Foto

My jsme pak ve skutečnosti dál bojovali proti nacizmu. Mnoho lidí z československé armády uprchlo do zahraničí, protože tu kapitulaci nepřijali a nechtěl se vzdát bez boje. A bojovali jsme statečně, včetně našich letců v bitvě o Británii a úspěšného atentátu na Heydricha, což byla za celou druhou světovou válku naprosto ojedinělá akce, která zasáhla jednoho z nejvyšších hodnostářů nacistické mocenské hierarchie. Díky tomuto statečnému odboji uznaly západní mocnosti právo na poválečné obnovení samostatné státnosti Československa. A myslím, že k tomu přispělo i SNP, které vůbec a v ničem nebylo žádným komunistickým hrdinstvím, ale vzepětím pročeskoslovenských demokratických sil. Povstání na Slovensku se otevřeně přihlásilo k československé státnosti, mělo za cíl její obnovení. Podobně bylo i pražské povstání v květnu jednoznačně pročeskoslovenské a prodemokratické.

Na náš odboj proti nacizmu můžeme být hrdí. Což neplatí na komunisty, kteří měli přímo od Stalina zakázaný protinacistický odboj (což se změnilo až po napadení SSSR) a za tuto hanbu se po válce krutě mstili hrdinům našeho západního odboje.

MB

M52i60l72a85n 16B89í89l30e54k

23. 4. 2024 21:57

Přesně tak, o "zlomeni páteře národa" po Mnichovu těžko mluvit; možná později větší roli hrála interpretace oněch událostí.

Foto

Vím, je ošidné říkat o naší minulosti, že se tehdy a tehdy něco mělo stát jinak. A také jsem nikdy nebyl nějaký válkychtivý člověk. Ale jsou chvíle, kdy je třeba bojovat. Například Slovenské národní povstání nakonec dopadlo špatně, bylo poraženo s tragickými důsledky pro obyčejné lidi, nastal teror a popravy, byly vypáleny a vyvražděny celé vesnice. A přesto mělo povstání velký význam a bylo správné, že se událo.

Ve zlomovém roce 1938 jsme po mobilizaci měli milionovou armádu velice odhodlanou bojovat, dobře vyzbrojenou a těžící ze skvělé tradice a zkušenosti legionářů. Jejich generace už byla o dvacet let starší, avšak schopnost navázat na jejich bojový um byla stále velká. Hitler měl z československé armády obrovský respekt a vůbec se mu nechtělo do přímé konfrontace s ní. V některých zdrojích jsem četl, že pokud by mu nevyšla podlost s Mnichovem, byl připraven spáchat sebevraždu. Opravdu jsme neměli kapitulovat.

Jistě, jednou z tragédií byly naše tehdejší pošramocené vztahy s autoritářským nepříliš demokratickým Polskem a kromě jiných potenciálních nepřátel zde bylo horthyovské Maďarsko prahnoucí napadnout z jihu Slovensko. Ale bránit jsme se měli. Také většina evropských zemí, později Německem napadených, se bránila, přestože jejich obrana dopadala tragicky. Ty země s výjimkou Británie, sice prohrály a bolelo to strašně, ale zůstala jim hrdost, že měli odvahu postavit se agresorovi. Vzorem by nám mohlo být Srbsko, které se nacistům bránilo velmi tvrdě.

Říkat, že pro nás prý bylo správné kapitulovat, to je defétistická ohavnost. Šlo to náramně k duhu Stalinově totalitní říši, která na konci války zneužila situaci k naší faktické okupaci a velice jí padlo do noty živit v nás kapitulantství a poraženectví. Fakt, že jsme se nebránili, nás stál obrovské morální škody, které nás poznamenaly dodnes a přenášejí se i do "chcimírovství" určité části lidí v naší zemi.

Foto

Váš text je velice dobrý a pro případné oponenty rád zdůrazním, že jsem si ho přečetl. Je samozřejmě lepší a fundovanější, než mé rychle napsané poznámky.

Jinak, můj otec a tři další bratři byli účastníky SNP, dva z nich se po porážce vrátili domů, aby byli ku pomoci rodičům v těžké situaci, a dva zůstali v horách až do jara 1945. Je také zvláštní, že z jejich vesnice byli tito čtyři bratři snad jediní, kdo do povstání šel, ale až do konce války je nikdo neudal. Jsem hrdý na to, že se bránili a bojovali.

JM

J17i15ř91í 94M70l74s

23. 4. 2024 20:33

Stále se řeší, zdy jsme se měli bránit či ne a zda bychom prohráli. Ale snad nikde jsem ještě neviděl názor, co kdyby Hitler nezaútočil. Protože Německo v roce 38 zdaleka nebylo připraveno na válku. Neměl třeba vůbec dělostřelectvo, které by si dokázalo poradit s našimi pevnostmi.

I když tomu, že bychom se ubránili, nevěřím. Hlavní problém vidím v obsazení Rakouska, kde pevnostní pás chybel a zejména v totální převaze v letectvu. Naše dvouplošníkové stíhačky vs "stodevítky", o bombardérech nemluvě.

Přesto jsme Mnichov neměli přijmout a v případě německého útoku jsme se měli bránit. Prohráli bychom, byly by tisíce mrtvých, ale ...

Foto

Četl jsem vícekrát, že Hitler měl obrovský respekt z československé armáda a skutečně se bál na Československo zaútočit. Nacistická armáda nebyla v roce 1938 v žádné excelentní kondici. Při anšlusu Rakouska si zároveň trhla ostudu zmatky ve velení, zadrháváním postupu útočných kolon, atd. Hitler prý dokonce uvažoval o sebevraždě, kdyby mu nevyšla ta podlost s Mnichovem. Tragédií ovšem je, že Beneš pomohl Mnichovu divnou, prazvláštní depeší, kterou odeslal do Francie. V ní nabídl, že Československo by eventuálně bylo ochotné odstoupit Německu své pohraničí výměnou za mír.

PJ

Tohle je složitý problém, měli velice silnou armádu s převahou v dělostřelectvu a v kvalitě tanků. Podle mě jsme se měli bránit, protože ty škody na morálce národa jdou vidět dodnes a i tady v diskuzi. A nikdy nevíte, jak by to dopadlo. Takhle spadlo Hiterovi do klína průmyslové srdce Evropy a hlavně velice kvalitní výzbroj pro 40 divizí. Dá se říct, že naše tanky a zbrojovky dobyly pomálu celou Evropu.

PJ

sakrka jedno slovo chybí a význam je jinde, mělo být měli jsme velice silnou armádu.

Foto

Tak jistě. Prvorepublokoví lídři se rozhádali se všemi sousedy, budovali vztahy s velmocemi a pak nevěděli, kudy kam.

Měli bychom si z té doby vzít i jiná poučení. Se sousedy v dobrém. Pěkný den.

JZ

Ano, s výjimkou Rumunska, to máte pravdu. Také souhlasím s knížetem Schwarzenbergem, že první republika měla více usilovat o dobré vztahy s Polskem. Jenomže místo toho, byly z Třineckých železáren vyhazování za hospodářské krize polští dělníci za to, že dávali děti do polských škol.

Souhlasím s Rakušany, SRN a Polskem máme dobré vztahy. Se Slovenskem taky, tam to není jen o Ficově vládě.

MB

M65i80l46a95n 18B64í12l53e71k

23. 4. 2024 17:12

Opravdu historik Stehlík tvrdil, že Němci by "do toho nešli"? Já co si pamatuju, tak naopak Hitler až do konce svého života litoval, že situaci v roce 1938 neřešil vojensky. Píše o tom namátkou Robert Kvaček, Alan Bullock...Snad panuje mezi historiky celkem shoda, že Hitler neblufoval(?)

Ohledně změny vlád ve Francii a Británii. Beneš ještě před přijetím ultimáta 22. září sondoval u Leona Bluma, jestli je něco takového pravděpodobné. Blum odpověděl záporně (a myslím, že on protičeskoslovensky naladěn nebyl). Další nebezpečí pro případnou samostatnou obranu proti Německu (po tom, co by bylo Československo vnímáno jako agresor) mohlo vzniknout po případném (byť jen symbolickém) angažmá Sovětského svazu. V tom případě nebylo vyloučeno utvoření protibolševické koalice (když už se hypoteticky zmiňuje možnost pročeskoslovenské změny v evropském veřejném mínění, nelze opominout ani tu druhou variantu). A mám dojem, že Lev Prchala nebo Vojtěch Luža stáli i o případnou separovanou sovětskou pomoc. Jestli by se v tom případě dnes nepsalo o Benešovi jako o egomaniakovi, který nás zatáhl do nesmyslné zničující války - a ještě k tomu po boku bolševiků.

A ona je vůbec otázka, jestli (a jak moc) nám do budoucna uškodilo samotné dění na podzim 1938, nebo zda onen "komplex" nevznikl až pozdější vyhraněnou interpretací.

JZ

Historik Stehlík studoval německé archivy a zjistil, že Německo v září 1938 nekonalo žádné velké přípravy na válku. To je velmi důležitá informace.

MP

Zajímavý názor. Škoda, že se nedá zjistit, jak by to dopadlo .

Foto

Hej, nedá. Možno by to bolo nabudilo spojencov, možno nie. ale rozhodlo sa to vlastne od stola? Museli by sa dohodnúť. Keď je presila, tak čo urobíte? Viď napr. Westerplatte...

Foto

1/3 obyvatelstva ČSR byli Němci. Tož to by byl mazec, kdyby se do sebe Češi a Němci pustili se zbraní v ruce....

Asi byste tu dnes nebyl.

A nejen Vy.

JN

J22o30s50e83f 39N79i64k11l

23. 4. 2024 13:14

Vám je to naprosto jasné, vy byste šel hlavou proti zdi?

JZ

Odpověď v blogu. Vy jste ho ale nečetl, že.

  • Počet článků 3326
  • Celková karma 25,44
  • Průměrná čtenost 1805x
Jsem publicista, žiji v Českých Budějovicích, mám rád historii i jižní Čechy. Jsem rád za rody vladařů z Rožmberka a knížat Schwarzenberských, které mají zásluhu na zvelebení této půvabné krajiny.

Kontakt: jan.ziegler@seznam.cz