Mají druhou mízu horší muži nebo ženy?

O druhé míze se často hovoří s despektem. A mně se zdá, že nespravedlivě. Já na ni pohlížím spíš jako na tenisové druhé podání.

Horší totiž není ani jedna. Druhá míza může být pro muže i pro ženu skvělá. Ačkoli si pod pojmem druhá míza většinou představujeme směšně roztouženého stárnoucího muže, který diblíkovi v minisukni mává na barové židličce před nosem bankovním kontem a služebním postavením, protože totéž už nemůže činit s mládím, tomu už zamával před pár lety, zatímco mu jeho věrná žena doma štupuje ponožky a vyplňuje složenky na penzijní připojištění. Do představ o druhé míze se nám může ze setrvačnosti vloudit i dáma, která má na první pohled to nejlepší už za sebou a nese se do kina trapně po boku zajíčka, aniž ji zajímá, jak má velké... uši.

O druhé míze se prostě obecně hovoří s despektem a s úsměškem. A mně se zdá, že nespravedlivě. Já na ni pohlížím spíš jako na tenisové druhé podání. Už sice nemá takovou razanci jako to první, taky si povšimněte, že soupeř přestane číhat za základní čarou a vstoupí blíž do kurtu, protože už nečeká tak silný úder. Jenže... nepodceňujme druhá podání, i z nich lze dát parádní eso.

Když tak o tom uvažuji, neměla by proto být druhá míza pod společenskou ochranou, zkrátka mít svou dobu hájení? Vždyť je to vlastně poslední přestupní stanice před konečnou, které říkáme stáří. A na ten poslední spoj tam stejně čekáme – v poměru k ostatním odžitým rokům – vlastně jen okamžik.

Na druhé míze lze najít i mnoho dobrého. Jako pozitivnější se mi zdá, jestliže si muž v letech začne přibarvovat knír a dbá na osobní hygienu, než když sedí celé dny doma, odmítá si vzít čisté ponožky a nerudně sekýruje manželku, že mu došlo pivo. A stejně vnímám, začne-li si dáma po padesátce náhle formovat postavu břišními tanci a kosmeticky zušlechťovat obličej, aby získala pocit, že i zralý půvab má v životě své místo.

Proto se nebojme loučení s mládím, vždyť víme, že některé návštěvy se i po stisku ruky ještě několikrát vrátí od vrat. A nejspokojenější manželství prý nakonec bývají ta, kdy má alespoň jeden výčitky svědomí.