Vím, je ošidné říkat o naší minulosti, že se tehdy a tehdy něco mělo stát jinak. A také jsem nikdy nebyl nějaký válkychtivý člověk. Ale jsou chvíle, kdy je třeba bojovat. Například Slovenské národní povstání nakonec dopadlo špatně, bylo poraženo s tragickými důsledky pro obyčejné lidi, nastal teror a popravy, byly vypáleny a vyvražděny celé vesnice. A přesto mělo povstání velký význam a bylo správné, že se událo.

Ve zlomovém roce 1938 jsme po mobilizaci měli milionovou armádu velice odhodlanou bojovat, dobře vyzbrojenou a těžící ze skvělé tradice a zkušenosti legionářů. Jejich generace už byla o dvacet let starší, avšak schopnost navázat na jejich bojový um byla stále velká. Hitler měl z československé armády obrovský respekt a vůbec se mu nechtělo do přímé konfrontace s ní. V některých zdrojích jsem četl, že pokud by mu nevyšla podlost s Mnichovem, byl připraven spáchat sebevraždu. Opravdu jsme neměli kapitulovat.

Jistě, jednou z tragédií byly naše tehdejší pošramocené vztahy s autoritářským nepříliš demokratickým Polskem a kromě jiných potenciálních nepřátel zde bylo horthyovské Maďarsko prahnoucí napadnout z jihu Slovensko. Ale bránit jsme se měli. Také většina evropských zemí, později Německem napadených, se bránila, přestože jejich obrana dopadala tragicky. Ty země s výjimkou Británie, sice prohrály a bolelo to strašně, ale zůstala jim hrdost, že měli odvahu postavit se agresorovi. Vzorem by nám mohlo být Srbsko, které se nacistům bránilo velmi tvrdě.

Říkat, že pro nás prý bylo správné kapitulovat, to je defétistická ohavnost. Šlo to náramně k duhu Stalinově totalitní říši, která na konci války zneužila situaci k naší faktické okupaci a velice jí padlo do noty živit v nás kapitulantství a poraženectví. Fakt, že jsme se nebránili, nás stál obrovské morální škody, které nás poznamenaly dodnes a přenášejí se i do "chcimírovství" určité části lidí v naší zemi.

Váš text je velice dobrý a pro případné oponenty rád zdůrazním, že jsem si ho přečetl. Je samozřejmě lepší a fundovanější, než mé rychle napsané poznámky.

Jinak, můj otec a tři další bratři byli účastníky SNP, dva z nich se po porážce vrátili domů, aby byli ku pomoci rodičům v těžké situaci, a dva zůstali v horách až do jara 1945. Je také zvláštní, že z jejich vesnice byli tito čtyři bratři snad jediní, kdo do povstání šel, ale až do konce války je nikdo neudal. Jsem hrdý na to, že se bránili a bojovali.

"Také většina evropských zemí, později Německem napadených, se bránila..."

Jenže mezitím se naprosto změnila politická situace, kdy Německo (v případě Finska Sovětský svaz) bylo vnímáno jako nezpochybnitelný agresor. V září 1938 by jako původce války bylo označeno Československo...

Jo, jasně: Napadená země jako údajný původce války. Žel, smutný a obehraný "scénář".

Jinak ano, například agrese SSSR proti Finsku koncem roku 1939 měla za následek vyloučení Stalinovy říše ze Společenství národů. A v té první, zimní válce dostal útočník výprask. Je to tom vtip, že od prosince 1939 až dodnes Rusové nemají v lásce finské biatlonisty Pak následoval druhý útok na Finsko, za signifikantních okolností, že nacistické Německo se zachovalo jako Stalinův spojenec, když udělalo blokádu Baltského moře, aby Finsku nebylo možné dodávat vojenskou pomoc k obraně.

"Pak následoval druhý útok na Finsko, za signifikantních okolností, že nacistické Německo se zachovalo jako Stalinův spojenec, když udělalo blokádu Baltského moře, aby Finsku nebylo možné dodávat vojenskou pomoc k obraně"

Ano, určitě. Jen mi doufám budete tedy schopen vysvětlit, proč tzv. Pokračovací válka byl konflikt od června 1941....a jak se mohlo nacistické Německou zachovat jako Stalinův spojenec, když...chvíle napětí....ano, přesně v červnu 1941 začíná operace Barbarossa. Ale rád si poslechnu vaše vysvětlení...já si zatím budu notovat:

"Uraliin, taakse sen

Juoksee vanjat kuuluu vinha läiske tossujen....."

Ctím Váš zájem o vysvětlení, proto rád odpovídám. Moje zmínka patří Zimní válce, která měla dvě fáze: Výprask v prosinci a obnovenou ofenzivu SSSR v roce 1940. Při ní se podařilo prolomit finskou obrannou Mannerheimovu linii. Skončilo to Moskevským mírem a pro Finsko to znamenalo ztrátu značného území.

Nicméně i v první fázi Pokračovací války v r. 1941 nacistické Německo zprvu podporovalo Sovětský svaz, než se to zvrtlo úplně jinak. Sovětská armáda totiž odhalila svoji slabost a neschopnost, když si nedokázala rychle a přesvědčivě poradit s mnohem slabší zemí. Proto došlo k rozhodnutí zaútočit na SSSR a ukázalo se, že nacisté měli velmi dobrý odhad, co se týče sovětské slabosti. Využili toho k drtivě rychlému postupu a téhož roku v prosinci dorazili až do blízkosti Moskvy. To všechno je známá věc: Tam byli zastaveni sovětskou protiofenzivou, atd.

Chtěl bych však zmínit jednu věc: Pakt Ribbentrop-Molotov ze všeho nejvíc připomíná úmluvu dvou zločineckých gangů, které se chvilku navzájem podporují, ale zároveň jeden i druhý číhá na chybu toho druhého, aby jej totálně zničil. Stalin se rovněž chystal na Německo zaútočit, chtěl mu ve vhodné chvíli vpadnout do zad v době jeho zaujetí válčením na západě Evropy.

Nacisté proste byli rychlejší a Stalina svým útokem totálně zaskočili. On tomu zpočátku vůbec nechtěl věřit, atd. Ale i to všechno jsou dostatečně známé věci.

Mějte se hezky

Je pravdou, že mne zmátla vaše zmínka o " druhý útok na Finsko".

Zimní válku beru jako jednu část bez ohledu na to, kolik proběhlo útoků a proto jsem předpokládal, že vaše zmínka o druhém útoku se již vztahuje na Pokračovací válku.

Tam se obávám, že se poněkud mýlíte. Jak jsem zmínil, pokračovací válka vypukla v červnu 1941, konkrétně 25.června. Jak jistě víte, operace Barbarossa začala 22. června 1941. Proto si troufnu říci, že vaše tvrzení "i v první fázi Pokračovací války v r. 1941 nacistické Německo zprvu podporovalo Sovětský svaz" je naprosto nepřesné.

Naopak, již od jara roku 1941 je dokumentována spolupráce Německa s Finskem a finská letiště byla také právě 22.června používána Luftwaffe k dotankování letounů. Taktéž již 17. června potvrzuje Finsko zařazení 1 200 finských dobrovolníků do Waffen SS.

Takže ne, opravdu nesouhlasím s tím, že v první fázi Pokračovací války podporovalo z počátku Německo Sovětský svaz.

To, že samozřejmě SSSR se choval tak, že prostě ty Finy do područí Němců vehnal je druhá věc, o tom žádná.

Dík za opravu mých poznámek a za upřesnění, beru.

Zdravím, přeji vše dobré.

Bohužel je to tak. Československo vlastně posloužilo k tomu, aby se světu otevřely oči (i Roosevelt naléhal v září 38 na Beneše kvůli mírovému řešení, o výhrůžkách Francie a Británie nemluvě...).

Finsko mělo přece jen výhodu v naprosto odlišné politické situaci, hranice v nejdůležitějším úseku Karelské šíje byla daleko kratší, přišly čtyřicetistupňové mrazy...