Do kláštera v Plasích za Santinim i vývojem stavebnictví

Unikátní barokní památka, jedinečný klášterní komplex v Plasích se nachází necelých třicet kilometrů severně od Plzně. V komunistické éře chátral, po listopadu 1989 se postupně probouzí do své bývalé krásy.

Plaský klášter je příkladem dobře spravované památky, jeho hlavní část provozuje Národní památkový ústav a je přístupná veřejnosti, bývalé hospodářské budovy spravuje Národní technické muzeum v Praze. V nich jsou umístěny expozice o vývoji stavitelství a trvalá výstava o světoznámém českém architektu Janu Kaplickém. Šedesáté výročí druhé cesty proslulých cestovatelů Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda po Asii pak připomíná výstava, která trvá do 31. října.   

Cisterciácký klášter založil v polovině 12. století tehdy ještě český kníže Vladislav II. Slibný rozvoj přerušily husitské války, kdy byl klášter v roce 1421 kališníky vypálen a řeholnická komunita rozptýlena.

Santiniho mistrovské dílo  

Další rozkvět nastal po třicetileté válce a zvláště na počátku 18. století, kdy proslulý architekt italského původu Jan Blažej Santini Aichel zahájil velkolepou novostavbu konventu. Jeho monumentální architekturu doplňuje dokonalý podzemní vodní systém, který drží stavbu na bažinatém podloží.

Po zániku kláštera v roce 1785 jej získal knížecí rod Metternichů, kteří jej přestavěli na zámek a vlastnili až do roku 1945. Poté nastává opět éra úpadku zvláště za socialismu, kdy byl mobiliář z velké části rozkraden, a v objektu sídlily různé instituce.

Lepší časy pro klášter nastaly po roce 1995. Tehdy jej vláda prohlásila za Národní kulturní památku a objekty začaly být postupně opravovány. V současné době mají novou střechu a obnovovány jsou i klášterní místnosti a venkovní fasády.

Mnohé místnosti zatím zůstávají prázdné, ale některé už jsou vybavené, například opatova pracovna nebo expozice lékárenství. V zimním refektáři je kopie sousoší sv. Luitgardy, které nechal zdejší opat Evžen Tyttl zhotovit v roce 1710 u vynikajícího českého barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna pro Karlův most a odborníci jej považují za jednou z nejcennějších děl českého baroka. 

V klášteře stojí za to obdivovat úžasný Genius loci, dokonalé Santiniho dílo, které patří k jeho mistrovským kouskům. Je to vzrušující pocit, procházet se klášterem a vnímat jeho velkorysou stavbu – špičkovou barokní architekturu. Člověk si tak nějak uvědomuje, že naši předci dokázali velké věci a zanechali nám tu úžasné poklady.

Návštěvníci by neměli vynechat ani druhý prohlídkový okruh se zbytky původního královského paláce, gotických kaplí, zajímavého hodinového stroje a barokní sýpkou.

Do pivovaru za historii stavebnictví

Bylo by také velkou chybou odjet z Plasů a nezastavit se v bývalém pivovaru, kde se nachází expozice Národního technického muzea Centrum stavitelského dědictví Plasy. Je zajímavé se dozvědět, jak v dějinách lidstva vznikaly jednotlivé stavby od hliněných zemnic a polozemnic až po moderním betonové a ocelové konstrukce. K vidění je i vývoj zastřešování nebo vytápění budov. Člověk smeká s pokorou před schopnostmi našich předků, kteří s technikou jako měli, dokázali budovat tak úžasné stavby, jakými například byly gotické katedrály.

Tato hlavní stálá expozice bývá doplněná sezónním projektem. V letošním roce se jedná o výstavu Filmaři Hanzelka Zikmund se spoustou unikátních exponátů, mezi ty nejzajímavější patří trojrozměrné stereoskopické fotografie, které si zájemci mohou prohlížet stereoskopy.

Klášter v Plasích s okolní krásnou přírodou v údolí řeky Střely vřele doporučuji. 

Kdo jsou cisterciáci

Bylo by dobré si také přiblížit Řád cisterciáků, který se hlavní měrou zasloužil o rozkvět této oblasti. Jedná se reformovanou odnož benediktýnů založenou na konci 11. století ve francouzském Citeaux, kde sv. Robert založil první klášter. V čele jednotlivých společenství stojí opat. Cisterciáci u nás ve středověku zaváděli vyspělé hospodářské postupy a metody, kromě klášterů zakládali pivovary, mlýny hamry a další hospodářské objekty. K jejich hlavním povinnostem patřila kromě modliteb i práce, oni si sami zajišťovali chod kláštera a nespoléhali se jen na práci poddaných.

V České republice je nyní funkční jen jediný mužský cisterciácký klášter a to v jihočeském Vyšším Brodě.     

http://muzeum-plasy.cz/

www.klaster-plasy.eu