Partie na Primě dne 22/1-2017

Překrásný souboj politika ODS Bohuslava Svobody a ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka, souboj pravicové politiky postavené na svobodě a levicové politiky postavené na sociálním inženýrství.

Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík je člen levicové ČSSD, která se cítí být chytřejší než Pán Bůh (nebo chytřejší než příroda) a dává přednost sociálnímu inženýrství před přerozenými vztahy v občanské svobodě. Tvrdí občanům, že se o jejich zdraví postarají, a usilují o obnovu komunistické zdravotní péče zadarmo pro bohaté i chudé. Tvrdí, že kvalitní zdravotní péče může být zadarmo, že lidi nemají na to, aby se převážně sami postarali o svoje zdraví. Protože politici neumí dát sociální dávky na zdravotní péči sociálně potřebným, tak preferují zdravotní péči zadarmo pro bohaté.

Sociálním demokratům vůbec nevadí, že kvalitní zdravotní péče zadarmo je pouhou nesplnitelnou iluzí, která končí v dostupnosti kvalitní zdravotní péče jen cestou protekce nebo korupce. A to bude zejména pro chudé skutečným zhoršením dostupnosti. Hlavně, že je zdravotní péče formálně zadarmo.

Jaká jsou další negativa sociálního inženýrství sociálních demokratů? Dochází k nekoordinované spotřebě zdravotní péče v době, kdy nejsou na zdravotní péči dostatečné peníze ani na léky, ani na vyšetření, ani na personál. Nezaplacený personál mizí do jiných oborů nebo do ciziny. Naše zdravotnictví nedokáže rozlišit kvalitní personál od nekvalitního a všechny odměňuje paušálně. Tím jde kvalita personálu dolů.

Miloslav Ludvík slibuje snižující se počty lékařů a sester řešit zvýšeným náborem studentů. Ale finance na vysoké školy se dosud jen snižovaly, výuka stojí značné peníze, kvalita nabíraných se snižuje a výuka lékařů k samostatnosti trvá přes deset let a výuka sester sedm let s tím, že kvalita vzdělání je nižší než dříve na čtyřleté střední škole s maturitou. A k tomu je silná nezdravotnická loby, která chce zachovat stav, jak je. Nejde jim o dostatek lékařů nebo sester, ale o peníze na vzdělávání pro sebe. Chtěli jsme se podobat okolní Evropě, ale zašvejkovali jsme to!

Souhlasím s Miloslavem Ludvíkem, že velká část naší společnosti žije pod hranicí chudoby, a vůbec jim nevyčítám, že mají každodenně na krabičku cigaret a několik piv, pro které jim na zdravotní péči peníze nezbývají. Přesto spotřebovávají zdravotní péči v rozsahu, ve kterém na to náš stát nemá. Ale tato volnost spotřeby má být dle Miloslava Ludvíka zachována. Já to vidím jako neřešitelné.

Bohuslav Svoboda je člen ODS, která se proklamuje jako pravicová strana. Ačkoliv po Listopadu její členové věděli, že ke stabilizaci zdravotní péče musí systémem protékat patnáct procent financí přes pacienta cash, jinak se kvalitní zdravotní péče nestabilizuje, přesto si dnes nedovedou představit zdravotnictví jinak, než v rámci sociálního inženýrství. A po zkušenostech s oranžovými tsunami, kdy byly sociálními demokraty totálně převálcováni kvůli třiceti korunám pro lékaře, se dnes už o normální vztahy s osobní odpovědností pacienta za proplacení zdravotní péče ani nepokusí.

Když jsme pozorovali, jak racionální návrhy na stabilizaci zdravotnictví ze strany Bohuslava Svobody hned Miloslav Ludvík smetl bez zaváhání, nemáme šanci na racionální úpravu. Tak ať žijí komunistické iluze ve zdravotní péči!