Poznali jsme, že všeho se dá zneužít. Pokud někdo necítí s Českou republikou, dá se zneužít i přímé volby prezidenta a může dojít k preferenci samolibosti a pomstychtivosti před solidní politikou.
Mysleli jsme si, že přímá volba prezidenta bude lepší, když prezident bude odpovědný všem občanům a nikoliv jen politikům v parlamentu. Vyděsilo nás, jak mezi poslanci při volbě Václava Klause kolovaly výhrůžky smrti, když nebude zvolen. Nakonec klíčovou roli ve zvolení hrála manželka aktivovaného ruského agenta.
A nikoho nenapadlo, že přímá volba může být zneužita proti občanům. Nikoho nenapadlo, že by prezident mohl chtít tak antagonisticky rozdělovat občanskou společnost ve smyslu „rozděl a panuj“. A stalo se. Máme polovinu kavárenských a polovinu hospodských. Souboj mezi nevzdělanými a vzdělanými. Souboj mezi hrubostí a jemností.
Nikoho nenapadlo, že by prezident slibující sjednocení občanů nemusel ctít zákony a Ústavu, nemusel ctít pilíř svobody a demokracie, demokratickou dělbu moci. Nikoho nenapadlo, že by si prezident mohl chtít vzít parlamentní systém vlády do svých prezidentských rukou. Byli jsme neprozíraví.
A nyní stojíme zděšeni nad tím, jak prezident blokuje naši politiku, jak blokuje vládnutí, jak vrací do hry komunisty a estébáky. A všem nám se vysmívá, novinářům nadává do hlupáků a nejraději by je střílel, jak se svěřil Putinovi, který jej musel krotit. A to už je něco, když ani absolutistickému vládci se Zemanovy řeči nelíbí.
Vědomě a úmyslně štěpí naši zahraniční politiku, že někteří z nás si kladou otázku, zda nejde již o velezradu. Ano, vyvěsil vlajku Evropské unie, ale neustále mluví proti ní, proti její politice. Nad Putinovým porušením mezinárodního práva mhouří oko a vyzývá nás, abychom to vzali mlčky jako neměnný fakt.
Dehonestuje aktivní občanskou společnost a lže, že odmítají demokracii a svobodné volby. Jenže aktivistům Milionu chvilek pro demokracii jde o to, aby se naše demokracie neomezovala na svobodné volby a dál držení huby a kroku, ale aby aktivní občanská společnost mohla hlídat politiky i mezi volbami.
Český Car bez ohledu na Ústavu a zákonnost ovládá své poddané. A není divu, když vláda s premiérem Andrejem Babišem je slabá. A není divu, že je slabá, když premiér je na několika frontách vyšetřovaný. Nemůže Miloše Zemana přivést do podrudčí české legislativy, když sám neví, zda nebude potřebovat jeho prezidentskou milost.
Miloš Zeman si počíná tak samolibě, narcisticky, pomstychtivě, že vyvolává strach nejen mezi občany, ale i mezi politiky, kteří očividně si s ním neví rady. A tak se opět přemýšlí o přímé volbě prezidenta, zda by se jeho odpovědnost imaginárnímu lidu neměla dát zpět do režimu odpovědnosti poslanecké sněmovně. Přecejen bude lépe, když při volbě prezidenta budou poslanci dostávat dopisy s kulkami a nábojnicemi, než abychom měli nejvyššího politika bez jakékoliv odpovědnosti vůči občanům a vůči celému státu.
