Jak v nemocnici vyzrát na zdravotní sestru

Nelekejte se, blog není o tom, že bych schválně slupla tabletky jiné pacientky nebo v koupelně čurala do cizího džbánku.

Tak jsem se minulý týden těšila, jak si pěkně schrupnu v narkóze a vůbec nebudu vědět, co všechno mi moje urologická paní doktorka nasouká do ledviny, aby odtud vylovila nežádoucí kamínky a přesně v tu chvíli jsem dostala od sestřičky pokyn, že už pojedeme na sál, tak abych si natáhla operační kompresní punčochy.

No nasoukat se do nich, to je dřina. Před operací jsem si je musela koupit a zvolila jsem takové šikovné se samodržícím silikonovým lemem ve stehenní části. Na obrázku vypadaly pěkně, dokonce tak nějak společensky pěkně. To ženu vždy potěší. Jelikož jsem měla jsem od loňska průpravu, tak jsem se s tím natahováním nepárala, a ještě jsem stihla udělat fotku, protože ten kanýrek na konci mi přišel takový mile neřestný. No fakt roztomilý. A je příjemné vědět, že výrobci zdravotních pomůcek myslí i na dámský pacientsky komfortní pocit.

Jenže v tom se vrátila sestra, a než odbrzdila postel, na které mě odvážela, tak mi koukla na nohy, popadla ty kanýrky a nekompromisně mi je přetáhla přes prsty. Jo aha, takhle to má být. Už jen scházelo, aby dodala, že nejedu do šantánu, ale na operační sál.

A víte co? Já jsem na ni stejně vyzrála. Těsně před uspáním jsem si v hlavě pouštěla kankán.