Pomatený Beneš chtěl válčit spolu s Hitlerem proti Habsburkům

To snad mohl hlásat jenom šílenec, napadá mne při sloganu raději Hitler ve Vídni, nežli Otto v Hofburgu. Tuto neskutečnou stupiditu razil v třicátých letech minulého století československý ministr zahraničních věcí Edvard Beneš.

Tato tragická postava bránila návratu Habsburků do Rakouska ve spolupráci s nacistickým Německem. Jedná se o málo známou, ale velmi smutnou kapitolu českých respektive československých dějin. Přibližuje ji ve svém komentáři pro Lidové noviny Roman Joch. Po roce 1930 začal tehdejší konzervativní rakouský kancléř Engelbert Dollfuss uvažovat o možném nastolení Otty Habsburského jako rakouského panovníka s titulem arcivévody rakouského, který ostatně Habsburkové užívali po staletí.

Tehdejší československý ministr zahraničí však tajně jednal s tehdejším německým kancléřem o společném zásahu v Rakousku, aby této restauraci zabránili. Ministr zahraničí se jmenoval Edvard Beneš a kancléř Adolf Hitler! Jejich záměr později zveřejnil československý velvyslanec v Paříži Štefan Osuský. Ano! Beneš ve své slepotě a omezenosti vyjednával s vůdcem nacistů Adolfem Hitlerem o možnosti společného čs.-německého vojenského zásahu proti Rakousku, které připouštělo obnovení monarchie. Budoucí československý prezident byl ochoten poslat na Vídeň československé vojáky společně s německým Wehrmachtem. To nevymyslíš!

Rakouští konzervativní křesťanskosociální představitelé se však o hrozící zahraniční intervence dozvěděli, zalekli se jí, a tak se Habsburk na trůn nevrátil. Tohle se Benešovi fakt nepovedlo a Adolf Hitler se musel ohromně bavit, když ho Čechoslováci požádali o společný zásah proti obnově monarchie v malém Rakousku. „Áda“ se musel smát, až se za břicho popadal, jak mu ti hloupí Češi chtějí jít na ruku. Dovedu si představit, že nadšeně s potenciální ozbrojenou akcí souhlasil. Zbavil se tak snadno nebezpečného soupeře a to navíc s pomocí druhého soka, který evidentně nepochopil, že bude další na řadě. Beneš toho zkazil hodně, ale tohle byl snad jeho nejhorší kousek, který ve svém životě předvedl, protože Otto by jako rakouský vládce Československo nijak neohrožoval. Takže Benešova až patologická nenávist vůči němu byla iracionální a nepochopitelná.

Navíc Otto byl zapřisáhlým antinacistou. To potvrdil už dříve i kníže Karel Schwarzenberg při vzpomínce na zesnulého Ottu Habsburského pro Lidové noviny, když uvedl, že Otto okamžitě rozpoznal nebezpečí, které představuje Adolfa Hitler pro lidstvo, a razantně proti němu vystupoval. Dokonce vyzýval středoevropské státy k vytvoření protinacistické koalice.

Ještě před anšlusem Rakouska v únoru 1938 napsal tehdy šestadvacetiletý Habsburk Dollfussovu nástupci Kurtu Schuschniggovi dopis, ve kterém ho vyzval, aby mu předal úřad kancléře, zakázal nacistickou stranu a mobilizoval armádu k obraně proti Německu. Tomu samozřejmě Hitler neodpustil a tak hned po obsazení Rakouska vydal na Ottu zatykač pro vlastizradu a habsburský majetek byl na osobní Hitlerův příkaz vyvlastněn. Otto pak po celou druhou světovou válku v zahraničí aktivně vystupoval proti nacismu. Je tedy jasné, že v případě jeho vlády by to s obsazením našich jižních sousedů neměli němečtí nacisté zase tak snadné. Beneš tak svoji hloupostí přispěl rovněž svým dílem k obsazení Rakouska Německem.

Jak je tedy patrné, rovněž Československo si zadalo s hitlerovským Německem, když se mu to hodilo, a dokonce s ním plánovalo společný vojenský zákrok proti třetí zemi. Proto Češi a Slováci, kteří sami chtěli napadnout sousední stát ve spojení s nacisty, nemají morální právo vytýkat podobné kroky jiným.

Zdroje:

Sedmdesát pět let od okupace: Byl 15. březen nevyhnutelný? | Fórum | Lidovky.cz

Otto von Habsburg věděl, co je Hitler zač, vzpomíná Schwarzenberg | Lidé | Lidovky.cz

Otto Habsburský | Reflex.cz

https://cs.wikipedia.org/wiki/Otto_von_Habsburg