Facebook aneb jak se rodí přátelství

Je to fenomén dnešní doby- sociální sítě. Možnosti ,,setkávání“ a ,,poznávání“ lidí se rozšiřují. Vlastně se už ani nemusíme scházet. Vše o sobě napíšeme na internet, přidáme obrázky z dovolené, přestavby bytu, svatby atd. a všichni hned vidí, jak se nám žije. Napíšeme si, s kým ,,jsme ve vztahu“ a můžeme průběžně informovat, jakou máme náladu a co zrovna děláme. Zrovna dnes jsem seděla v čekárně u doktora a nemohl mi ujít rozhovor dvou paní, sedících naproti mně. Když se loučily, řekla jedna té druhé: ,,Tak snad se ještě někdy uvidíme.“ A druhá na to: ,,Snad. Já se podívám na ten facebook, jo?“ ,,Jo, a dej si mně do přátel!“

S tím se rozešly…Vypadaly jako dvě kamarádky, co se náhodou potkaly po dlouhé době. A jak je to jednoduché- napíšeme si, přidáme si se navzájem do přátel a budeme udržovat kontakt.

Chápu, že jde v podstatě o novou a vylepšenou verzi pošty. Dříve bylo hitem dopisování. Dnes jde vše rychleji a moderněji. Tak proč mi na tom jen něco nesedí?

Já sama na facebooku nejsem a mnoha lidmi jsem proto považována za exota a společenský úkaz. Nějak se mi asi nelíbí představa, že najednou budu mít desítky přátel mých přátel, které jsem v životě neviděla a kteří o mně budou mít přehled, stejně jako já o nich…ale já o to nějak nestojím. Pro dokreslení: Bydlíme s přítelem na samotě, v chaloupce u lesa. Nemít auto, nekoupím ani rohlíky. Když cítím potřebu společenského kontaktu, zavolám někomu z mých skutečných přátel a sejdeme se na kávu. Někdy si tak trochu připadám, jako by mi ujel vlak nebo co, v porovnání s mými bývalými spolužáky a spolužačkami, kteří čili přes sociální sítě komunikují.

Jen se pořád ptám, kde je ta pravá hodnota přátelství? Kde je  ten skutečný kontakt? Jak se časem lidé budou učit navzájem spolu vyjít, když přes internet je to tak prosté- nechci řešit konflikt, tak prostě neodpovím nebo dotyčného jednoduše vyřadím ze seznamu ,,přátel“. Tečka. Vyřešeno.

,,Jak jsi se měla na dovolené?“

,,Supr, koukni na facebook, lol.“

Nebo: ,,Co děti, rostou?

,,Jojo, mrkni na foto.“

Je mi z toho nějak smutno. Království za přátele z masa a kostí.