Jak přežít dietu: Totálně jsem se přejedl

Už skoro nemám co psát. Dny jsou pořád stejné. Jogurt, tvaroh, tuňák, kuřecí, krůtí a občas telecí maso. Tělo si prakticky zvyklo, už nemám takovou chuť na sladké kafe. 

Tedy ne že by mi kafe s nízkotučným mlékem chutnalo, to ani omylem. Ale sedmý den mám pocit, že se to dá.

K snídani klasika, jogurt s otrubami a rýžový plátek. Neremcám, jím. Člověk si zjevně zvykne na všechno. Dopolední program nabitý, takže jsem neměl moc času přemýšlet nad tím, že bych mohl mít hlad. K obědu dneska luxusní telecí maso, okurka a jogurt. Až na ten jogurt to bylo super. Nesnědl jsem toho moc, asi tak třetinu toho, co obvykle. Stejně jsem měl ale pocit, jako bych se totálně přejedl. Buď se mi scvrknul žaludek, nebo se fakt tělo přepnulo na jiný režim. Normálně jsem měl pocit viny, že tu dietu nedržím normálně.

Odpoledne přijel brácha se ženou a s dětma. Malé děti pod střechou, člověk nemá na jídlo ani chuť. Donutil mě hlad. Bílý jogurt, kuřecí šunka a rýžový plátek. Návštěva nenávštěva. Jako kdyby se moje vlastní tělo přihlásilo o příděl jídla, na které jsem ho za šest dní naučil. Obvykle jsem to dělal tak, že jsem občas měl oběd kolem dvanácté, většinou jsem ale první jídlo měl někdy mezi druhou a čtvrtou odpoledne a večer jsem sežral, na co jsem přišel. Teď jím 4-5x denně a organismus zjevně pobral tenhle rozpis po svém, dožaduje se ho.

Hodinu za bráchou dorazil kamarád Marek. Taky nadváha. Měl jsem si s kým pokecat o tom, proč to vlastně dělám. Celkem fajn jsme si notovali. Aby ne, infarkťáci si obvykle rozumí. Ostatně, známe se s Markem skoro dvacet let. Odvyprávěl jsem mu, co dieta obnáší. Prý to testne taky. Tak upřímnou soustrast teda. Na rozdíl od mojí rodiny věděl, co to jsou otruby. Zvláštní, žádnej cigán neví, co jsou otruby. Ani já to nevěděl. A kolik jsem jich už zežral.

K večeři tuňák, jogurt a rýžový plátek. A zase se dostavil pocit, že jsem toho snědl moc. Normálně jsem se cítil, jako kdybych snědl celou pizzu a zapil ji pivem. Když jsem šel do auta, abych vytáhl další porci tuňáka, našel jsem tam pakl birellů. Ne, ještě úplně zvyklý nejsem. Dostal jsem na ten birell přímo neodolatelnou chuť, stejně jako na bábovku, co Lenka upekla. A na mléko, normální mléko. Nevěřil bych, jak mi bude chybět plnotučné mléko.

Zítra už můžu jablka nebo maliny. Bude to pokrok. Detox mám totiž za sebou. Teď teprve nastane boj o kila.