Justice a spravedlnost

Člověk by řekl, že je to jedno a totéž. Ale není. Justicí většinou rozumíme soubor institucí, které mají pečovat o objektivní dodržování práva. Spravedlností většinou rozumíme subjektivní vjem dodržování práva.

Objektivita našeho vnímání spravedlnosti závisí od našeho obecného vzdělání a našeho etického a náboženského vzdělání. I člověk bez vzdělání má svůj přístup ke spravedlnosti, ale není pochyb, že čím méně etického a náboženského vzdělání, tím obtížnější je náš vztah k objektivnímu vnímání spravedlnosti.

Historicky vzato, naše justice stavěla na římském právu, které se vyučovalo na právnických fakultách. Po Únoru 1948 byla naše justice podřízena socialistickému právu, které preferovalo kolektivní právo před občanským a dávalo přednost veřejnému zájmu před právem soukromým.

Listopad 1989 nám přinesl právo pozitivní, typické pro angloamerickou justici. Zákony jsou nadřízeny spravedlnosti. Kdo se v té džungli zákonů dokáže lépe orientovat, ten spory vyhrává. Proto tolik závisí na kvalitě našeho advokáta, zda dokáže spravedlnost ohnout ve prospěch svého klienta.

Za první republiky soudci převážně soudili podle přirozeného práva, kdy zákony a soudní verdikty jsou podřízeny etickým a morálním normám. Komunisti pak pokroutili tyto normy svým socialistickým přístupem, čímž byla umožněna zvrácená soudní rozhodnutí. Přirozené právo v éře komunistů tak bylo potřísněno krví a znehodnoceno.

Přirozené právo můžeme vnímat každý jinak, podle toho jaké etické a morální principy uznáváme. Tuto problematiku řeší i Božena Komárková v knize Sekularizovaný svět a evangelium. Laik o pojem přirozeného práva opírá svoje jistoty a nevnímá, jak vysoce je přirozené právo závislé na našem subjektivním vnímání spravedlnosti.

Dnes žijeme v éře, která se snaží osvobodit od etických a morálních principů. A to vše je zjevně důvodem, proč jsme pozitivní právo přijali za základní princip naší justice po Listopadu.

Píši to jako laik, kterého pálí rozpor mezi spravedlností naší justice a spravedlností podle přirozeného práva. Nejsem si jist, že postavení zákona nad etiku a morálku mezilidských vztahů je správné, ale chápu, že je to tak technicky jednodušší. Bohužel.