V lázních jsem byla jednou, vyfasovala jsem stejně starou spolubydlící. Paní profesorku z gymplu. Si říkám no nazdar co si s ní budu povídat. Byla skvělá sedly jsme si. Vzpomínám s láskou. Pánům kteří se okolo točili jsme daly najevo, přátelé nic víc a oni to respektovali. Sranda byla. Našel se i švihák lázeňský, před kterým jsem, doslova utíkala. V bazénu se předváděl, že mi ukáže jak na jedno nadechnutí přeplave pod vodou celý bazén. Jsem si říkala "ty vole dědka jebne a budeš ho mít na svědomí." Z bazénu jsem zdrhla hned jak se ponořil.

Danuško, to je ale krásná vzpomínka. No snad se pán posléze i vynořil . Já zase ráda vzpomínám na jeden lázeňský pobyt, kdy jsem se hned v Praze ve vlaku skamarádila s učitelkou základní školy, která též jela do Luhačovic a na pokoji jsem měla profesorku hudby. Co my jsme užily legrace. Učitelské zaměstnání ani na jedné nenechalo negativní stopy, byly to skvělé ženské.

Zdeňko, řekla bych, že chlap by do lázní jezdit měl - pokud by neměl žárlivou polovičku, anebo takovou, co je ráda na chvíli sama doma. Jinak je velmi ošemetná věc, když vám po návratu z lázní přijde růžové psaníčko s pomněnkami. To tak hned doma nevysvětlíte. Díky za "veselou" historku.

Mirko, myslím, že ten medvěd byl výmluvnější než růžové psaníčko, ač beze slov, paní pochopila vše. A jejího manžela ten míša vlastně potrestal docela vtipně.

Za mě jsou lázně balzám, dvakrát jsem si je užila na účet pojišťovny

Proplatili vám i medvědy?

Ženatý chlap, který doma nemá to, co potřebuje, a nechce riskovat vztah mimo rodinu nebo pohlavní chorobu, by si měl najít způsob, jak své potřeby naplnit bez ohrožování své rodiny (zdravotního, majetkového a podobně). Dnes jsou takové služby dostupné. Totéž platí i pro ženy. Když to neudělá, riskuje, že jeho potřeby dočasně převezmou vládu nad jeho mozkem a dojde k něčemu, co jeho rodinu skutečně ohrozí. A souhlasím, že by to neměl platit erár (tj. my všichni). Racionální manžel/manželka to pochopí a bude vlastně i rád(a), protože ví, že tím neriskuje rozvrat rodiny, ale právě naopak.

Ono to zní rozumně, jenže existuje něco jako kouzlo okamžiku, to je situace, kterou jsme neplánovali, nečekali, nestáli o ni, ale přesto nastane. A pak nám pomáhej všichni svatí .

Tak ja dám vtípek.

Paní si večer balí kufor, zajtra nastupuje do kúpeľov.

Troje šaty, topánky na vysokém podpatku atd, atd.....

Manželovi to nedá a v noci jej tie šaty a topánky z kufra

vyberie, ráno ju zavezie ku vlaku.

Po troch týždňoch vyzvedne manželku a pýta sa ako

sa mala. Manželka len tak ledabolo prehodí.

Tie čo mali šaty, tie chodili po zábavách a túlali sa kade tade

a tie čo mali len tepláky tak tie tr.........li len tak na izbe.

Milý Arnošte, děkuji za anekdotu, upřímně jste mě rozesmál!!!

Nedávno jsem četl či viděl názor jedné odbornice, která v rozhovoru či přednášky (kdo si má pamatovat kdy a kde co získal) zmínila, že do lázní pacienty posíláme hodně dlouho a pojišťovny se díky tomu docela prohnou, ale nemáme moc dobře zdokumentované, jestli lázně skutečně něco léčí.

Abych pravdu řekla, já mám s lázeňským léčením osobně ty nejlepší zkušenosti. Díky opakovanému léčení v Luhačovicích se mi výrazně zlepšilo astma. Výsledky před a po léčení byly ohromující. Nejsem sice odborník, ale coby knihovnice vidím kladné výsledky lázeňské léčby i na našich čtenářích. Hlavně těm po operacích kyčelních kloubů a kolen, páteře, ale taky po infarktu. Jsem vždycky šťastná za ty lidi, kteří si přišli půjčit knížku před léčením a bylo vidět na první pohled, jak zle se cítí a pak to srovnání po lázeňské léčbě. Na některé nemoci jsou ty procedury tak ozdravující, že člověka, který už ani nedoufal v uzdravení, doslova vrátí do života.

Ačkoli v lázeňském prostředí můžeme vidět i různé namlouvací scénky, vždycky jde vlastně o ty samé lidi, kteří k tomu inklinují i doma, v zaměstnání a podobně. Jen v těch místech cítí větší volnost, že je tam nikdo nezná. Ale mnozí se hrozně spletli. Prostě ten, kdo vyhledává románky běžně, ten bude pokračovat i v lázních. Měla jsem štěstí, že jsem při lázeňské léčbě vždy měla kolem sebe partu milých, slušných lidí a bylo s kým chodit do divadla, na koncerty, na kávu, každý z nich něco povyprávěl o svém životě, ráda na ně vzpomínám.

Pan Hamiro pracným sháněním účtenky aspoň trochu odčinil svůj prohřešek. Ženská intuice se nemá podceňovat Hezký blog

Ano, ale dalo mu to sakra práci .

Víte, jak se slepice promění v ostrýho rotvajlera?

Tím, že si ji vezmete!

tak s tím já bohužel nemám zkušenost, ještě jsem se neženila.

Žijeme jen jednou. Lidi by měli být tolerantní. Manželství není vězení. Manželce bych to toleroval.

Teda, tak to jste frajer, tleskám.

Ale pro jistotu se ještě zeptám, fakt by vám nevadilo, že vám žena byla v lázních nevěrná a při jejím dalším odjezdu do lázní byste byl v klidu?

No, jak říkám, tleskám.

Krásný příběh. Také jsem byla měsíc v lázních, a protože mi záletníci nic neříkali, tak jsem ani na zábavy nechodila. Měla jsem spolubydlící, která také netoužila po tanečkách, a tak jsme chodily spolu večer do posilovny, povídaly si a četly. Krásné a odpočinkové lázně.

Já jsem měla, Ivanko, štěstí na dobrou společnost. Dvě skvělé spolubydlící, dva pánové u stolu v jídelně... no bylo nás celkem asi 7-8, podle toho, jak měl kdo čas. Všechno příjemní, rozumní lidé, žádné bokovky nehledali, povídali jsme si, hodně se nasmáli, chodili jsme do nedaleké vinárny na cimbálovku a zpívali, večer do divadla, taky na odpolední koncerty, na dlouhé procházky, ráda na to vzpomínám.