Sovětský svaz nás hospodářsky ruinoval

Východoevropské státy prodělávaly na komunistickém Rusku a nikoliv opačně. Sovětská armáda nám způsobila značné ekologické škody. V Polsku pak Sověti kradli černé uhlí za zlomek světových cen.

Předseda dolní komory ruského parlamentu – Státní dumy Vjačeslav Volodin vytkl bývalým sovětským satelitům nevděčnost, že prý tehdejší SSSR na nás doplácel a my si žili dobře na jeho úkor. Není to poprvé, pan Volodin není vůbec originální a pouze opakuje nesmysly po sovětské propagandě. Bylo to v roce 1980, kdy v Polsku vznikla Solidarita a sovětský komunistický deník Pravda zveřejnil tzv. „otevřený dopis dělníků ze SSSR“ polským pracujícím. V něm se Polákům vytýkaly antisocialismus a nezávislé odbory s tím, že sovětští lidé si mnohé odepřeli, aby se Poláci mohli mít dobře a oni jsou za to tak nevděčni. Obyvatelé Sovětského svazu byli dlouhodobě infikováni rudou propagandou, podle které se ostatní socialistické státy měly dobře na jejich úkor. To byla samozřejmě jedna z velkých sovětských lží. Lidé v Československu a Polsku se měli lépe než v sovětském impériu z toho důvodu, že socialismus mající silně devastující na ekonomiky zemí, které ovládl, u nich naštěstí trval kratší dobu a navíc oba zmíněné státy byly i historicky hospodářsky výkonnější než carské Rusko a jeho následovník Sovětský svaz. Takže si nyní ukážeme na faktech Volodinovy lži.

Významný prvorepublikový politik a ministr financí v londýnské exilové vládě Ladislav Feierabend napsal v třetím díle své knihy Politické vzpomínky o tom, jak se Sověti chovali v roce 1945 v Československu. „Rusové si nic nepřivezli sebou a žijí ze země. Vybíjejí dobytek, hlavně dojnice, a hromadně porážejí prasata. Kdyby to tak šlo delší dobu, nebude ani maso, ani mléko, ani hnůj.“

Sovětský svaz také podle článku na iDNES.cz získal pomoci nevýhodné obchodní smlouvy právo na veškerý náš vytěžený uran. Bohužel ji podepsal už v listopadu 1945 ministr zahraničního obchodu národní socialista Hubert Ripka se svým sovětským protějškem. Československý stát se v ní totiž zavazoval i k dodávkám všech budoucích zásob, které ani nebyly všechny známy. Do šedesátých let minulého století nám SSSR platil za uran pevné ceny, ovšem později jeho výrobní cena převyšovala tu kupní a Československo tak na těžbu doplácelo ze svých peněz. V letech 1965 až 1990 nás to stálo přes 38 miliard korun!

Sovětská armáda využívala na území České republiky 73 lokalit. Průzkumy ukázaly, že na zhruba 60 z nich zanechala významné ekologické škody. Jen do roku 2010 stála jejich sanace jeden a půl miliardy korun! Náklady by měla hradit Ruská federace jako nástupnický stát po SSSR, ovšem to se neděje.

Podobně trpělo pod komunistickou nadvládou I Polsko. Sověti v něm masívně rabovali, olupovali místní lidi, vybíjeli hospodářská zvířata, odváželi ze země zařízení továren a drancovali i po válce jeho přírodní zdroje. Tato válkou těžce zničena země musela dodávat sovětskému Rusku v letech 1946 – 1950 třináct milionů tun uhlí ročně za cenu jednoho dolarů a třiceti centů za tunu, což byla šestina světové ceny!

Václav Růžek v diskusi pod blogem Tomáše Flašky na stejné téma uvedl: „Rusko je první stát na světě, kde se podařilo zvítězit buranům, zločincům a lůze. Stačilo být loajální a kdejaký sadista či šílenec dostal volné pole k seberealizaci. V průběhu několika generací tehdejší sovětský režim zlikvidoval nejen inteligenci, ale také lidi s přirozenou autoritou a lidi samostatně myslící. Rusko nemůžeme porovnávat s žádnou jinou zemí. Má naprosto unikátní historickou zkušenost. Dnešní ruský národ, to jsou jen potomci vrahů a nebo jejich obětí a je to znát...“ Ano, jsou to silná a příkrá slova, ale v mnohém pravdivá. Sám Stalin býval za carské éry bankovním lupičem.

Ladislav Feierabend emigroval po únoru 1948 na Západ ve zmíněné knize o ekonomickém vývoji po komunistické puči napsal: „Hospodářská pětiletka kladla důraz na těžký průmysl a na výrobu kapitálových statků, což bylo na újmu lehkého a spotřebního průmyslu, který byl páteří hospodářského života první republiky… Odborníci byly nahrazeni lidmi s politickou legitimací, která dávala moc a rozum. Vše bylo organizováno tak, aby nekomunistická většina musela za drahé ceny zaplatit v podobě špatných výrobků a služeb. Dělníci zatím věřili frázi: Budete pány podniků a ještě netušili, že se místo svobodnými lidmi stanou otroky státního aparátu… Skoro jsem plakal, když jsem si jako národohospodář uvědomoval, jak bohatá mohla být republika, a jak vysokou životní úroveň mohl v ní mít každý, kdo chtěl pracovat.“ A to, že se tak nestalo, je rovněž vina Sovětů a socialismu.

Současná Ruská federace prý není komunistickým Sovětským svazem. Jenomže vystoupení pana Volodina dokazuje, že mnozí Rusové jsou silně nasáklí socialistickou propagandou. Je na pováženou, že takové lži hlásá předseda hlavní ruské parlamentní komory, čelní představitel země a člověk blízký prezidentu Vladimíru Putinovi.

Nepřekvapuje mě ani, že jistí údajní vlastenci hlavně z řad SPD k této nehoráznosti mlčí. Tomio Okamura totiž není žádným českým vlastencem, ale věrným poskokem putinovského Ruska oddaně plnícího vůli Kremlu.

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/rusko-sklad-vrbetice-kritika-sssr-sovetsky-svaz-ceskoslovensko-socialismus-ukrajina-pobalti-predseda.A210601_161949_zahranicni_dtt

https://www.idnes.cz/praha/zpravy/tajna-smlouva-s-sssr-uran.A151123_2207175_praha-zpravy_nub

https://flaska.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=771563

https://www.mzp.cz/cz/zateze_sovetska_armada