Mezi 21. srpnem a 15. březnem je kvůli ruské aroganci velký rozdíl

Jistě, 72 let po skončení II. světové války už bychom se neměli pořád zabývat německou vinou. Někteří rusofilové namítnou, že i od okupace v srpnu uplynulo už téměř padesát let, ale velký rozdíl tu je.

Ano, německá okupace 15. března 1939 byla pro náš národ daleko horší než ta pozdější ruská. Nicméně společné měly to, že k nám bez souhlasu našich představitelů a proti vůli drtivé většiny národa vtrhla cizí vojska, která nás zabrala a vraždila české lidi. To, že jich nacisté pozabíjeli víc, nic nemění na tom, že v obou případech spáchali okupanti těžký zločin. Ono i méněnásobný vrah zůstává vrahem.

Ovšem nevím nic o tom, že by v Německu tamní státní televize natáčela dokumenty typu, že obsazení českých zemí v devětatřicátém roce bylo správné, protože se tím zabránilo destabilizaci středoevropského regionu. Já si naopak pamatuji, že při jedné mých návštěv u tohoto našeho největšího souseda jsem v tamní ZDF viděl dokumentární film o vypálení Lidic s tím, že taková hrůza se už nesmí v budoucnosti nikdy opakovat.

Putinovské Rusko je nebezpečné tím, že se snaží bagatelizovat komunistické zločiny a například ruší muzea gulagů. Takže nemůže překvapit fakt, že tamní státní televize Rossija 1 odvysílala dílko, které jako by vypadlo z dílny nacistického ministra propagandy Josepha Goebbelse. Podle něho nás prý chtělo obsadit NATO a opozice v K 231, což prý byli odsouzení fašisté, kolaboranti a zrádci, chystala státní převrat.  A také jsme prý po Rusech stříleli v Praze u Národního muzea z kulometů. To je bohužel rovněž nesmysl, ale říkám si škoda, nějakou tu dávku dostat mohli.

V každém případě se ze strany současné kremelské říše jedná o relativizaci zla. Proto je na ni třeba si dávat pozor a neblahé výročí 21. srpna 1968 připomínat.