Komunismus a mafiánství ve zdravotní péči

České komunistické zdravotnictví spěje do krachu. Jeho mafiánská složka to jen urychluje, jakož i rozhodnutí sociálních demokratů zrušit poplatky, čímž ochudili zdravotní péči o 5,5 miliardy korun.

Pán Bůh mi umožnil, nebo náhoda mi umožnila, jak chcete, ono je to za jedny peníze, že jsem zaslechl na ČT24 rozhovor Tomáše Julínka, člena ODS, o jeho představách na organizaci zdravotnictví. A jsem tomu opravdu rád.

Tomáš Julínek se soustředuje na konkurenci zdravotních pojišťoven, která je dnes ve své funkční podobě ze zákona zakázána. Nedovedu si představit, že naše zdravotní pseudopojišťovny a prosté redistributorky naší zdravotní daně, by mohly fungovat jako skutečné, navzájem si konkurující pojišťovny. Ale budiž.

Mnohem horší je, že tento rádobypravicový politik hodlá zachovat všechny komunistické mechanismy, hodlá zachovat současný systém financování cestou netransparetního veřejnoprávního pseudopojištění s gigantickými ztrátami z našich peněz na naše zdraví. A hodlá zachovat i to nejrizikovější, čímž je vazalství lékařů vůči pseudopojišťovnám. Nesvoboda lékařů přináší neodpovědnost a ztrátu kvality.

Tomáš Julínek tak dostává do „konkurence“ naše současné „pojišťovny“, ale zcela zabetonovává nemožnost rozlišování kvality mezi lékaři v jejich erudici. Konkurenci lékařů staví jen na ceně jejich práce. Jen podle ceny práce lékaře si budou Julínkovy pojišťovny poptávat lékařskou práci. Kvalitu pseudopojišťoven nezdvihne a odbornou kvalitu lékařů zcela zdegraduje.

Tato Julínkova komunistická reforma je krokem zpět. Jeho předchozí přístup ke zdravotnictví byl alespoň iluzivně pravicový, protože zvýšil spoluúčast pacientů. Bohužel důvod jím zřízených poplatků netkvěl primárně v tom, že jedině cestou spoluúčasti pacienta se může pokusit obnovit pravicové a přirozené mechanismy ve zdravotní péči, ale prostě jen proto, že již tenkrát neměla VZP na zdravotní péči dostatek peněz. Tímto mechanismem umožnil navýšení mzdy zaměstnancům.

Tomášovi Julínkovi zcela vypadává vzájemná konkurence lékařů svojí kvalitou. Opakovaně jsme se přesvědčili, že VZP je schopna rozlišovat kvalitu lékaře jen podle jeho nákladů. Kdo léčí levně (a třebas i špatně), léčí dobře. To je principielně špatně!

Důsledkem tohoto přístupu je radikální pokles kvality. Ta se těžko obnovuje! Nyní nás to bude stát mnohem více peněz. Jiná cesta není. Kvalitu práce lékaře může posoudit jen pacient. Nikdo jiný! Podle toho, kolik kvality dostane za méně peněz. Ale svých peněz! Nikoliv peněz od kohokoliv druhého či peněz odosobněných přes pojišťovnu.

Ano, to znamená, že část jeho peněz musí jít cash přímo přes ordinaci. A pacient musí být osobně odpovědný za proplacení zdravotní péče. Jedině tímto prostým mechanismem obnovíme ve zdravotnictví kvalitu. Politici to po Listopadu věděli, mluvili o tom, že to musí dělat 15%, ale nerespektovali to.

Tím donutili občany věřit plané iluzi, že je možná kvalitní zdravotní péče zadarmo. U nás navíc tato péče musí být zadarmo pro bohaté, kteří na to mají, protože politici touto iluzí řeší zdravotnictví zadarmo pro chudé, místo toho, aby to řešili sociálními dávkami. Je to tak pohodlnější a iluzivně levnější.

Jestliže tedy i „pravicový“ politik je pro komunistický iluzivní systém zdravotní péče s přetrváváním mafiánské ingerence, pak není za současného marastu cesta ven jiná než krach. Bohužel! Sociální demokrati skutečnou reformu nejsou schopni provést pro preferenci svého sociálního inženýrství před přirozenými vztahy v občanské svobodě. A občanští demokraté ji nejsou ochotni provést, aby nepřišli o své hlasy ve volbách, jak to bylo při Davidem Rathem způsobené oranžové revoluci.