Jak ne/zneužívat sociální dávky

Během posledních dnů došlo k propojení diskuzí mezi blogem Lenky Kučerové a mým. Zjistil jsem, že problémem, který pálí většinu lidí ve vztahu k romům jsou sociální dávky, kriminalita…. ale bohužel jsem nezjistil nic nového, trošku pozitivnějšího, jako kdyby nic takového nebylo. Mohu snad jen doporučit, aby si zájemci poslechli nějakou romskou muziku, stojí za to J například Gulo Čar, Bengas a nebo momentálně jedoucí Gipsy.cz. Ale protože se mne spousty lidí ptá na můj názor na ona ožehavá témata, pokusím se jej stručně popsat, neboť k tomu mám vzácný prostor, tedy zde.

Upřímně řečeno toho o konkrétních dávkách moc nevím, nikdy jsem je nepotřeboval, protože se živím prací a k tomu občas muzikou. Nevím jaký je rozdíl mezi zeleným formulářem a červeným, jediné co vím, že jsou tam strašné fronty.

Co však vím zcela jistě je to, že systém vyplácení sociálních dávek je u nás tak štědrý, že se vyplácí nepracovat, na jednu stranu, proč by člověk pracoval za řekněme 13 000,- Kč  když dostane 10 500,- Kč od státu že? I když na jednu stranu se musí dotyčným parazitům (a tím myslím parazitům!!) nechat, že orientace v různých dávkách zase není až taková legrace, zvláště pak pokud o tom člověk toho moc neví.  No ale vážně, pokud někdo zneužívá sociální dávky, tak je to také proto, že mu k tomu stát dává prostor, dalo by se snad říct „blbej kdo dává, blbější, kdo nebere“.

Nemakačenka válející se doma v posteli, případně jezdící v drahých autech, ve značkovém oblečení, kouříc Marlboro si potom přijdou na komfort, který si většina pracujících lidí nemůže dovolit, mne z toho nevyjímaje, mám za to že pokud bych přišel na sociálku a chtěl bych nějaké přilepšení, poslali by mne ze schodů takovým fofrem, že bych nestačil dělat kotrmelce a mohl bych jim stokrát vyprávět že jsem rom. Myslím, že by mi ani nepomohlo, kdybych tam přišel s dětmi a mluvil na ně romsky… důležité je si říct proč to tak je? Proč se „nevyplatí“ pracovat? No protože ono je jednodušší přijít k penězům bezpracně, než někde hákovat, chodit domů unavený…

Vyřešil bych to asi takhle: pokud by žadatel o dávky byl delší dobu bez práce, neměl by zájem si práci hledat, spolupracovat s úřadem práce, podmínil bych vydávání peněz prací. Dva, tři dny v týdnu pracovat pro město, bez nároku na mzdu..  Tak říkajíc si dávky odpracovat. Je spousty práce všude kolem nás, pro kterou není nutné mít odbornou kvalifikaci. Uklízet město, pro zdatnější přidávat zedníkům, spousty nemocnic potřebuje opravit, domovy důchodců, dětské domovy, parky…. lidé, kteří jsou bez práce by nepřišli o pracovní návyky, města by měla z těchto parazitů užitek. Většina parazitů by si rozmyslela, jestli „pracovat“ pro město za sociální dávky, nebo dělat stejnou práci za o něco větší peníze, ale jako normální zaměstnání. Sice by se hledaly důvody, proč nepracovat, ale pokud by se na tom trvalo, mělo by to časem účinek.  

Ono se dá pochopit, že se člověk ocitne v situaci, kdy mu nezbývá, než dojít na sociálku a dávky si vyřídit. Podporu v nezaměstnanosti beru jako samozřejmost, tedy pokud si člověk odpracoval stanovenou dobu.  Chápu to zvlášť v případech, kdy v okolí práce prostě není a není možnost se jinak uživit. Ale co už nechápu, jsou lidi, co prostě sedí na zadku s nataženou rukou a ve finále si ještě stěžují, že dostávají málo. Mám za to, že pokud by se pracovní terapie zavedla, tak by je to donutilo zvednou zadek a něco dělat, něco jako „ chceš peníze? tak makej“.  Pokud by platila podobná nařízení v praxi a na všechny, nemohl by nikdo říkat, že určitá skupina lidí parazituje, protože by na tom byli všichni stejně, až na státní kasu.

Omlouvám se všem lidem, co berou dávky oprávněně, sám nevím, jak bych rozděloval ty, kteří pracovat chtějí a nemohou a ty co pracovat nechtějí. To už je diskuze pro sociální pracovníky v daném okresu, kteří o situaci vědí jistě víc než moje maličkost, jenom vím, že pokud se tento problém nezačne řešit, bude ještě hůř.