Co nevíte o České televizi aneb Tajnosti rekvizitárny (1. pokračování)
Kromě studií na Kavčích horách se taky točilo v Besedě a na Burze. Na Jezerce se později zbudovalo malé studio, kde se točily diskusní pořady. Beseda a Jezerka byly celkem malé, proto jsem je vyfasovala. Beseda měla sídlo v Jungmannově ulici a bylo to tudíž pracoviště zcela odloučené. Mělo to své nesporné výhody. Vedení daleko, ve studiu pracovali samí bezva lidi a já tam chodila ráda. Mělo to ovšem i nevýhody. Musela jsem s sebou nosit štětce, pistoli a případné jiné pomůcky. Kulisy jsem měla vytahané do průjezdu, kde byl průvan a v zimě pekelná zima. Točily se tam pravidelné pořady jako například Azimut, Vlaštovka a tak. Azimut mě štval. Musela jsem pokaždé na podlahu ve studiu namalovat překvapivě azimut.
Burza byla větší. Tam jsem nepracovala naštěstí tak často. Byla tam ovšem taky fajn parta lidí a taky legendární bufet zvaný kufr. Vlašák, párky, sekaná a kafe s lógrem, to byla naše dennodenní strava.
Jezerka, to bylo jiná liga. Výkladní skříň televize. Samotný soudruh Zelenka ji měl v oblibě! Když jsem vyfasovala poprvé pořad na Jezerce, netušila jsem, do čeho jdu. Ani posádka studia to netušila. Už si nevybavuju, co jsem to tam tvořila za umění, ale vím, že jsem to pak musela sfouknout pistolí, aby to mělo ten správnej punc. Kulisy byly postavené ve studiu kolem dokola. Vzala jsem to poctivě.
„Kterej kretén?“ ozval se řev. Kameramani přišli ke svým strojům a hle – kamery měly taky patinu…když ovšem zjistili, že tím kreténem jsem já, tak se trochu zklidnili. Omlouvala jsem se, ale stejně se natáčení zpozdilo. Příště jsem měla kulisy před studiem, bohužel ne v průchodu, jelikož tam žádný nebyl, ale přímo venku. Těžkej život malířky pozadí…
Starší čtenáři si určitě pamatují pořad Šest ran do klobouku. Tak ten byl taky můj. Architekt Dáňa miloval pruhy. Kulisy byly pruhované a stejně tak i celá podlaha studia. A ty pruhy jsem malovala já. Pokaždé. Po natáčení je totiž stavba přetřela univerzální šedou a já pokaždé musela malovat ty zatracené pruhy znovu. Teprve když jsem upozornila, že mi to už moc nejde, jelikož jsem v pátém měsíci, zbavila jsem se pruhů, azimutů a jiných ptákovin a zase se vrátila do svého kutlochu nad malírnou.
Do terénu jsem byla vyslaná jen párkrát. Nenatáčelo se totiž jen ve studiu, ale taky v exteriéru. Bylo vedro a já jela stopem za štábem na natáčení někam do oblasti, kde žili Psohlavci. Někam do chodské vsi. Tam se točila pravá chodská svatba. Jela jsem později, protože stavba musela nejdřív upravit prostor, který jsem já měla pomalovat. Stopla jsem si takovýho malýho Choda, který vedl divný řeči a zkoušel to na mě. Naštěstí víc mluvil, než konal a já si oddechla, když mě vysypal přímo na místě natáčení. Uprostřed vsi stála hospoda, cíl mojí cesty. Vevnitř sedělo pár zcela zmožených chlapíků od stavby. Měli za sebou náročný večer a noc. Tu hospodu jsem měla pomalovat komplet jako za starého Koziny. Samý lidový ornament kam oko spočine. Taky nábytek, co tam dodali rekvizitáři, a futra kolem dveří. Naštěstí jsem nezanedbala přípravu a měla připravené šablony a taky obrázky od architekta.
První problém se vyskytl brzo po mém příjezdu.
„Kam tady chodíte na záchod?“ zeptala jsem se Jirky, malíře od stavby, co mi tu hospodu celou vybílil, když jsem zjistila, že dveře označené dvěma nulami jsou zamčené
„Na dvůr k ořechu.“
„A proč jsou ty dveře zamčený?“
„Hospodskej je zamkl,“ pokrčil Jirka rameny, „taky nám zaslepil všechny zásuvky, abysme mu nebrali proud.“
Vydala jsem se hledat hospodského. Dalo dost práce za použití zvýšeného hlasu a pádných argumentů z něj dostat klíč. Chodové jsou…šetrní jsou.
Za dva dny byla hospoda jak má být. Začalo se natáčet. Tehdy jsem pochopila, že jako malířka pozadí se nikdy nezačlením do štábního kolektivu. Když jsem já pracovala, všichni byli někde u vody. Když jsem skončila, nastoupili herci a štáb a točilo se. Na place měl každý, kdo něco znamenal, krásnou asistentku, jen já měla ušmudlanej plášť a mohla si dát tak akorát pivo s klukama od stavby. To by mi nevadilo, jen mi bylo líto, že jsme se tam nadřeli a vlastně si toho nikdo ani nevšiml.
Odjížděla jsem tentokrát pro jistotu vlakem. Později jsem se dozvěděla, že hospodský byl z vymalované hospody nadšený, a přestože měl ve smlouvě, že musí být uvedená do původního stavu, nechal si tam ty moje malůvky.
pokračování příště
předchozí článek zde: https://zuzanazajicova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=689282
Zuzana Zajícová
O (ne)opalování
No jo, je to za chvíli tady. Léto. Narodila jsem se jako blondýna. To znamená jediné; sluníčko je můj nepřítel! K zlatým kudrnám jsem totiž dostala do vínku bílou mírně nazelenalou pleť. Kdo je blond, ví, o čem mluvím.
Zuzana Zajícová
Jak jsem způsobila mezinárodní ostudu
Nedá se nic dělat, je to tak. Způsobila jsem mezinárodní ostudu a zapříčinila totální neúspěch našeho kulturního vyslance v senzačním a jedinečném velkopořadu Eurovision Song Contest 2009...
Zuzana Zajícová
Jsem žádaná a žádoucí (malé vědecké pojednání)
Je o mě přímo boj. Nevěříte? Podám nyní důkaz a podrobně zpracovanou analýzu. Sběr materiálu je starý tři dny a já se tímto omlouvám, že jsem předchozí cenné materiály průběžně mazala.
Zuzana Zajícová
Ty neumíš hrát šachy??
V divadle se pohybuji veskrze mezi mladými, a jsem tomu ráda. Někdy si dělají z nebohé stařenky srandu, případně nechápou, že neumím hrát šachy.
Zuzana Zajícová
Já i vy máme štěstí
Vzpomínáte si na žebračky, držící v náručí zcela apatické miminko? Vyrojily se hned po revoluci 1989 a vydržely na pražských ulicích pár let.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Orlům volavým hrozí vyhynutí, kvůli válce na Ukrajině změnili migrační trasy
Orli změnili své migrační trasy vedoucí přes Ukrajinu tak, aby se vyhnuli oblastem bojů. Některá...
V Trumpově videu se objevuje odkaz na německou říší, všimla si média
Na profilu amerického exprezidenta Donalda Trumpa na jeho sociální síti Truth Social se objevilo...
Vláda bude jednat o návrhu na vznik nových sousedských dětských skupin
Návrh ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky z KDU-ČSL, který počítá se zřizováním...
Poslanci budou rozhodovat o zkrácení doby oddlužení z pěti let na tři roky
Sněmovna bude schvalovat zkrácení doby oddlužení z nynějších pěti let na tři roky pro všechny...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 432
- Celková karma 29,75
- Průměrná čtenost 1232x
...že je Hodně mužských, málo chlapů (1. knížka), vím moc dobře. Jaké jsou Nezbytné pomůcky zralé ženy (2. knížka), taky vím, stejně tak vím, jak umí být Drsný život zralé ženy (3. knížka), ale pořád ještě Tančím u tyče (4. knížka) a můj život mi právě zpestřil Lotr (5. knížka)
Píšu i zde:
Profil uživatele | i60.cz