Putin a jeho stoupenci se chovají jak náckové

Hodně důkazů potvrzuje, že Rusové po vzoru hitlerovského Německa vyhrožují násilím a terorem pobaltským republikám, jejich terčem je hlavně Lotyšsko. Jedná se o stejný scénář, jaký použili nacisté v našich pohraničních Sudetech.

Bývalý soudruh KGB Vladimír Putin se evidentně zhlédl v německém vůdci Adolfu Hitlerovi. Jejich postup je stejný jako přes kopírák. Oba dva zneužívají národnostní menšiny vůči místním vládám. Nejdříve následují jakoby starost a obavy, pak lživé obviňování z jejich útlaku, později vyvolání nepokojů a nakonec přímá agrese. K té v našem případě nedošlo jenom proto, že Československo tehdy na podzim roku 1938 přijalo potupnou Mnichovskou dohodu, která mu nařizovala odstoupení pohraničních oblastí s více než padesátiprocentním podílem německého obyvatelstva.

Slovní útoky nacistů brzy přerostly v provokace vůči Československu. I tady Rusové své německé vzory pilně následují a v nedávné době se dopustili několika drzých vyzývavostí vůči pobaltským republikám. Mezi ně patří únos estonského policisty Estona Kohvera z estonského území a nezákonné zadržení litevské rybářské lodi Juros Vilkas (Mořský vlk) v mezinárodních vodách ruskou pohraniční stráží. To jsou ovšem jen dva příklady zločineckých praktik Moskvy a hrubého porušení mezinárodního práva.

V nové éře získaly Litva, Lotyšsko a Estonsko nezávislost v roce 1918 po skončení I. světové války stejně jako Československo. O tu však přišly další ruskou okupací tentokrát v barvách Sovětského svazu v roce 1940.

Němci v říši vykřikovali, že jejich soukmenovci jsou utiskování v Sudetech brutálními Čechy. Jistě národnostní politika předválečné první republiky vůči třímilionové německé menšině nebyla dokonalá, ale v Evropě patřila k tomu lepšímu. A je pravdou, že některá zaměstnání (ve státní správě) Němci dělat nesměli. Nicméně řev z Berlína o jejich útlaku byl dílem goebbelsovské propagandy.

Současní kremelští vládci se opět ukazují jako pilní žáci nacistického ministerstva propagandy a rovněž cosi vykřikují o útisku svých krajanů v Pobaltí. Pravdou však je, že Rusové tam mají standardní menšinová práva obvyklá i v jiných zemích. Existují zde ruské školy, ruské kulturní instituce a rusky se tady mluví zcela svobodně. Všude, kde žije ruská menšina, jsou k dostání noviny a časopisy v ruštině. Rusky vysílají i místní televize a rádia. Ruské politické strany a hnutí zcela svobodně kandidují v pobaltských zemích do parlamentů i obecních zastupitelstev.

Důležitým argumentem Čechů proti německé propagandě se stal fakt, že v čs. vládách v meziválečné éře byli i němečtí ministři. A Lotyši mohou rovněž právem namítnout, jaký je to u nás útlak ruské menšiny, když primátorem hlavního města Rigy je etnický Rus Nil Ušakov. Ruské starosty ovšem mají i další města a obce v Litvě, Lotyšsku a Estonsku. Těžko tedy může být utiskovaná národnostní menšina, která je ve vládě nebo jejíž představitelé zastávají posty starostů a primátorů.

Čili Putin a jeho nohsledi se evidentně chovají jako nacisté před II. světovou válkou.  

Nicméně jeden rozdíl ve prospěch Pobaltí naštěstí existuje. Zatímco nás spojenci v neblahém osmatřicátém lidově řečeno hodili přes palubu, NATO už dalo jasně a důrazně najevo, že Litvu, Lotyšsko a Estonsko bude v případě agrese bránit a to je dobře. Mnichovanství se nesmí opakovat!

Sovětský komunistický režim v Pobaltí v ruské režii v letech 1940 – 41 a znovu od roku 1944 zhruba do Stalinovy smrti v roce 1953 byl minimálně stejně zločinný jako nacistická nadvláda nad českými zeměmi. Češi, kteří problém s německou menšinou vyřešili odsunem, nemají morální právo radit Pobaltí, jak má zacházet s tamními Rusy. Kdyby nějaký místní Beneš prohlásil, že ruský problém je třeba vylikvidovat, nedalo by se nic namítnout. Estonci, Lotyši a Litevci se tedy ke svým Rusům, zachovali ještě velkoryse, když je nevyhnali z jejich domovů a nesebrali jim majetky.