„My studujeme nejrůznější systémy zdravotnictví ve světě, my víme, že žádný systém financování zdravotnictví nemůže být dokonalý. Co bys nám k tomu mohl dodat jako obvoďák, který nemá čas studovat tyto systémy jako my?“
Přesto se dnes pokusím zdůvodnit, proč právě praktický lékař je schopen do toho mluvit, proč právě praktický lékař je schopen vnímat, proč „reformy“ Tomáše Julínka, Leoše Hegera a Svatopluka Němečka nejsou a nemohou být skutečnými reformami zdravotnictví a naopak vtahují zdravotnictví do neřešitelných konfliktů.
Praktický lékař je klíčem ke kvalitě a efektivnosti zdravotnictví. Především praktický lékař dokáže vnímat konflikt mezi trpícím pacientem (kterého naši politici úspěšně usilovali legislativně proměnit v klienta) s molochem, kterým je zdravotnictví, a který se nestaví přívětivě ani k pacientům, ani k lékařům.
Je to právě praktický lékař, který může rozumět svému pacientovi (pokud mu to vůbec klient dovolí) a vnímat jeho utrpení při hledání i nehledání svého zdraví v našem zdravotnickém systému i jeho zneužívání systému nejrůznějšími sociálními výhodami.
Je to právě praktický lékař, který může vidět nešvary ze strany pacienta podporované současným systémem, který ale také vidí pod prsty odborníkům kolem sebe, který vidí deformity pacientů i deformity svých kolegů přizpůsobujících se současným politickým, sociálně inženýrským změnám systému.
Po Listopadu jsem naivně důvěřoval našim politikům a netušil jsem, jak hlubokou morální devastaci s námi provedla čtyřicetiletá komunistická éra. Tak jako všechna ostatní odvětví našeho života, tak i zdravotnictví, změnilo svůj tradiční cíl. Zdá se, že skutečným cílem není služba lékařům a pacientům, ale defraudace našich peněz na naše zdraví do rukou jakési podivné politické elity a jejich soudružských kumpánů. Jde přeci o tři sta miliard korun, které se točí ve zdravotnictví. A to není malý balík peněz!
Je to právě jen praktický lékař, který má klíčové postavení ve zdravotnictví, který vnímá dopady našeho politického, sociálního inženýrství na chování trpících pacientů a lékařů trpících pod jhem nekonečné administrativní zátěže a jejích změn. V tomto je naše zdravotnictví károu neustále zapadající do bahna naší společnosti stále hlouběji a stále obtížnější bude tuto káru ze zajetí svých levičáckých deformit osvobodit. A co mne nejvíce bolí? Že ty levičácké deformity se netýkají jen ČSSD, ale především ODS a TOP 09, které našemu zdravotnictví donedávna velely.
Proto právě praktický lékař by měl mít možnost mluvit do zdravotnictví. Nemusí mít vždy stoprocentní pravdu, ale snažme se ho pochopit, co nám chce sdělit. Může to být přínosné pro naši společnost. Proto se chci pokusit vyprovokovat odbornou diskusi na tato témata.
...........................................................................................................................................
Článek napsán pro Medical Tribune jako úvodní článek k diskusi o našem zdravotnictví.
