Proč by se Rusové (ne)měli podílet na dostavbě Dukovan

Běžný zákazník poptávající zboží se při koupi obvykle zajímá o to, jaký je poměr mezi jeho užitnou hodnotou a cenou.

Jaderná elektrárna ovšem není zahradní sekačka a stát není obyčejný zákazník a tak je jasné, že do výběru zhotovitele nového bloku jaderné elektrárny v Dukovanech bude promlouvat i politika. O tom, zda je to dobře, nebo špatně se již dnes vedou sáhodlouhé diskuse, ovšem mě, jako obyčejného občana, zajímá především to, aby nový blok JE byl postaven v kvalitě a bezpečnostních standardech odpovídajícím první polovině našeho století a v termínu, který umožní plynulý přechod naší energetiky od fosilních paliv k jádru a obnovitelným zdrojům energie. Nebylo by také od věci, aby byla garantovaná vy soutěžená cena a aby byly smluvně ošetřeny případné finanční sankce za případné překročení termínu dokončení stavby.

Jak nedávno navrhla tzv. uhelná komise, tak k ukončení spalování uhlí u nás by mělo dojít v roce 2038 a k postavení nového zdroje, či zdrojů, který výpadek výroby elektřiny z fosilních paliv nahradí, tedy nezbývá již mnoho času. Na rozvoji jaderné energetiky se u nás shoduje většina politiků a tito mají i podporu většiny občanů a nasnadě je tedy otázka, proč projekt dostavby JE Dukovany stále stagnuje. Dlouhou dobu se řešilo financování stavby a především pak to, kdo ponese náklady případné ztrátovosti výroby elektřiny z tohoto zdroje. Poslední zprávy hovoří o tom, že stavbu bude plně financovat stát a polostátní ČEZ tedy nebude muset do rizikového projektu investovat, což jistě potěší nestátní akcionáře této firmy. Dá se jen doufat, že tito pak nebudou participovat na případných ziscích, který nový blog vytvoří. Pokud jde o případnou ztrátovost výroby elektřiny z tohoto zdroje, tak zde by byla situace jasná. Stavbu elektrárny bude financovat stát, elektrárna by tedy měla státu patřit a stát by měl nést také případné ztráty, pokud vyrobená elektřina bude dražší než ta na trhu. Bohužel je v tomto případě pravděpodobné, že stát by část ztrát přenesl i na nás, odběratele elektřiny.

Kromě finanční stránky projektu je zde ovšem i jeho další brzda a tou je politická pře o tom, zda je vhodné svěřit dostavbu Dukovan i firmám z Ruska, či Číny, kde nefunguje demokracie západního střihu, což by údajně mohlo vést v budoucnu k tomu, že by se nás vlády uvedených zemí mohly snažit v budoucnosti vydírat. Ano, jsou to velmoci, které si, v rámci zahraniční politiky, prosazují zejména své zájmy a to všemi prostředky. Toto je ovšem politika všech velmocí nevyjímaje USA, které mají v tendru o dostavbě Dukovan také své želízko v ohni – firmu Westinghouse. Kdo by chtěl argumentovat tím, že Spojené státy by nátlak na své spojence nepoužily, tak tomu lze připomenout např. kauzu výstavby plynovodu Nord stream, kdy Američané brzdí dokončení výstavby výše zmíněného plynovodu údajně z důvodu ohrožení energetické bezpečnosti evropských spojenců USA, ale ve skutečnosti jde o to, aby Spojené státy mohly prodávat do Evropy svůj drahý, neekologicky těžený a neekologicky přepravovaný břidlicový plyn.

Vraťme se však k nám. Dlouhá desetiletí u nás bezproblémově fungují dvě ruské jaderné elektrárny, do kterých nám Rusové dodávají palivové tyče. I dnes dovážíme většinu plynu a ropy z Ruska a není zde vidět, že by nás Rusové, skrze tyto dodávky, nějak vydírali.  Samozřejmě, že jistá diverzifikace zdrojů je na místě, ale proč diskriminovat našeho dlouholetého obchodního partnera, který své závazky víceméně plní. Chápu, že Číňané nemají, zejména díky svým obchodním praktikám, u nás nejlepší jméno a nedůvěra v jejich „solidnost“ by mohla být důvodem k jejich vyřazení z tendru, ale u Rusů nevidím zásadní důvod, proč by tomu mělo tak být, zvláště, kdyby stavbu provedli v konsorciu s další firmou z uvažované pětky. Podle vyjádření Dany Drábové ve čtvrtečním Právu mohou dobrý projekt nabídnout všichni zájemci a je jen na politicích, zda některého zájemce o dostavbu Dukovan vyřadí, či ne. Vláda by při svém rozhodování neměla podléhat nátlaku ať z východu, či západu, mediálním manipulacím, emocionálním výkřikům zastánců té, či oné strany, nebo lobbistů, ale měla by nastavit tender tak, aby jeho výsledky přinesly nejlepší možné řešení pro naši republiku.

Zdroj: Právo 28. 1. 2021