Britské trable v ostrovském kontextu

Velkolepý projekt  Ostrov-východ, neboli plán na vybudování sítě rodinných domků na místě současné zahrádkářské kolonie rozprostírající se na svazích za zimním stadionem, vévodí již řadu let diskusím o budoucím rozvoji města. Za tuto dobu si stihl získat srdce mnoha podporovatelů, stejně jako pobouřit minimálně stejně početnou skupinu odpůrců (a to nejen ze zahrádkářské komunity). Ti argumentují finanční nevýhodností, nevhodností svažitého terénu pro rozsáhlejší výstavbu, nutností zachovat tamní zahrádky, tu a tam se objeví i tvrzení o „betonářské lobby“ a podnikatelské účelovosti. Svým profesním zaměřením se neřadím mezi odborníky na financování stavebních projektů ani geology, dovolím si proto nabídnout trochu odlišný pohled, jenž koresponduje spíše s obavami mladé generace.

Ostrov-východJakub Železný

Inspiraci k hlubší úvaze nad tímto tématem pro mě představoval rozhovor s britským ministrem pro bydlení Grantem Shappsem v internetovém vydání listu Guardian z počátku ledna tohoto roku. V něm tento pravicový konzervativní politik upozorňuje na hrozivý fakt, že vzhledem k enormnímu růstu cen nemovitostí v předkrizové době si průměrný britský mladý pár může dovolit pořízení vlastního bydlení bez finanční pomoci rodičů až v 36 letech. Tento údaj je třeba umístit do širšího kontextu vysoké nezaměstnanosti, snižování mezd především v korporátní sféře, rozsáhlého zadlužení čerstvých absolventů vyšších a vysokých škol studentskými a spotřebními úvěry a současnou opatrností finančních domů při poskytování hypoték „méně bonitním klientům“. Důležitý je v tomto především fakt, že dané číslo významněji nesnížilo ani globální splasknutí realitní bubliny a nadále tak dochází k významnému omezení možnosti získat bydlení. Zřejmě proto nepřekvapí, že vláda usilovně připravuje kroky k nápravě situace a nejen mezi opoziční levicí se špitá i o významné podpoře bytových projektů na úkor rodinných domů k uspokojení poptávky pro této základní lidské potřebě.

                Pravdou samozřejmě zůstává, že Ostrov neleží ve Velké Británii a problémy „ostrovní monarchie“ nám mohou působit vzdáleně. Jenže naše městečko se nenachází ve vakuu a i my bychom ve svém plánování budoucnosti měli vnímat celoevropskou realitu! Žijeme v zemi, která je otevřená všem západním společenským trendům a popravdě řečeno, situace v našem regionu se od britské příliš neliší. Možnost uplatnění absolventů především středních škol a učilišť je v kontextu republikové téměř 9% míry nezaměstnanosti neslavná a získat kvalitní bydlení je pro ně vzhledem k nulovým úsporám a minimální kupní síle i s již zmiňovanou podporou rodičů nesnadné! Sehnat podnájem není v našem městě rovněž nejlehčí, pořízení vlastního bytu se stává spíše zbožným přáním, o rodinném domku nemluvě! Podotýkám, že zde si dovoluji hovořit ze zkušeností mnoha svých vrstevníků! Dle odhadů předních ekonomů přitom k výraznému zlepšení situace na trhu práce u mladých lidí bez praxe může dojít pouze při stabilním růstu HDP o cca 4% ročně. Ač se snažím být optimistou, takovéto číslo z českého hospodářství i díky naprosto nutným rázným fiskálním škrtům, hned tak „nevydolujeme“ ani při rekordní poptávce německých spotřebitelů!