vč. těch otrlejších cestovatelů a dobrodruhů.

Ať chcete nebo ne, peníze z vás tahat budou, nicméně předpokládám, že si „pálky“, jež si za svatbu na vrcholu Reinebringen na Lofotech účtuje okres Moskenes (aktuálně se jedná o 50 tisíc norských korun) většina z vás odpustí. Ovšem i třeba za naplnění termosky hotovou kávou si řada lidí připlatí. Ale dost o nákladech, vydírání a omezování turistů a více o tom všem, kde si oči neodpočinou a kde se vám rozehrají ta pravá představení a sice představení přírody. Pojďme se podívat na tato místa poněkud blíže.

Norsko se neomrzí a každému se jako lusknutím prstu rozběhnou vlastní asociace a příběhy. Milostných vzplanutí byste mohli zažít hned celou řadu a třeba se zamilujete i samoty bezpočtů „Bohem zapomenutých“ míst, jež jste měli navštívit již dávno. Pokoříte hory i velehory a tím vykřesáte výhru. A v čem je teď potkáte? Ještě zahalené sněhem?

Atlantská cesta. Jestli není nejkrásnější cesta autem po této silnici, tak kde jinde? Po tazích střídajících se s bezpočtem mostů a křivek silnic se můžete vozit třeba i na Lofotech. Pastvou pro oči je rovněž okolní krajina, dejme tomu, podél silnic Lysevegen a Trollstigen /Stezky trollů/. Či z vrchu Dalsnibba. Tzv. národních turistických tras je celkem osmnáct, z nichž se deset točí podél některých z celkem 1190 norských fjordů, ovšem kolikrát se ty pravé perly nacházejí ukryté nebo někde bokem. To platí i pro severní Norsko protkané fjordy.

Jenže ony hory a fjordy, vodopády, ledovce atd. svět bere útokem a nezřídka si připadáte jako součást nějakého velkého průvodu. A chcete-li toho za jednu dovolenou zvládnout co nejvíce tak to budete mít nahnuté. Neplatí snad, že méně někdy znamená více?

Norsko dokáže ze svých rukávů vytasit nejedno eso a jako kompletní letní destinaci se vším, co byste rádi, ho odkrývá čím dále více lidí. Výjimečným kouzlem zaujmou takové norské Maledivy. Těch míst je více, kde rozeklané břehy omývá tyrkysová průzračná mořská voda a přenese vás do exotiky. Barvami tu hrají i okolní hřebeny, kopce a strmé útesy, zatímco se můžete procházet po dlouhých plážích s jemným, bílým, krásným pískem. Kdybyste nevěděli, že jste u moře v Norsku, podle fotek byste to hádali nejspíše na Indický oceán. Přitom jste na Lofotech (třeba v Hauklandu, Uttakleivu, či Kvalviku), v Brennviksandu, či na ostrově Engeløya, oba v okrese Steigen, či Mjelle, popř. v nedalekém Hovdsundet, oba v okrese Bodø. Eventuelně na plážích a dunách u Hellestø v jihozápadním kraji Rogaland.

Mimochodem - na 18. žebříčku 50 nejkrásnějších pláží světa se v soutěži společně s Karibikem, Tichomořím atd. prostřednictvím webu www.worlds50beaches.com umístila Puinn Sand na ostrůvku Værøy, součásti lofotského souostroví. Za výběrem stálo podle zpravodajského webu www.abcnyheter.no přes tisíc nejuznávanějších a nejzkušenějších cestovních influencerů, novinářů a odborníků. Pláže byly rozřazeny podle možností koupat se, dostupnosti, nedotčenosti přírody, průměrné teploty a počet slunných dní. Zvláštní kouzlo Puinn Sandu prý spočívá v odlišnosti díky svému odlehlému umístění mezi strmými útesy a pohledům na tyčící se skalní masiv a klidnou, půvabnou vodu. Dále ve zdůvodnění poroty zaznívá, že navzdory své severní poloze je pláž v letních měsících díky půlnočnímu slunci nepřetržité osvětlována, což návštěvníkům umožňuje kolem dokola si užívat přírodní krajinu. Tato pláž údajně skutečně ztělesňuje syrovou krásu přírody.

Na dno a ještě níže: Jeskyně asi nebude to první, co byste si spojovali s Norskem, ovšem jen těch mramorových byste jich tam napočítali šest stovek. V jeskyních Setergrotta, Grønligrotta, Blåisgrotta a pár dalších se pravidelně nebo alespoň podle předchozí domluvy provádí. Blåisgrotta je jeskyně nacházející se pod ledovcem, čímž vzniká zvláštní hra barev a světla. Avšak zcela převažují takové jeskyně, jež navštěvují na vlastní nebezpečí spíše jen zvláštní zájemci. Nejdelší jeskyně měří až 20 km a téměř všechny se nacházejí ve třech okresech Nord-Trøndelag, Nordland a Troms, jak uvádí na svém webu www.forf.no Norský speleologický svaz. Mezi evropskými rekordy se neztrácí Råggejávrrerájgge, nejhlubší vápencová jeskyně severní Evropy, jež vznikla erozí podzemní řekou. Unikátní je též Pluragrotta, označovaná za ráj potápěčů.

Anebo máte raději kochání se z výšky? Rozhleden až tolik v Norsku není, zato některá dřevěná schodiště, jež vznikala v souvislosti s rozmachem vodních elektráren a patří k nejdelším na světě, nabízí bezkonkurenční rozhled na široké okolí. Jde např. o Fykantrappu se svými 1129 schody (bohužel t.č. kvůli bezpečnosti uzavřená), Flørlitrappene se svými 4444 schody, či můžete vyjít Munketrappene, nejstarší kamenné schody v Norsku, postavené mnichy v 12. stol.

V unikátních žebříčcích je zastoupené i Norsko. Věřili byste tomu, že Norsko je v počtu ostrovů druhé na světě? Sčítáním v r. 2011 se dospělo k závěru, že jich je celkem 239 057 a k tomu ještě 81 192 tzv. šér, tedy skalisek a drobných útesů tyčících se z moře. Více jich má podle webu www.w2g.no jen Švédsko a třetí žebříček obsadilo Finsko. Ujal se výraz „øyhopping“, čili „skákání“, tedy přesuny, mezi ostrovy pomoci místní lodní přepravy. Mezi výjimečnými ostrovy vyzdvihněme alespoň Vegu, Trænu, Lovund a další ostrovy v oblasti Helgeland, dále Sør-Gjæslingan, Grip s rybářskou osadou, dále ptačí kolonii na Runde, dovolenkářskou Hidru, Jomfruland a další, jak uvádí server www.visitnorway.no a další zdroje. Zajímavé jsou i majáky např. v Lindesnesu, Listě, Alnesu, Oně, Stangholmenu, Kjeungskjæru, Slettnesu, Andenesu atd. Maják v Hellisøy vychvaluje deník The Observer. V některých z majáků se dá i přespávat.

Hurtigruten, pobřežní lodní linka propojující západonorské město Bergen s Kirkenesem u norsko-ruských hranic propaguje ostrov Senja jako nejrychleji rostoucí turistickou destinaci v severním Norsku. Televize CNN zařadila ostrov mezi deset nejkrásnějších na světě a časopis National Geographic označil Senju za nejlepší skandinávskou destinaci vůbec. Hýčkat si budete horské masivy s kouzelnými rozhledy, fjordy, pláže, řídké borové lesy, močály a mnoho dalšího. Pitoreskní je prý rybářská osada Hamn.

Na své si jistě přijdou i milovníci vodních toků. Jako např. řeky Karasjohka, Rauma, či Sjoa. Podle některých je nejhezčí průplav Telemarkskanalen, jenž sahá od města Skien k osadě Dalen, bráně západního Telemarku. Klasické říční lodě vás přepraví důmyslným systémem stavidel.

Mezi roklemi a soutěskami vynikají Kjøsterudjuvet, Bordalsgjelet, kaňon řeky Alta, Jutulhogget či Helvete. Anebo si můžete zajít ke kameni Kannesteinen, jenž několik tisíce let utvářely mořské vlny, dokud nezískal svůj dnešní nezaměnitelný tvar nějaké podivné houby, jež ční nad mořem, jako kdyby se mělo jednat o nějaké trolí křeslo.

Avšak nepodceňujte! Mnoho turistů nechápe, jak brutální a zrádná může být norská příroda, a myslí si, že třeba na přírodní útvar Trolltungu, tedy Trolí jazyk, mohou vyrazit, dejme tomu, v tzv. žabkách. Případů, kde byli dobrovolníci Červeného kříže a další nucení zachraňovat vyděšené, nepřipravené turisty, bylo tolik, že si najali lidi, jejichž jediným úkolem je postávat na začátku tras a upozorňovat turisty, že si na túru nemohou obléknout sandály, že musí mít s sebou oblečení proti větru a dešti, že pěšky to bývá plus mínus 10 hodin tam a zpět a terén je hlavně na začátku nekompromisně drsný.

Nedoceňovaného je toho více. Krom přírody třeba města, mezi nimiž byl takový Ålesund, město na vodě, deníkem New York Times vyhlášeno jedním z nejkrásnějších na světě. Každoročně se navíc soutěží o nejkrásnější letní město. Jednou se jím stal Skudeneshavn, jindy Stavern, Tvedestrand, Kragerø, Risør, Grimstad, Mandal, Arendal... Mezi klenoty s idylickou starší dřevěnou zástavbou se počítají také osady Sogndalstrand, Brekkestø, Lyngør, Ny-Hellesund atd.

Nezapomeňme na některou z nejstarších dřevěných architektur světa v podobě dřevěných kostelíků a zemědělských stavění, z nichž si řada pamatuje i středověk, a dále muzea a galerie. Velký zážitek může pro některé z vás být procházka strmým terénem k některým ze zrušených zemědělských statků nad fjordy Geirangerfjorden, Sognefjorden, Hardangerfjorden atd. Mezi ně patří třeba pověstný Skageflå anebo také Kjeåsen.