Silnice první třídy číslo 9 v úseku mezi Dolním Podlužím a Svorem, vedoucí přes Stožecké sedlo známé spíše pod názvem „Šébr“, je důležitou dopravní tepnou spojující Šluknovský výběžek s českým zbytkem světa.
Denně tudy jezdí časně ráno desítky lidí za prací, protože jinak se z této české výspy do Nového Boru, České Lípy, Cvikova nebo dokonce do Prahy prakticky nedostanou. I když se této trase hodně ulevilo otevřením nového hraničního přechodu z Německa (respektive z Polska) u Hrádku nad Nisou, přesto je hraniční přechod Jiříkov hojně využíván mezinárodní dopravou a přes „Šébr“ tak projíždí množství kamiónů, náklaďáků a dodávek.
V létě je to celkem pohodový přejezd hlavního hřebenu Lužických hor, ale v zimě se tento úsek stává noční můrou všech řidičů. Sotva začne v noci sněžit, a to vzhledem nadmořské výšce sedla (něco málo přes 600 metrů) nebývá zase tak zřídka, snese se na místní cestáře lavina nadávek. Někdy se jich i zastávám, protože to opravdu nemají lehké. Když tady opravdu začne padat, tak než posypový vůz s radlicí dojede nahoru, dole je už silnice zase beznadějně bílá. A to ještě sedlem prochází hranice krajů, čili se o tento úsek dělí cestáři ze dvou základen.
Naštěstí jsou zde ve směru stoupání již řadu let dva jízdní pruhy, takže je možné bezpečně předjíždět nebo objíždět. Kamiony, které začnou mít problém kopec vyjet, mohou v pravém pruhu pohodlně vůz odstavit a počkat, až se cestářům podaří situaci zvládnout. I tak však stačí jeden řidič kamionu, který včas neodhadne situaci, méně zkušený řidič nebo nedej bůh šílenec, co si myslí, že to na letních gumách všem natře a celá silnice stojí.
Minulý týden, když jsem tudy jel kolem šesté hodiny ranní, nevěřil jsem vlastním očím. V polovině měsíce listopadu, kdy sníh může na „Šébru“ napadnout každým dnem, někdo vymyslel úžasnou věc. Do pravého pruhu byly složeny palety s nějakými betonovými komponenty a celý tento pruh byl uzavřen, protože bude nejspíš probíhat nějaká úprava příkopu. Ta ovšem pod sněhem dělat nepůjde, takže pokud se nestane nějaký zázrak, pruh bude uzavřený až do jara. No máme se na co těšit. Tentokrát až napadne sníh, bude stát silnice okamžitě, protože stojící kamiony už nebude možné objet. Bude nám zadavatel této stavby psát omluvenky do zaměstnání a platit ušlý zisk?
Stačilo by se podívat jen o pár kilometrů dál, k našim sousedům do Německa. Tam je většinou každá nutná práce na silnici velmi dobře načasovaná a zadavatel se především snaží, aby doprava kolabovala co možná nejméně, protože to je konec konců hlavní účel každé pozemní komunikace. Tak například, když bylo třeba provést údržbu dálnice od hraničního přechodu Petrovice k saským Drážďanům, která je dnes jednou z hlavních tepen nákladní dopravy, zvolili naši sousedé období třítýdenní celozávodní dovolené koncernu Wolksvagen, kdy mimo samotné automobilky sdílelo odpočinek i mnoho jejich dodavatelů a spolupracujících logistických firem, takže nákladní doprava byla na tomto úseku o značné procento slabší. Navíc to bylo v ročním období, kdy počasí takové práci většinou přeje.
U nás se ale zdravý rozum už asi vytratil. Nebo je to snad nějaký způsob provokace? Možná by to celé byl i zajímavý námět pro některého pana redaktora. Myslím, že kdyby někdo na takovou věc upozornil v médiích, spousta lidí by mu byla vděčná.
