Před-důchodci z kaváren do dopravních podniků a továren

Tak nějak by se dalo parafrázovat heslo z padesátých let v kontextu středečního blogu pana Zieglera a některých diskusních příspěvků přidaných pod něj.

Zatímco ovšem v původním provedení byli údajní nemakačenkové posíláni pracovat do dolů a fabrik, tak dnes pan Ziegler a na jeho vlnu naladění diskutující volají po tom, aby si nezaměstnaní kategorie 50+ hledali práci v oblasti doručování balíků, v MHD, v supermarketech, v sociálních službách a pan Dvořák by dokonce vzal za vděk, aby se tito postavili ke stojům, jak bylo hlásáno v oněch padesátých letech. Je ovšem zajímavé, že si pan Ziegler a někteří další „znalci“ našeho pracovního trhu v prvé řadě nepoložili otázku, proč je mezi dlouhodobě nezaměstnanými, v této věkové kategorii, tolik „klientů“ úřadů, kteří se na pracovním trhu nemohou jaksi uplatnit. Pan Dvořák přišel s hypotézou, že to bude tím, že většinou mají obě ruce levé a další diskutující se pak domnívají, že se jim prostě dělat nechce. Pravda, oba názory mohou mít z části reálný základ, ale můžeme si dovolit jen tak paušalizovat?

Je všeobecně známo, že se zvyšujícím se věkem ubývá lidem sil a přibývá zdravotních potíží, které lze léčbou částečně mírnit, ale většinou ne úplně odstranit. Dám příklad. Např. takoví soustružníci trpí často zánětem žil v nohou, což lze léčit, ale nemoc se vrací a tito lidé tráví značnou část roku na nemocenské, což se zaměstnavatelům, kteří dnes žádají především výkon, jistě nezamlouvá a pokud se najde mladší, schopná náhrada tak není co řešit. Podobně i každá jiná profese sebou nese i svá specifická zdravotní rizika, např. u panem Zieglerem zmiňovaných řidičů jsou časté problémy s páteří, což znamená, že ani tato práce není pro každého. Můžeme si sice pomyslet, že když to nejde tady, tak ať to zkusí jinde, ale problém je v tom, že v tomto věku se bohužel nemoci často začínají kumulovat a tak adept o zaměstnání z kategorie 50+ může mít kromě nemoci páteře také např. cukrovku, slabý zrak, trombózu atd. a je tedy zřejmé, že práce v třísměnném provozu, práce při které musíte dlouho stát, či naopak sedět, fyzická práce atd. nemusí být pro mnohé myslitelná. Paní Šporková v diskusi napsala, že tito lidé by měli mít invalidní důchod. Měli, ale jak z praxe víme, tak bohužel nemají.

Pan Ziegler má pravdu v tom, že práce zatím je a že se najde i nějaká pro nezaměstnané padesátníky. Ovšem obviňovat levičáky z toho, že vidí problém tam, kde ho on nevidí je značně zavádějící a páchnoucí pravicovým populismem. Pan Ziegler zde šermuje volnými pracovními místy a naváží se do levice, že se o nezaměstnané z kategorie 50+ příliš stará, ale nemá tato proč se starat? Lékařská věda jde sice stále kupředu, ale pilulku mládí tu zatím nemáme a tak se zatím musíme smířit s tím, že lidé stárnou a někteří jsou rádi, že to se svým podlomeným zdravím vůbec nějak doklepají do důchodu. Nemohu souhlasit s názorem, který z blogu pana Zieglera vyplývá, totiž že všichni nezaměstnaní kategorie 50+ patří vlastně mezi nepřizpůsobivé „vyžírky“, kteří mají zájem jen o dávky a hledaní práce je jim šum a fuk. Naopak se domnívám, že tito lidé si péči a pomoc státu zaslouží, ať se to panu Zieglerovi a jemu podobným líbí či ne.

Zdroj: https://ziegler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=760747