Hatem Berrezouga

Pozoruhodné vyznání myslícího a upřímného muslima mezi blogery iDnes, který mi konečně vysvětlil problém islámu z vnitřního pohledu. Škoda, že nemá odvahu otevřít diskusi, ale nedivím se mu.

Abychom byli v obraze, na co reaguji:

https://berrezouga.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=688326

Přiznám se, že jsem špatný čtenář, že jsem se dosud pořádně nenaučil číst, protože každou větu promítám do svého života, propojuji se svými zkušenostmi a musím se při čtení stále vracet. A tak kdybych se měl donutit přečíst Korán, byl by to pro mne nadlidský úkol.

Proto jsem se zatím spokojil s informacemi z týdeníku Respekt, že Korán má dvě části. Zjevení Mohamedovi v Mekce a v Medině, které se od sebe podstatně liší. Jedno zjevení je prý v duchu lásky a druhé v duchu nenávisti. Většina muslimů prý žije v duchu lásky a jen tři procenta žijí v duchu nenávisti. Jenže muslimů je hodně, asi jedna a půl miliardy, a tři procenta dělají asi padesát milionů! A z nich se údajně rekrutují fanatičtí bojovníci a sebevražední teroristé.

To však byl pohled na islám zvenčí. Cennější je pohled na islám zevnitř, pohled muslima, pohled Hatema Berrezouga, který přináší ve svém článku ze dne 18/11-2018, který je schopen se podívat na islám zasvěceně a s nadhledem.

Podobně jako tomu bývalo s křesťanstvím, tak islám je dodnes předáván rodinnou tradicí. Tak jako to bývalo s křesťanstvím v Evropě, tak i islám není pro muslima vnímán jako náboženství, ale životní styl, způsob života. Muslim se rodí ve své rodině a přijímá její životní styl, její životní vztahy, slavení určitých svátků. Ve škole se učí verše z Koránu, učí se láskyplným mezilidským vztahům, vzájemné pomoci, úctě k rodičům a úctě ke Stvořiteli. Prostě muslim islámem žije, jako Evropané žili křesťanstvím.

Hatem Berrezouga se ze svého jednolitého tuniského islámského prostředí dostal do Evropy a potkával se s křesťanskou kulturou. Začal poznávat, že nejen muslimská víra, ale každá víra žije podle podobných socializačních principů. Uvádí, že u nás dostává opakovaně otázku, zda nebude konvertovat k jiné víře. Hatem Berrezouga odpovídá, že se narodil jako muslim v Tunisku, a že měnit víru je jako měnit národnost. Když se narodíš jako Čech, proč bys chtěl přestat být Čechem a stát se třebas Francouzem?

Hatem Berrezouga, svým příchodem do Evropy, se dostal do sekulárního prostoru umožňujícího člověku svobodný, exaktní vhled i na problematiku víry. Ve svém článku popisuje, co se děje s muslimem vycházejícím z běžného muslimského prostředí, když se rozhodne stát „správným“ muslimem, řečeno po evropsku, když se stane náboženským fundamentalistou.

Doporučuji tuto pasáž článečku Hatema Berrezouga si důkladně přečíst, abychom tento přerod dokázali pochopit. Tuto pasáž bych nedokázal tlumočit bez jisté deformity. Berrezouga se svěřuje se svým osobním zděšením, když si uvědomil, co se s muslimem děje touto fundamentalizací.

Berrezouga si váží evropské kultury a uvědomuje si, že je na vyšším stupni než kultura v muslimských zemích. Váží si toho, že pobyt v Evropě mu umožnil kriticky přistoupit ke své víře. Na svých muslimských kořenech trvá, ale uvědomuje si nutnost revize přístupu ke Koránu. Odmítá konvertovat k jiné víře. Ke křesťanství? Proč?

Křesťanská věrouka i mravouka také stojí před exaktní, kritickou revizí, jejíž počátky a pokusy o ni již trvají několik století. Mezi prvotní širší zveřejnění těchto problémů patřil II.vatikánský koncil a nyní to pokračuje přes papeže Františka, přes některé vážené teology, jako je Tomáš Halík, přes některé biskupy a kněze a přes mnohé věřící.

Tato exaktní a kritická revize věrouky a mravouky umožní skutečný ekumenismus a skutečný dialog mezi různým teologickým pojetím víry, tedy i dialog s islámem a dialog s Hatemem Berrezougem. Dokud nedojde k teologickým revizím, bude moudré setrvat ve víře, ve které jsme vyrůstali.

Souhlasím s Hatemem Berrezougem, že ateismus není žádná výhra. Ale po exaktních teologických revizích bude možný skutečný dialog i mezi teology a ateisty. Zatím je evropský ateismus rizikem pro Evropu, že Bůh Ježíše Krista bude nahrazen Bohem Mohamedovým a evropská kultura nahrazena kulturou muslimskou. To by byl krok zpět.

Vše závisí na evropských křesťanech a na odvaze Církve, zda provede exaktní teologickou revizi své věrouky a mravouky včas. Zatím je větším rizikem pro Evropu nenávistný, militantní postoj pseudokřesťanů a postkřesťanů proti jiným náboženstvím, zejména vůči islámu.

.................................................................................

Doufám, že si mohu dovolit diskusi. Žádám o věcnou diskusi. Předem upozorňuji, že příspěvky urážlivé a příspěvky mimo mísu budou mazány.