Víte, kdy v Čechách stoupá v tropických dnech počet ublížení na zdraví?

V rekordně horkých dnech kulminují nejen tropické teploty, ale i partnerské neshody. To pak stačí jen ta příslovečná poslední kapička do vrchovatého hrnce…

Víte, kdy v Čechách stoupá v tropických dnech počet ublížení na zdraví?

Když žena stojí od rána u sporáku, připravuje šťavnatou vepřovou pečeni, nadýchané kynuté knedlíky, moravské dušené zelí… v poledne se ke stolu dostaví manžel a řekne: „Já dneska, mámo, nebudu obědvat, stačí mi trochu polívky.“

Když si na manželovo firemní grilování vezme jeho žena své nejslušivější tričko s velkorysým dekoltem, protože jeho kolegyním to vždycky tak sluší, a ve chvíli, kdy u ohýnku zavládne ticho rušené jen pomlaskáváním nad marinovanou krkovičkou, se jí manžel zadívá do výstřihu a nepřeslechnutelně se zeptá: „Ta bradavice ti musela vyrůst letos. Že jsi ji tam ještě vloni neměla?“

Když se manželka vrátí celá propocená v pondělí k večeru domů z práce, v kuchyni na stole najde rozteklý polárkový dort, rozmražené hovězí na nedělní gulášek a kuře na sobotu, šest krabiček původně mražených borůvek od babičky… a manžel spokojeně řekne: „Byla tu sousedka, jestli si může u nás v mrazáku nechat do zítra pár věcí, že se jim ten jejich porouchal, tak jsem jí v tom našem udělal trochu místa.“

Když žena hodinu chystá celé rodině věci na plovárnu - dětem dvoje plavky - jedny náhradní, hypoalergenní boty do vody, deku, sáčky na mokré plavky, osušky, sluneční brýle, krémy na opalování, spreje po opalování, plovací rukávky, nafukovací kruh, pití pro čtyři, svačinu pro pět, protože manžel jí za dva, peněženku na drobné – pak si už takřka na odchodu honem zkouší v ložnici před zrcadlem nové plavky, manžel starostlivě nadzvedne obočí a utrousí: „Ty si fakt troufáš na dvoudílný plavky?“

Když chlap při odjezdu na chalupu naloží dvě tašky manželčiny garderoby, její notebook, kosmetický kufřík, opalovací lehátko, papírovou krabici plnou bulvárních časopisů, kolečkové brusle, sušičku na ovoce, skládací kolo, domácí pekárnu a tenkou igelitovou tašku, do které manželka nakoukne a otráveně řekne: „To musíš s sebou pořád všude tahat ty šachy?“

Že vám můj blog přišel dnes nějak genderově nevyvážený? Pak máte samozřejmě pravdu. Ale když já jsem holka a za chlapy myslet neumím, tak se jim do toho nechci plést. :-)