Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Nakročeno k Velikonocům, největšímu křesťanskému svátku

Poučte se o norských masopustních tradicích. K těm, jež se dnes vesměs již nedodržují, patřily rozjímání a duchovní přípravy na hlavní svátek roku. Další tradice, jež se k němu stále do jisté míry vážou, vám nyní přiblížím zde.

Podle webu www.melk.no provozovaného Opplysningskontoret for meieriprodukter, čili norským úřadem pro osvětu veřejnosti o mlékárenských výrobcích je snad nejznámějším ze starých masopustních zvyků, jež se dochovaly až do naších dob, šlehání natrhaným masopustním březovými větvičkami či metličkami. Takovými větvemi s přivázanými stuhami z, dejme tomu, krepového papíru a přilepeným pestře obarveným ptačím peřím si Norové vzpomenou nejen za účelem šlehání, nýbrž také je nasadí do váz, aby zdobily norské stoly a místnosti.

Pověry s nimi spojené existovaly ještě předtím, než se Norsko stalo křesťanským a březová chrastí byla dávána do souvislosti s utrpením ze soucitu s Kristem, jenž měl v poušti čtyřicet dní držet půst. V pohanských dobách se mimo jiné věřilo, že břízy, jimž ještě nevyrašily poupátka a listy, v sobě skrývají sílu plodnosti. Hojnost, plodnost a sílu mělo v období přechodu od zimy do jara přinést ošlehávání polí, dobytku i lidí, vč. těch přespolních, aby zajistilo úrodný a hojný rok.

„Bičování“ březovým chrastím, či metličkami, si užívaly především mladé dívky a bezdětné ženy. Když kluk/jinoch potkal na ulici/silnici mladou dívku, dostala chrastím po zadku. Mezi zamilovanými bylo také v rámci dvoření se rozšířeným zvykem vzájemně se zbičovat a bylo zvláštní výsadou dětí ráno před vstáváním zbičovat dospělé. Odměnou za šlehání/jeho vyústění byl vždy masopustní bochánek – odtud se pojí tradice s nimi spojená. V encyklopedii Store norske leksikon je též zmínka o tom, že než se sešli na popíjení a hraní her, tak byli mladí řemeslničtí tovaryši/učni vedeni po městě Bergen a šleháni před domem mistra. 

Žádné smažené koblihy, šišky, či vdolky ani škvarkové pagáče: Oslavovalo se třeba mimořádně lahodnými a vydatnými masopustními nedělními bochánky, přepůlenými a proloženými, či nepřepůlenými a naplněnými např. zavařeninou a/nebo smetanou, krémem, příp. mandlemi a posypanými moučkovým cukrem. Mají své obdoby v sousedním Švédsku a Finsku a jejich pečení bylo nejprve jevem šířícím se mezi zámožnějšími měšťany a jak se praví v zmíněné encyklopedii byly v městě Bergen podávány teplé s rozpuštěným máslem a slazeným mlékem. Na norském venkově se o masopustních bocháncích doložitelně pojednává poprvé až od začátku 20. století, což souvisí se zaváděním sporáků.

Na masopustní pondělí se mělo jíst velice zdrženlivě a střídmě, ne-li chudě, abyste si dopracovali k velké chuti k jídlu následující den, v úterý, jemuž se podle jednotlivých oblastí říkávalo „slaninové/bůčkové“, popř. „mastné“, či „máslové,“ event. „bílé“ (kvůli vzácnosti pojídání chleba z bílé mouky – chléb bývával zpravidla tmavý) a byl dnem opulentnosti, či dnem „těch, jež se nacpou k prasknutí,“ jelikož to byl poslední den, kdy si na několik týdnů směli dopřát masitou a tučnější stravu. Aby mohli strádat (pakliže jste dostatečně nezhubli, tak jste nebrali půst dostatečně vážně), musela mít jejich těla celou tu dobu z čeho čerpat. V ten den se mělo jíst dokonce devětkrát v každém rohu obýváku, poněvadž to prý mělo zajistit jídlo na celý zbytek roku. Podle stravovacích zvyků v jednotlivých končin Norska se pojídala mimo jiné slanina/bůček/uzené maso, tučná polévka s knedlíčkovými kuličkami, vývar s vysokým obsahem tuku, či rozpůlená skopová hlava a k tomu kořenová zelenina, především kaše z tuřínu.

Popeleční středou skončil prostopášný způsob života a přejídání, jež vyvrcholilo o masopustní úterý předchozího dne. V tento den se chodilo do kostela a na čelo si knězem nechali z popela jakožto symbolu smutku a lítosti namalovat kříž čili viditelné znamení půstu a pokání. Byli i tací, jež v ten den popel i pojídali. Kněžka a badatelka Merete Thomassen v této souvislosti zprostředkovala deníku Vart Land slova kněží „Člověče, pamatujte si, že prach jsi a v prach se obrátíš.“

Tradice bohoslovecky odůvodněného půstu pokračovala po reformaci a není, podobně jako křest, či svaté přijímání, v norské luteránské církvi považována za přežitek katolicismu.

Maškarní průvody se nekonají, zato spíše plesy, v Oslu Operní ples, a převlečou se a obličeje si pomalují jen některé děti mateřských škol. Nehledě na tom, že se proslýchá, že Norové dnes vesměs nelpějí na tom, že tradice jsou nerozlučně spjaty s náboženstvím, ačkoli ve skutečnosti třeba jde o původně pohanské zvyky, obyčeje a rituály, jsou v globalizovaném, multikulturním, politicky korektním a „pokročilém“ Norsku „nového my“ i manifestace masopustu, podobně jako uctívání sv. Lucie, Vánoce a její symboly, vzory atd., jakožto i Velikonoce pro některé vysoce problematické a již tradičně „neřešitelným“ dilematem. Prý neumožňují „inkluzi“ všech žáků a zaměstnanců a může některé „vyčlenit“ a/nebo urazit a z toho důvodu se řada škol a dalších institucí raději obejde bez nich.

Dosti paradoxně v kontrastu k exotizaci křesťanské víry, jež je ve společnosti vnímána jako ryzí soukromá záležitost a čím dále méně chápána, což prý bylo vidět během vysílání z korunování britského krále Karla ve Westminsterském opatství v Londýně, vysílá norská veřejnoprávní televize několik let i přes četné stížností a kontroverzí pořad Festen etter fasten, čili „Oslava po půstu“ nikoli o půstu etnických Norů, nýbrž o Ramadánu.

Za roztleskávání sdělovacích prostředků, vlivných firem a jejich marketinku atd. se různé síly na druhou stranu údajně snaží, aby v Norsku zapustily kořeny všechny americké tradice, vč. Halloweenu a Sv. Valentýna, stejně jako již před časem Santa Clause. Zlí jakykové tvrdí, že brzy budeme i v naší zemi slavit např. Den díkůvzdání - protože je to „bezva“ a „hustý.“

Ovšem naše svébytné dějiny nám vzít nemohou a mnohdy hluboce osobní prožívání těch zbytků tradic, které nám přece jen zůstaly a které mnozí stále nosí ve svých srdcích.

Autor: Yngvar Brenna | úterý 20.2.2024 10:06 | karma článku: 10,46 | přečteno: 146x
  • Další články autora

Yngvar Brenna

Minimalismus bydlení

Donedávna rostly ceny bytů a domů v Norsku nejvíce na světě, pak jej ale předběhly některé země, ale jen některé. Jsou „pidibyty“ řešením norské krize s bydlením? Ano, tvrdili někteří stavitelé. Jenže co takhle kvalita bydlení?

22.6.2024 v 12:13 | Karma: 11,03 | Přečteno: 241x | Společnost

Yngvar Brenna

Nerudné Norsko

Dřou se v práci od rána do večera, natahují na maximum, co se dá, až se to občas přetrhne. Dnes zamíříme za nerudnými zákazníky.

11.6.2024 v 10:53 | Karma: 13,76 | Přečteno: 518x | Společnost

Yngvar Brenna

Přečkání bouře

Nejen norská příznačná a všudypřítomná politizace všeho a všech bez ohledu na cokoli mění loga organizací, úřadů i firem a dokonce znaky okresů. Kvůli jakým dalším politickým tématům se ještě nechají využívat?

5.6.2024 v 21:15 | Karma: 7,22 | Přečteno: 95x | Společnost

Yngvar Brenna

Osobitá norská ubytovací zařízení

Norsko tak, jak ho neznáte: Za „babku“ nikdy nebude, ta drahota se nezapře, ty ceny vás leckde pošle do kolen, ovšem i tak snad alespoň někdy stojí za zvážení, zda se „neplácnout“ přes kapsu a sem tam si vyhodit z kopýtka.

31.5.2024 v 9:16 | Karma: 11,56 | Přečteno: 443x | Cestování

Yngvar Brenna

Norskem ještě jinak

„Disneylandizace“ nabírá na síle a třeba nemine ani vás. Přesto přece nemusíte být celou dobu v sevření strachu, že se dostanete do turistické pasti. Třeba je vaše nejvroucnější přání „odpanit“ nějaké to tajemné místo v přírodě?

24.5.2024 v 12:02 | Karma: 9,24 | Přečteno: 207x | Cestování
  • Nejčtenější

Čechy zasáhly extrémní bouřky, padaly obří kroupy. Hasiči měli stovky výjezdů

21. června 2024  9:39,  aktualizováno  22:58

Přes Česko prošly velmi extrémní bouřky s nárazy větru kolem 90 kilometrů za hodinu a krupobití....

Češi vjeli do vojenské zóny, fotili se u tanku. Dítě pak usmrtil nalezený granát

21. června 2024  8:52,  aktualizováno  18:16

Chorvatská policie propustila Čecha vyšetřovaného kvůli výbuchu u města Obrovac, při němž zemřelo...

Komentátor Schmarcz se v televizi pohádal se Šlachtou, pak zmizel ze studia

19. června 2024  20:51

„Já jsem se zastal kluků policistů a vy do toho taháte politiku,“ začal křičet komentátor Martin...

Ruská jaderná ponorka plula u pobřeží Floridy. Fotky ukazují její poškození

19. června 2024  13:53

Ruská flotila, která navštívila Havanu, se rozdělila. Část pluje od Kuby směrem k Venezuele,...

Východem Česka prošly silné bouřky a krupobití. Padající strom zabil člověka

19. června 2024  7:32,  aktualizováno  20.6 6:37

Velmi silné bouřky, které ve středu večer zasáhly Moravu a Slezsko, mají jednu oběť. V Českém...

Intenzivní boje s Hamásem končí, válka v Gaze však ne, řekl izraelský premiér

23. června 2024  21:12,  aktualizováno  22:10

Fáze intenzivních bojů proti palestinskému hnutí Hamás se chýlí ke konci. Prohlásil to v neděli...

Počet obětí pouti do Mekky vzrostl na 1300, většina neměla povolení se účastnit

23. června 2024  21:56

Více než 1300 poutníků zahynulo podle nové bilance při velké muslimské pouti do Mekky v Saudské...

Neznámí útočníci stříleli v Rusku, cílem byla synagoga, kostel a policejní post

23. června 2024  18:55,  aktualizováno  21:18

Po střelbě na policejní post v Machačkale v ruském Dagestánu pokračuje v jedné ulici střet s...

Ukrajinci poslali do Česka 115 miliard. Banky zjišťují, zda nejsou z korupce

23. června 2024

Premium Od začátku ruské invaze na Ukrajinu se mluví hlavně o tom, kolik peněz evropské státy posílají do...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

  • Počet článků 25
  • Celková karma 14,83
  • Průměrná čtenost 403x
Norsko. Země kontrastů, konfliktů a rozporů, paradoxů, podivností, pikantností, extrémů a více, či méně neuvěřitelných prvenství - a to jak v dobrém, tak ve zlém. Jsem Nor žijící střídavě v České republice a Norsku. V ČR bydlím od roku 1993, studoval jsem zde dějiny umění, od té doby se živím překladatelstvím, tlumočením, prováděním Norů v ČR a Čechů Norskem. Co hýbe Norskem? Přináším komentáře ohledně dění v Norsku pro Českou televizi i Český rozhlas. Na svém blogu se budu zaměřovat hlavně na zpravodajství, politiku, kulturu, mentalitu, dějiny, přírodu, cestopisy a turistické zajímavosti. Převážně vážně, avšak někdy rovněž ironicky a satiricky, či se špetkou norského humoru. Zde na Idnes.cz tak navazuji na svůj dlouholetý blog na Aktuálně.cz. 

Seznam rubrik