Strany demokratické a nedemokratické

Takto můžeme naše strany rozdělit podle jejich směřování a podle vnitřního fungování. V zájmu naší budoucnosti se nad tímto zamysleme.

Dělení stran podle vnitřního fungování je celkem jednoduché a srozumitelné. Straníci mezi sebou mají mít svobodnou, demokratickou diskusi, jejich ideologie je s jejich předsedou souhlasná nebo nesouhlasná. Když je skupina nesouhlasících členů většinová, může být zvolen nový předseda. Tak to funguje u stran s vnitřní demokracií.

Pak jsou autoritativní strany založené jedním člověkem, které fungují bez vnitřní svobody a demokracie. Co řekne předseda, to platí. Kdo nesouhlasí s předsedou, je vyobcován. Ideologie těchto stran může být postavena na ideologických tezích, na ideologii geniálního vůdce, ale také může být postavena na čirém populismu přizpůsobujícím se náladám společnosti, kterou také skrze emoce ovlivňuje, aby jí občané bezmezně věřili. Jejich ideologie místo zaměření do budoucnosti, je totálně zaměřena na ovládnutí místní politiky.

Nejhorší je, pokud strana bez vnitřní svobody a demokracie svoji ideologii staví na alternativním myšlení, jehož zdrojem je desinformační hybridní válka nějaké mocnosti. V současnosti jde u nás o ruskou propagandu, kterou nám zde již nejméně dvě desetiletí semení ruské tajné služby skrze petrohradský trolling proměňující pravdu v lež a lež v pravdu. To vede ke ztrátě racionálního myšlení a nastavení člověka na prostých emocích. Takový člověk poslušně jde, kam je nasměrován, často i proti svým zásadám. Tato tajemně proměnlivá ideologie se proměňuje v novodobé náboženství. Taková víra občana je racionalitou neporazitelná.

S vnějším zaměřením stran to není tak jednoduché, protože všechny strany mají zájem, abychom je považovali za demokratické. Pro mnohé občany není jednoduché rozlišit strany, které doopravdy směřují k liberální demokracii, občanským svobodám a právnímu státu, a které směřují k autoritativní demokracii podřízené jednomu vůdci. Učme se to rozlišovat!

Navíc u nás máme řadu stran, u kterých nevím, do jaké míry jde o naivitu nebo zlý úmysl. Nehledě k současným geopolitickým podmínkám, válce Ruska na Ukrajině, usilovaně chtějí mír za každou cenu, odmítají vyzbrojovat naši armádu a odmítají bránit Ukrajinu proti ruské agresi. Co chtějí? Chtějí opět vítat šeříkem ruské tanky v Praze, aby nám jejich politici mohli vládnout pod záštitou ruských tajných služeb jako komunisti po druhé světové válce?